Hlavní navigace

Nová léčba depresí a dalších duševních nemocí. Ketamin funguje jako rychlé antidepresivum

28. 6. 2022

Sdílet

 Autor: Se souhlasem kliniky Psyon
Česká republika byla průkopníkem a stala se první zemí EU, která spustila léčbu depresí, úzkostných poruch, poruch příjmu potravy či posttraumatické stresové poruchy pomocí psychedelik. Na léčbu ketaminem asistované psychoterapie začínají přispívat i zdravotní pojišťovny.

Duševní choroby, mezi které patří deprese, úzkosti, různé druhy fobií a dalších chorob, se stávají jedním z nejzávažnějších celosvětových problémů. A globálně se také hledají možnosti řešení těchto potíží. Novinkou je tzv. ketaminem asistovaná psychoterapie. O této metodě informuje klinika Psyon, která je v současnosti jediným zařízením u nás, kde můžete tuto terapii podstoupit.

Dokonce byla v Evropě první, za poslední období se ale již rychle otevírají další zařízení. Odborníci Psyonu vysvětlují, oč se v terapii s psychedeliky jedná a pro koho je určena.

Co umí psychedelická látka ketamin

  • Funguje jako analgetikum, anestetikum a tzv. rychlé antidepresivum.
  • Léčivý prostředek běžně používaný 50 let v dětské a dospělé anesteziologii, v zubním lékařství nebo k tlumení bolesti.
  • V posledních 20 letech se ketamin začal využívat k terapii psychických onemocnění, zejména depresí.

Deprese není jen špatná nálada

Ačkoli se slovo deprese často používá v běžném životě k označení špatné nálady, ne každý, kdo je smutný, prožívá depresi. „Deprese je psychická nemoc, nikoli pouze změna nálady. Deprese se projevuje mimo jiné i dalšími příznaky, jako jsou například ztráta zájmů i obecně radosti ze života, trvajícími alespoň čtrnáct dní,“ vysvětluje Stanislav Milotinský, zakladatel a psycholog kliniky Psyon.

„Pacient může být smutný, bez energie, může odkládat jakoukoliv činnost, ztrácet chuť k životu, nemít zájem o sex, být vyčerpaný a zvýšeně unavitelný, může mít i velmi negativní představy. Výjimečné nejsou ani různé druhy bolesti (bolest hlavy, na hrudi apod.),“ upřesňuje psycholog Milotinský. V těch nejtěžších případech může mít člověk trpící depresí až sebevražedné myšlenky, nebo dokonce i sklony.

Test: Je to deprese?

Následující Beckova škála deprese bývá běžně používána v psychiatrických i klinicko-psychologických ordinacích. Vyberte vždy tvrzení, které vás nejlépe charakterizuje v tento den:

Druhy depresí

Přiblížení častých pojmů včetně laických pojmenování (neodráží diagnostická kritéria).

Sezónní deprese
Trvá omezenou dobu, opakuje se ve stejných měsících (často zimní měsíce, kdy je málo slunečního svitu). Lze ji řešit světelnou terapií.

Poporodní deprese
Objevuje se do 12 měsíců od porodu. Příčinou bývá změna hormonální hladiny, problémy s kojením, vysoká únava, nedostatečně zorganizovaný časový harmonogram.

Těhotenská deprese
Příčinou se stává např. nedostatečná sociální podpora, neplánované těhotenství atd.

Endogenní deprese
Přichází náhle a bez příčiny.

Základní forma deprese
Klinická deprese.

Symptomatická deprese
Příznaky vedou k mylné diagnóze s názvem deprese, ale jejich důvodem bývá onemocnění (nádor, demence, epilepsie, hormonální nerovnováha).

Larvovaná deprese
Příznaky jsou fyzické: pocit na zvracení, zhoršené dýchání, bušení srdce, tíha na hrudi, brnění končetin, bolest hlavy, závratě, zácpa, průjem, poruchy spánku, bolesti zad a kloubů.

Úzkostně depresivní porucha
Je depresí s výraznou úzkostnou složkou. Spouštěčem bývá stres, trauma, případně jde o dědičný faktor či nedostatečnou vyrovnanost neurotransmiterů v mozku.

Rezistentní deprese
Deprese nereagující na standardní léčebné postupy (farmakoterapie, ECT, rTMS, psychoterapie).

