EZKarta, eRecept, očkování, žádanky. Co už najdete digitálně a kdo všechno vaše údaje vidí

Lékaři: Snažíme se, ale…

Každá ordinace, až na výjimky, jakými jsou třeba eRecept, posudky způsobilosti k řízení auta nebo zadávání očkování, přistupuje k digitalizaci po svém. Všechno, co o pacientovi napíšeme včetně žádanek, v naší ordinaci už vedeme elektronicky. Pokud nám pacient přinese něco na papíře, skenujeme to a ukládáme do elektronické podoby, popisuje Petr Šonka, praktický lékař z Přeštic na Plzeňsku a předseda Sdružení praktických lékařů. Dodává také, že jen elektronicky data neuchovávají. Jsme sice schopni vést plně elektronickou dokumentaci, při současných legislativních podmínkách to ale nedává smysl, takže sestřička ji pak ještě celou tiskne a ukládá do kartotéky, podotýká lékař.

Vedeme dokumentaci elektronicky a takto se snažíme i komunikovat s lékaři, se kterými spolupracujeme. Ale je to pořád omezené a problematické, potvrzuje i kardiolog a internista Zorjan Jojko, jenž ordinuje v Praze 7 a vede také Sdružení ambulantních specialistů.

Prakticky nesdílíme nic, takže pořád dokola zjišťujeme základní věci a pro pacient je téměř nemožné získat třeba druhý názor nejen ve stomatologii, ale i onkologii, říká za jím provozované ordinace stomatolog Roman Šmucler, který ordinuje na pražských Vinohradech. Z pozice prezidenta České stomatologické komory dodává, že řada zubařů má o novinky zájem, takže jsou v digitalizaci napřed a sdílí třeba informace s laboratořemi. Obíhání dokumentů bez papírů přinese podle něj zkvalitnění, ale i zlevnění péče, nikoliv však univerzální přenos dat. Směřuje to k tomu, že lékaři kteří vás léčili či léčí, budou sdílet informace, ale rozhodně do roku 2031 nebudeme mít to, že byste někde měli uloženy všechny zdravotnické informace a mohli je s kýmkoliv sdílet. V EU to bude složitější než v Číně, kde to řeší čipem v mobilu pacienta, popisuje Šmucler.

Co tedy už nyní elektronicky lékaři vyplňují a kam to posílají?

Sdílený lékový záznam

Obsahuje soupis předepsaných a vydaných léčiv u konkrétního pacienta za posledních pět let. Nahlížet do něj nemůže kdokoliv. Kromě samotného pacienta a jeho pojišťovny jsou to jen ošetřující lékaři (praktik, ambulantní specialista, lékař v nemocnici) a lékárníci, kteří pacientovi vydávají lék či mu poskytují konzultaci.

Lékový záznam obsahuje název léčiva, jeho dávkování určené lékařem, jméno předepisujícího lékaře, název lékárny, ve které byl lék vydán, a datum vyzvednutí.

Pacient do vlastního lékového záznamu může nahlížet přes aplikaci eRecept. Do této aplikace jej nasměruje i státní EZKarta. V historii si může ověřit, kteří zdravotníci do záznamu nahlédli. 

Právě skrze aplikaci eRecept může nahlížení (za sebe, ale i svoje nezletilé děti) také zakázat konkrétním zdravotníkům. Nebo naopak možnost nahlížení rozšířit o vybrané lékaře nebo třeba členy rodiny (tzv. zmocnění třetí osobě). Zákazy a oprávnění může kdykoliv odvolat či změnit.

Nesouhlas nebo zmocnění lze řešit i datovou schránkou nebo poštou, protože je možné odeslat vyplněný formulář s ověřeným podpisem na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL, více o této variantě si přečtěte zde).

Sdílený lékový záznam není elektronický dokument, který by si ordinace či lékárny posílaly mezi sebou. Je to soupis, do kterého lze nahlížet skrze Centrální úložiště elektronický receptů spravované SÚKL.

Elektronický očkovací průkaz

Funguje už čtyři roky a nyní má ustálenou podobu, byť stále ještě není dokonalý, protože se do něj nemusí propsat všechny vakcíny. I když lékaři jejich elektronické zapisování mají povinné – vkládají je do Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) 

Do průkazu může nahlížet praktický lékař a také lékaři, které k tomu pacient oprávnil. Údaje o očkování lze sdílet také mezi sebou, například se členy rodiny nebo rodič se svými dětmi.

