Hlavní navigace

Názory k článku První kilometry bolely, ale tělo už si zvyká

  • 29. 1. 2010 12:52

    Dupree (neregistrovaný) ---.iinfo.cz

    Pěkné, gratuluji :) Důležité je najít si v počáteční bolavé fázi ty stránky běhu, které vás těší – sledování krajiny, poslech hudby, cokoliv. Většinou vás už neopustí a nepříjemnosti zatím nenápadně zmizí.
    Jinak běhání je teď opravdu trochu složité, ale zdaleka ne tolik, až přijde obleva a v terénu bude na výběr jenom led a bláto (to klouže úplně stejně dobře). V nejhorším se dá vždycky vyběhnout po méně frekventované silnici.

  • 30. 1. 2010 0:39

    Prezdivka (neregistrovaný) ---.vc.shawcable.net

    > Delší výběhy jsou pro netrénovaného člověka muka. Přesvědčila jsem se o tom na vlastní nohy, záda i plíce.

    Mozna behas blbe. Myslim tim „jako moderni clovek“ :-)

  • 1. 2. 2010 0:05

    mIREK (neregistrovaný) 93.185.97.---
    Ha, ha, tak zkušený maratonec nejsem. Nikdy jsem třeba netrénoval pod trenérem jako ty. Nikdy jsem neměl nějaký individuální plán… Chtěl bych to také jednou zkusit s nějakou pořádnou přípravou… Prostě 3×-4× týdně nazuju boty a jdu si zaběhat podle toho:
    • kde jsem?
    • jak se cítím?
    • kolik mám času?
    • trénuju na něco nebo jen běhám?

    Já spíš hledal něco „aktivního“ pro odpočinek po kanclu… Chodil jsem do posilovny, ale akorát mi rostly svaly, kdežto kamarád chtěl běhat… Zkusili jsme oboje. Jeho vzalo cvičení, mě se zalíbil běh…

    Na svůj první maraton jsem trénoval dva týdny… Ano zhruba rok jsem chodil do posilovny a na lýtka zvedal o mnoho více než jiní atp. ale běh je běh… Nevím co mě pomátlo, že jsem se tehdy zaregistroval na PIM… Jako dítě jsem totiž na ZŠ běhal 1500m na takových těch okresních, krajských závodech v atletice a bavilo mě to. A tak pokaždé když jsem se u PIM v Praze nachomýtl, tak jsem měl chuť si to také zkusit. Asi proto…

    Každopádně jsem oba dva týdny běhal s kamarádem v zádech na kole vzdálenosti mezi 6–18km… Maraton jsem tehdy doběhl v čase 4:46h což není nic moc, na druhou stranu na dvoutýdenní trénink to nebylo špatné :-D

    Bežel jsem do zhruba 33km s časem okolo 5:50–6:00 na kilometr, ale pak přišla pověstná zeď a posledních 9km bylo ono „indiánské“ peklo… V cíli jsem si řekl: „Už nikdy!!!“… Jenže červíček začal hlodat: „Co kdybych skutečně trénoval, jaké by to asi bylo“…

    Tehdy jsem byl ještě částečný kuřák, takže se začátkem běhání jsem omezoval cigarety až sem během nějakého času přestal úplně… Jedno k druhému nejde. Proto se občas směju „těm“ co vylezou z posilovny a hned odpalují cigaretu… Mělo to jejich cvičení až takový význam? Asi ano, ale stejně…

    Takže jsem začal shánět nějaké informace, které v podstatě nebyly… Zde velké díky tehdy existujícímu blogu Martina Dvořáka „Foot“, kde byly k nalezení docela paktické informace ohledně tréninku, obuvi, oblečení atp… Až o několik let později v roce 2005 se s běháním roztrhl na internetu pytel :-)

    Každopádně jednou sem začal a už nemůžu přestat ;-) Už se X-krát stalo, že sem vysadil i na až půl roku, ale nakonec jsem se zase „rozběhl“… Onen duální běh je super, ale já tehdy takové možnosti neměl, v úplných začátcích jsem běhal s doprovodem kamaráda na kole, ale časem jsem musel začít sám…

    Po třech letech jsem si koupil na běhání MP3 a poznal jaké to je v lednové „kose“ posluchat to co chci a nevnímat okolí… Připavoval jsem se tehdy na 50km v Jordánsku :-) Čili tady –10C a tam +35C… Cvičení a běhání na místě v sauně :-) Po přečtění zápisků Emila Zátopka, který běhal na vojně na stráži na místě, když nestihl trénink, vám to tak trapné nepřijde :-D

    Běhání je fajn ;-) Jen začátek trošku bolí, ale pak už vás nepustí…
    Běhám i protože je to levné a nenáročné, potřebujete boty a v zimě nějaký lepší funkční textil… Ale s výdaji na ostatní sportovní aktivity je to jiná dimenze… Běhám kdy chci, nejde mi o to kdy mají volno, kdy jsem se nahlásil, zamluvil atp. Nazuju boty v devět večer a jdu na to…
    Běhám kde jsem, vezmu boty na dovolenou a běhám i tam… Začal jsem spojovat dovolené s maratony. Vynikající Košice jsou ještě pro nás za rohem, ale Amsterdam, Rotterdam, Ammán pokaždé jiný zážitek ;-)
    No a ke všemu to nádherně čistí hlavu… Jakmile se dostanete z prvních „krůčků“ a s nimi spojených problémů, zjistíte, že se při běhu nádherně přemýšlí, kolik věcí já už jako programátor vyřešil na Vítkově při druhém či třetím kolečku :-D

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).