Rekurentní deprese
Opakovaný návrat deprese. Příčinou je nedostatečná léčba první fáze psychického onemocnění.

Deprese v období menopauzy (postmenopauzální)
Změna hladiny hormonů a výrazný pokles estrogenu zapříčiňuje riziko rozvoje.

Dětská deprese / adolescentní deprese
Onemocněním trpí 1 z 8 adolescentů. Projevuje se změnou chování (přehnaná agrese, nezájem, nuda). U tohoto typu onemocnění je riziko sebevražedných sklonů vyšší než u dospělého člověka. Děti mají pocit nedostatečnosti, bezmocnosti a častěji se bojí říkat si o pomoc.

Zdroj: Psychedelická klinika Psyon

Nová naděje v podobě léčby ketaminem

Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že deprese je závažné duševní onemocnění. Při vhodné terapii by se měl stav zlepšit už během 4–8 týdnů. Nejprve si změny k lepšímu všímá okolí, léčený pacient většinou až o 2 týdny později. „Pokud pociťujete, že se vaše duševní zdraví nijak nelepší během 2 měsíců léčby a příznaky deprese neustupují, je vhodné zvážit změnu terapie. Jednou z možností je léčba ketaminem,“ popisuje psychiatr Filip Tylš.

V České republice vznikla psychedelická klinika Psyon jako první odborné zařízení na léčbu deprese ketaminem asistovanou psychoterapií (KAP) v Evropě. Za poslední rok a půl však jenom v EU přibylo minimálně 10 podobných zařízení a v USA to je více než 300 klinik.

Indikace KAP se navíc rozšiřuje i na léčbu úzkostných poruch, a to konkrétně obsedantně kompulzivní poruchy (OCD), sociální fobie nebo generalizované úzkostné poruchy. Dále pak na léčbu poruch příjmu potravy a posttraumatické stresové poruchy.

„Z našich zkušeností zatím můžeme potvrdit především skvělé výsledky v léčbě depresivní poruchy. Po absolvování celkové léčby se zlepšení projeví u 70–80 % klientů. Léčba se ale ukazuje jako účinná také u ostatních obtíží ze spektra úzkostných poruch, OCD, poruch příjmu potravy a dalších. Pacienti zažívají pro ně důležité posuny v léčbě. A to u lidí, kteří dříve nereagovali na běžnou léčbu. Dlouhodobě se potvrzuje, že tato látka s psychedelickými vlastnostmi má při léčbě deprese podstatné uplatnění,“ potvrzuje psychiatr Tylš.

Přesto léčba ketaminem vzbuzuje u některých lidí nedůvěru. Odborníci vysvětlují, proč.

Psychedelika jsou neprávem označována za nebezpečnou drogu

Hlavním důvodem toho, proč někteří odsuzují či mají strach používat k léčbě deprese psychedelika, je to, že je vnímají jako nebezpečnou drogu. Přitom podle specialistů vědecké poznatky jasně poukazují na to, že díky ketaminem asistované psychoterapii dochází k úspěšné léčbě pacientů s depresí.

„Ketamin je skutečně látkou s psychedelickými účinky, avšak dnes je o něm dobře známo také to, že má významné antidepresivní a protiúzkostné účinky,“ vysvětluje psycholog Milotinský. Ketamin tak může pomoct lidem, kterým nezabírají antidepresiva nebo jiná léčba. Podle psychiatra Filipa Tylše je ketamin vhodným lékem rovněž pro pacienty, kteří při léčbě deprese prostřednictvím antidepresiv bojují s nežádoucími účinky.

Novinkou je, že od začátku června tohoto roku může Psyon klientům některých zdravotních pojišťoven (VZP – 111, VoZP – 201 a ZPŠ – 209) nabídnout léčbu pomocí ketaminem asistované psychoterapie s částečnou úhradou ze zdravotního pojištění. Léčba je tak o něco dostupnější než dosud. Klinika má k dispozici také dotační program, který může pomoci terapii zafinancovat.