Nahlížet by do něj měli i lékaři na úrazových ambulancích, kde se podává po některých poraněních vakcína proti tetanu. Podle předsedy Sdružení praktických lékařů Petra Šonky je zkušenost taková, že ambulantní chirurgové často do záznamů nevidí, ani tam tetanovky nevkládají. Pokud ji pacient po úraze dostane, často se mi stává, že v jeho elektronickém očkovacím průkaze není, říká Petr Šonka.

Pacienti najdou soupis očkování v aplikaci eRecept nebo EZKartě, kde uvidí vakcíny hrazené i ty, které si zaplatili sami. V obojím případě ale pouze od roku 2023. O výpis lze požádat také u praktického lékaře nebo přes CzechPoint.

Také v případě eOčkování mohou pacienti zakázat lékařům a lékárníkům do něj nahlížet. Postup je stejný jako u sdíleného lékového záznamu, tedy přes aplikaci eRecept nebo EZKartu.

Ani v případě elektronického očkovacího průkazu nejde o dokument, který by ordinace sdílely a obíhal mezi nimi, ale o databázi na podkladě Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS) a ISIN, do které mohou zdravotníci nahlížet skrze software, jím mají vybavené ordinace.

• 
• 
• 

Dalších 17 fotografií

Emergentní záznam

Měl by být souborem klíčových údajů potřebných při záchraně života, tedy poskytnutí neodkladné a akutní péče. Jde třeba o alergie, krevní skupinu, reakce na léčiva či odběr krve. Tuto jeho podobu pacient sám ovlivnit neodkáže a neurčí ani to, zda o něm emergentní záznam bude vedený, nebo ne.

Do vlastního emergentního záznamu může nahlížet uživatel EZKarty. V současné době ovšem neobsahuje žádné údaje, protože v praxi se zatím nevyužívá.

Podle Petra Šonky mimo jiné i proto, že se hledá cesta, jak zajistit, aby byly informace v emergentním záznamu přesné a pravdivé. A také to, kdo za jejich správnost ponese odpovědnost.

Posudek o zdravotní způsobilosti řídit auto

Je povinně elektronický od ledna letošního roku. Záznam je dostupný v registru řidičů online a přístup k němu má praktický lékař, který jej vystavil, policie a někteří úředníci (registr vozidel, úřady obcí s rozšířenou působností). Naopak zaměstnavatelé k posudkům automatický přístup nemají.

Posudek potřebují řidiči – senioři (od 70 let) a profesionální řidiči. Obnovuje se každé dva roky, v některých případech každý rok. Nebo při změně zdravotního stavu. Jeho sdílení řidič zakázat nemůže, stejně jako to, že bude posudek vedený elektronicky.

Přečtěte si také:

Změnila se hranice pro povinné zdravotní prohlídky řidičů seniorů

Informace o držení zbrojního průkazu

Ošetřující lékaři včetně např. psychiatrů ji vidí u každého držitele zbrojního průkazu. Informace jim je dostupná od letošního ledna. Její vložení do databáze nemůže pacient omezit ani zakázat. 

Informace o omezení svéprávnosti

Elektronicky je evidovaná už do roku 2012. Pacient tuto informaci vidí v EZKartě, přístup k ní mají soudy, policisté a některé úřady. Naopak lékaři na ni automaticky nahlížet nemohou. A i když jde o velmi citlivý údaj, to že je, byť omezeně, sdílený, nemůžete ovlivnit.

Dokumentace z nemocnice

Jde zejména o propouštěcí zprávy a zprávy z nemocničních ambulancí a jejich předání mezi nemocnicí a praktickým lékařem.

To, zda je v elektronické podobě, záleží, v jaké nemocnici pacient ležel. A také, na jakém oddělení. Ne ve všech je zvykem elektronickou zprávu vyhotovit a nevystavují ji ani lékaři v nemocničních ambulancích, popisuje Petr Šonka. Nejvíc propouštěcích zpráv k nám chodí z plzeňské fakultní nemocnice, která ve standardu elektronizace už funguje, takže od nich data získávám v elektronické podobě, zprávy se mi načítají do mého ambulantního softwaru a nemusím čekat, až mi pacient přinese papír, dodává vlastní zkušenost z přeštické ordinace.

Elektronické lékařské zprávy používá podle něj už tři tisíce ordinací praktiků. Nemocnic, které dokážou takto generovat některé dokumenty a posílat je pacientům do EZKarty, je zatím zhruba třicet.

