Bílý čepec, bledě modré šaty, přes ně zástěra a na ní odznak s nápisy Sloužím zdraví lidu nebo Diplomovaná sestra – zdraví pro všechny. Sestřičky z Oddělení následné péče Stodské nemocnice si na konci září oblékly uniformy, které už se ve zdravotnictví desítky let nenosí. Zpestřily si jimi společné fotografování. A když už historické oděvy měly na sobě, napadlo je, že v nich odslouží i celou směnu, aby pobavily pacienty, často dlouhodobě hospitalizované a upoutané na lůžko. Z akce na sociálních sítích zveřejnily fotky i video a vzbudily nebývalou pozornost. Už týden jsou zdravotnice zavalené otázkami a reakcemi na dnes už netradiční úbor z čisté bavlny.
Čepcům na chuť nepřišly
Nejsme první, kdo ten nápad dostal. Inspirovaly nás fotky z jednoho sociálního zařízení nebo nemocnice, to už si nepamatuju. Chystaly jsme focení našeho oddělení, tak jsme si řekly: To by mohlo být hezké, tak proč to neudělat stejně,
popisuje pro Vitalia.cz Drahoslava Letáková, hlavní sestra Stodské nemocnice.
Uniformu nakonec ten den obléklo 14 sester, část z nich v ní sloužilo celou denní, tedy dvanáctihodinovou směnu. Jsme mladý kolektiv, takže pro kolegyně to bylo něco nového, nezvyklého. Někomu se to i líbilo, ale upřímně, v dnešním provozu jsou už takové uniformy nepraktické,
dodává Drahoslava Letáková.
Některé dívky a ženy se v retro oblečení necítily dobře. Ne snad kvůli materiálu, čistá bavlna kvůli nutnosti vyvařování nemocničního prádla hraje v oblečení zdravotníků prim i v současnosti. Sestřičky už často dávají z praktických důvodů přednost kalhotám. Dříve povinně nošené šaty jim proto občas přišly příliš krátké na to, aby se v nich ohýbaly třeba pod lůžko. Jiné si ale pochvalovaly, že jsou slušivé, protože se v nich cítily více žensky. Jen škrobeným čepcům nemohly přijít na chuť, protože kloužou z hlavy a přichytit je k vlasům tak, aby držely, je bez každodenního tréninku docela kumšt.
Naopak zástěry, byť v bílé barvě, byly na svoji dobu velmi praktické. Tenkrát to byla výhoda. Sestra shodila tu umazanou a vzala si čistou,
popisuje Hana Houšková, vrchní sestra a vedoucí oddělení následné a sociální péče Stodské nemocnice. Nošení socialistických stejnokrojů si ona i paní Letáková pamatují a obě je zažily. Trvalý návrat bavlněných zástěr se ovšem nejen ve Stodu na Plzeňsku nekoná. V nemocnicích je dávno vytlačily hojně používané jednorázové ochranné pomůcky. Před revolucí nebyly, a když výjimečně ano, byl jich nedostatek. V současnosti jsou přitom kromě zástěr běžné i jednorázové empíry, tedy ochranné pláště se zavazováním vzadu. Bavlněná zástěra proto už pozbyla smyslu,
dodává Hana Houšková.
Pacientům se změna zamlouvala
Uniformy si oddělení vypůjčilo. Všem, kteří je poskytli, za to Drahoslava Letáková moc děkuje. Některé byly od starších, bývalých kolegyň, většinu jich poskytla Střední zdravotnická škola Domažlice. Než nemocnice dala 14 kompletů dohromady, trvalo to zhruba měsíc.
Pacienti Stodské nemocnice směnu odslouženou v netradičním oděvu ocenili. U nás jsou hospitalizovaní zejména ti starší, kteří si ještě doby, kdy se tyto uniformy nosily, pamatují. Chválili nás a někteří nám i řekli, že takto má sestra vypadat. Bylo to pěkné,
popisuje Hana Houšková. Ona sama si jednu z uniforem oblékla.
Po zveřejnění fotografií a videa se Stodské nemocnici ozvaly některé bývalé zdravotnice, které samy uniformu nosily, a psaly, že se jim v ní pracovalo dobře. Pod příspěvky byli i diskutující, kteří v retro uniformách viděli snahu vracet se do doby, která pro řadu lidí nebyla, eufemisticky řečeno, vůbec líbivá jako sestra v bledě modrých šatech. Takový záměr ale stodské sestry neměly. Chtěly jsme si udělat radost. Šlo o takové zpestření, recesi, při které jsme chtěly ukázat, jak sestřičky kdysi vypadaly. Opakovat minulost a vracet dobu, to ne,
podotýká Drahoslava Letáková.
Nemocnice nyní uniformy, které se přestaly nosit hned po sametové revoluci, postupně vrací jejich majitelkám. Další opakování služby v retro úboru v dohledné době neplánuje a sama žádnou uniformu nevlastní. Sestry ale nevylučují, že si je ještě někdy v budoucnu, třeba až si budou připomínat nějaké výročí, opět zapůjčí. Nebo si jednu pořídí trvale jako exponát.
