To je vážně úžasné, čeho je schopen jeden „novinář“.
Postaví zkušenost jedné slečny (nejspíš nedospělé, když ji matka posílá na nákup) proti celoamerickému výzkumu, který odpůrcům nepotvrdil, co chtěli, tedy neměl důvod být tendenční. Co však hlavně není nikde řečeno, zda ta slečna byla už před zákrokem psychicky v pořádku. Bez této informace je to jen „půl pokusu“.
Máte pravdu, já už jsem měla tři děti, když jsem si nechala vzít to čtvrté – byla jsem nemocná a navíc uzlík nervů, partner fetoval, prostě černá budoucnost a doktoři byli proti těhotenství. Ale já mám dodnes výčitky ( je to 9 let), PROTOŽE JSEM MĚLA POUŽÍVAT ANTIKONCEPCI !!! A to si nikdy neodpustím !!!
Zkušenost jedné slečny?
Přečtěte si např. následující diskuze. Opravdu si myslíte, že všechny ty ženy si vymýšlejí?
http://diskuse.doktorka.cz/postinterupcni-syndrom
http://diskuse.doktorka.cz/ako-ovlivnila-interupcia-vas-zivot/
/
Dále si přečtěte reakce čtenářů na zmíněný článek Radima Uzla:
http://www.zdn.cz/clanky/komentare/295951?id=295951
Spoustu podobných svědectví naleznete např. na www.prolife.cz
Dále jste zřejmě přehlídnul, že samotný americký výzkum nepřesvědčil ani samotného Koopa, který vyšetřující komisi vedl.
Zkušeností, které popisuje slečna I., dosvědčuje řada žen, jsou o tom celé knihy, popírá je ten, kdo je vidět nechce.
články o tom, že PAS neexistuje, píšou muži.. jasně, proč by to taky existovalo, když oni si to nikdy nezažili!!!! kreténi, stejně většina žen jde na interupci kvůli nim a pak se k tomu ani neumí postavit a dělaj ze ženskejch histerky!!! PAS zažívám a je to sviňstvo…
Jsou to tři dny, co jsem byla na interrupci. Do poslední chvíle jsem nevěděla, jestli si to nechat nebo ne. Prožívala jsem v sobě hrozný boj a pořád brečela. Nakonec jsem interrupci podstoupila a teď prožívám peklo. Strašně si to vyčítám, mám hroznou depresi, brečím a brečím kudy chodím. Cítím vinu, cítím, že jsem selhala. Byla to moje zbabělost a do konce života nepřestanu litovat. Kdyby tak šel vrátit čas! Neměla jsem právo přerušit život tomu srdíčku, které jsem na ultrazvuku viděla světélkovat. Strašně mi chybí! STRAŠNĚ! A není úniku, bolavé duši se nikam neschovám! Kdybych tak jen věděla o postinterrupčním syndromu, Bůh ví, že bych to neudělala! Teď nevím, jak z toho pekla ven.