V případě předávání dokumentů z nemocnice pacient jejich vystavení a předání nemůže zakázat, protože pro lékař je to povinnost. Pokud je komunikace zabezpečená (probíhá šifrovaně apod.), nemůže zakázat ani elektronickou formu předání. Může ale trvat na tom, že odejde i s lékařskou či propouštěcí zprávou na papíře. V současné době, kdy elektronické dokumenty vystavuje a přijímá jen část lékařů, je to ostatně zatím jediná zaručená a bezpečná cesta, jak praktickému lékaři informaci z nemocnice předat.

Laboratorní zprávy

K lékařům už putují ve vysoké míře elektronicky. Hlavní výhodou je rychlost. Dřív jsem měl výsledky rozboru krve další den dopoledne a přivezla mi je svozová sanitka, teď je mám online odpoledne v den odběru, popisuje Petr Šonka. Lékaři si je navíc předají jednodušeji, pokud pacient potřebuje další vyšetření.

Ani tady ale není elektronizace povinná a ne vše funguje. Nám chodí jen výsledky z těch laboratoří, se kterými máme smlouvu, podotýká kardiolog Zorjan Jojko. Některé laboratoře posílají výsledky pořád na papíře, jiné sice již v digitální formě, ale výjimečně se stane i to, že výsledky nedorazí. 

I tady platí, že vygenerování a formu předání laboratorních výsledků samotný pacient neovlivňuje. Pokud ale chce, může si je od lékaře odnést na papíře. 

Lékařské zprávy od ambulantních specialistů

Někteří ambulantní specialisté už praktickým lékařům zprávy posílají elektronicky. Povinné to ale není a část ordinací nemá ani software, který by to umožňoval.

Je to problematické, protože elektronizace má být za tři roky povinná, zatím ale nevíme, jaké budou požadavky na bezpečnost, kompatibilitu a zda nám budou vůbec naše počítače stačit, popisuje předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. 

Stále proto platí, že ambulatní specialista by po vyšetření měl vystavit lékařskou zprávu na papíře a tu by měl pacient předat praktickému lékaři. Když to neudělá, praktický lékař se o důležitých informacích nemusí dozvědět. 

Hlášení infekčních nemocí

Ve chvíli, kdy má pacient laboratorně potvrzenou infekční nemoc včetně těch pohlavních, data putují do ISIN. Praktičtí lékaři je tam nemusí ani zadávat ručně, stačí vykázat pojišťovně kód spojený s péčí o infekčního pacienta, a software, který používají v ordinaci, informaci automaticky odešle. 

Z toho také plyne, že i když může jít i o vysoce delikátní záležitost, pacient neovlivní, že informace jde do ISIN. Útěchou je ale to, že do těchto dat běžně lékaři nemohou nahlížet, adresně jsou k dispozici jen hygienikům, kteří dohlížejí třeba na dodržování karantény nebo přijímají opatření, aby se nerozšiřovalo ohnisko nemoci, je-li vysoce infekční.

Data v ISIN spravuje Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který je anonymizuje a takto posílá třeba epidemiologům. Podívat se do nich může ale kdokoliv včetně novinářů, protože jako jedna z mála jsou dostupná online na webu Státního zdravotního ústavu.

Elektronická dokumentace pacienta

Je elektronická forma pacientské karty založené lékařem a uložené v jeho kartotéce. Obsahuje dokumenty o léčbě, diagnostice a prevenci. Povinné by mělo být vedení elektronické dokumentace od ledna 2029. 

Dnes funguje sporadicky a pokud ano, stínují ji dokumenty vedené na papíře. Pokud lékař vede elektronickou kartu a pacient chce do ní nahlédnout, lékař mu požadované informace musí vytisknout. Např. na flash disku si je neodnese. Jak  z důvodu bezpečnosti, aby nedošlo k zavirování počítače v ordinaci, tak z důvodu toho, že bez speciálního medicínského softwaru jsou tato data zpravidla nečitelná. Dokumentace není ve formátu .pdf, ani .doc, takže pacient si ji nepřečte, podotýká Zorjan Jojko.

To, zda lékař povede dokumentaci elektronicky či ne, do toho pacient nemůže zasahovat. Stejně jako nelze zakázat, aby karta vůbec vznikla nebo do ní postupně přibývaly lékařské zprávy.

Další prostředky elektronizace zdravotnictví

eRecept

Jeden z nejstarších, nejvíce vyzkoušených a od dob covidu nejpoužívanějších digitálních nástrojů. Funguje od roku 2018, před třemi lety jej začalo být možné uplatňovat i v některých zahraničních zemích. O recept může pacient požádat lékaře na dálku, během okamžiku má jeho kód v mobilu. Až si někteří pacienti odvykli chodit na pravidelné kontroly, podotýká Zorjan Jojko. 