Pro koho je vhodná ketaminem asistovaná psychoterapie

KAP je poskytována pro léčbu:

  • depresivního onemocnění,
  • úzkostných poruch (sociální fobie, generalizovaná úzkostná porucha, OCD),
  • poruch příjmu potravy,
  • posttraumatické stresové poruchy (PTSD).
  • Efektivita léčby u jednotlivých indikací se může lišit i v rámci individuálního příběhu každého z klientů.

Zdroj: Psychedelická klinika Psyon

Léčba ketaminem asistovanou psychoterapií: klíčové je správné dávkování a psychoterapie

Odborníci připomínají, že ketamin se přes 50 let běžně používá v medicíně, a to dokonce i u dětí, jako anestetikum a analgetikum. Je tedy vyzkoušený a bezpečný. V případě léčby duševních potíží se navíc používá pouze nízká dávka, která nevede k navození umělého spánku ani nenavozuje bezvědomí.

„Pacientovi se podává dávka ketaminu, která navozuje jemný snový až disociativní stav, má protiúzkostný a antidepresivní efekt a může v některých případech snižovat riziko sebevraždy. Kromě toho navozuje stav rozšířeného vědomí, který může být velmi přínosný pro léčbu duševních potíží,“ říká Stanislav Milotinský.

Psycholog dodává, že neméně důležitou součástí asistované léčby ketaminem je terapeutická práce s klienty po samotné zkušenosti. „Nejméně stejnou váhu jako léčba mají následná terapeutická sezení, kde se zážitek včleňuje do života klienta. V ČR jsme na rozdíl od USA vyvinuli s kolegy neurovědci, psychiatry a psychoterapeuty svůj vlastní systém práce s klientem. A ten je podle nás v mnohých ohledech jedinečný a lepší. S klientem je více pracováno po terapeutické stránce a z dosavadních zkušeností nám vycházejí přesvědčivé výsledky. Velmi důležitý je však individuální přístup ke každému klientovi a nastavení správného postupu,“ říká ředitel Psyonu.

Ochrana psychického zdraví

Na závěr odborníci připomínají několik zásad, které mohou pomoci zlepšit duševní zdraví. Pokud však již nějaké potíže máte, nebudou vám zřejmě tato pravidla stačit: „Uvedené postupy nejsou dostatečné. Jde o pomocné a protektivní faktory. Vždy je na místě se předem poradit s odborníkem, který s vámi přesně nastaví vhodný postup,“ upozorňují zejména lidi s depresemi.

Tipy pro lepší zdraví duše

Sport
Věnujte sportu alespoň 30 minut 3× týdně. Při cvičení se vyplavují endorfiny, které příznivě ovlivňují vaši náladu.

Abstinence
Vyhýbejte se pití alkoholu a neužívejte jiné návykové látky. Vše ovlivňuje zlepšení nálady jen na chvíli, ale z dlouhodobějšího hlediska příznaky deprese a úzkosti zhoršují.

Limity
Nastavte si své limity. Nikdy se nepřepínejte. Nastavte si správný pracovní harmonogram a ve volném čase si vždy najděte chvíli na relax, odpočinek a věci, které vás baví.

Menší cíle
Dávejte si správné cíle, které se dají zvládnout. Vždy je lepší dát si menší úkol než být zklamaný z jeho nesplnění.

Zdroj: Psychedelická klinika Psyon

Odborná spolupráce:

Mgr. et Mgr. Stanislav Milotinský

Psycholog, zakladatel a ředitel psychedelické kliniky Psyon. V rámci předatestační přípravy se zaměřuje na péči o lidi s emočně nestabilní poruchou v Psychiatrické nemocnici Bohnice. V rámci studia Ph.D. programu na MUNI se zabývá MDMA asistovanou psychoterapií.


MUDr. Filip Tylš, Ph.D.

Psychiatr, neurovědec, vedoucí lékař kliniky Psyon. V Národním Ústavu Duševního Zdraví (NÚDZ) se věnuje pacientům s poruchami neurotického i psychotického spektra, výzkumu psychedelik, a především psychedeliky asistované psychoterapii. Vyučuje psychiatrii na 3. lékařské fakultě UK.

Autor článku

Všeobecné dotazy, připomínky a tipy směřujte na adresu redakce@vitalia.cz.

Tiskové zprávy zasílejte na e-mail press@vitalia.cz.

Redaktorka, editorka, dlouholetá šéfredaktorka serveru Vitalia.cz (do června 2022)