Přehled o předepsaných lécích má pacient ve stejnojmenné aplikaci eRecept, může se k němu dostat i přes aplikace EZKarta. Lékař pak soupis vidí v tzv. sdíleném lékovém záznamu. Nahlížení do něj ale může pacient zdravotníkům omezit.

ePoukaz

Je obdobou eReceptu, jen se na něj nepředepisují léky, ale zdravotnické prostředky, jakými jsou třeba brýle, naslouchadla či hygienické inkontinenční pomůcky. Putuje mezi ordinací lékaře a lékárnou, která pomůcky vydává.

Povinný je od letošního ledna a stejně jako u eReceptu do Centrálního úložiště vidí lékař, který ePoukaz vystavil, lékárna, která zdravotnickou pomůcku vydává, a zdravotní pojišťovna. Pacient na ePoukazy může nahlížet skrze aplikaci eRecept. A tady také může pacient vymezit, který z lékařů na soupis ePoukazů nebude moci nahlížet. Princip je stejný jako u omezení náhledu na lékový záznam.

eNeschopenka

Funguje od roku 2020 v případech, kdy kvůli nemoci nemůže pacient do práce. Putuje mezi lékařem, zaměstnavatelem a Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ).  

Přečtěte si také:

Praktici ani při chřipce nevystavují neschopenku na dálku, i když to je možné

eOČR

Při nemoci dítěte, jiného člena domácnosti nebo uzavření školy… Elektronicky je od roku 2025 a putuje mezi lékařem, zaměstnavatelem a ČSSZ.

eŽádanka

Ačkoliv by již letos měla být testovaná, většinou ji lékaři nevystavují a ani nepřijímají. Důvodem je nepřipravenost jejich softwaru. Ministerstvo ale nedávno oznámilo, že část žádanek bude povinně vystavovaná už červenci příštího roku, ostatní pak od ledna 2028.

eŽádanka nahradí klasickou žádanku či poukaz k ošetření nebo na zobrazovací metodu. Ordinace ji budou moci sdílet skrze centrální úložiště, pacient ji uvidí v EZKartě nebo k ní dostane do ruky papírovou průvodku. Kromě pacienta by se k dokumentu měl dostat jen lékař, který žádanku vystavil a ten, který na jejím základě poskytne pacientovi zdravotní službu.

Přečtěte si také:

Elektronické žádanky budou povinné od ledna 2028. U lékařů se rozšíří příští rok

EZKarta

Čistě pacientská aplikace, lékaři s ní nepracují. Uživatel v ní ale vidí, kdy má nárok na prevenci, u koho a na jakou. To samé vidí u screeningů. Pokud chodí na prevenci k praktickému lékaři, tak od září vidí v přehledných grafech hodnoty laboratorních vyšetření – glykémii, cholesterol, zdraví ledvin, štítné žlázy. Samotné zprávy z laboratoří v ní ale nejsou. 

Více o nové verzi EZKarty, která funguje od září jsme psali zde.

Pomocníci AI

Digitální revoluce má i tu stránku, že si lékaři pořizují počítačové programy a přístroje vybavené umělou inteligencí. Ta třeba vyhodnocuje snímky (rentgen, mamograf, CT, MR…). Nebo organizují objednávání v ordinacích skrze online nástroje a AI asistenty.

Sbíhají se data na jednom místě?

Ačkoliv přibývá dokumentů, které jsou vedené elektronicky a evidované v databázích státu, neexistuje žádné centrální megaúložiště, kde by se scházely všechny informace o zdraví ke každému pacientovi. Tedy ze kterého by lékaři o lidech na jedno kliknutí vyčetli vše. Propojené jsou jen některé databáze, všechny vzájemně data nesdílejí a sdílet ani nemají mimo jiné kvůli riziku úniku dat.

Existuje sice tzv. Kmenový registr pacientů, ten ale stínuje registr obyvatel, takže neslouží jako centrální místo, kam se sbíhají všechna data, ale jako databáze, která slouží ke spolehlivému ztotožnění napříč ordinacemi i nemocnicemi. Stát totiž v tomto registru vede základní a identifikační údaje o pacientech. Třeba jméno, příjmení, adresa trvalého pobytu, datum narození, rodné číslo a shodné číslo pojištěnce nebo identifikátor pacienta (tzv. RID). Na svoje údaje v Kmenovém registru pacientů mohou lidé nahlížet v osobním profilu v EZKartě.