Pokud žilně-svalová pumpa v dolních končetinách nefunguje tak, jak by měla, nezvládá odčerpat krev směrem k srdci. Tím se zvyšuje tlak a městnání krve v žilách nohou, průměr žil se rozšiřuje a žilní chlopně, které mají za úkol zastavit zpětný tok krve, se již pořádně neuzavírají.
Toto onemocnění se nazývá chronická žilní nedostatečnost (též chronická žilní insuficience). Je častější u žen než u mužů a vyskytuje se nejčastěji u osob ve věku nad 50 let. Neznamená to však, že by jí netrpěli i mladší lidé, není nic výjimečného, když se objeví u třicátníků.
Někdy se může ukázat dokonce už v období dospívání, a to zejména tehdy, pokud se již v rodině tato nemoc dříve vyskytla. Podle všeho souvisí zvýšený celosvětový výskyt tohoto zdravotního problému s dnešním životním stylem, tedy nedostatkem pohybu a dalšími nezdravými návyky. Podle této studie trpí chronickou žilní nedostatečností více než polovina celosvětové populace.
Symptomy chronické žilní nedostatečnosti
Na vzniku tohoto onemocnění se podle všeho podílí více činitelů, a to jak vnitřních, tak vnějších. Existují určité rizikové faktory, které zvyšují pravděpodobnost výskytu chronické žilní nedostatečnosti. Jde zejména o nadváhu či obezitu, těhotenství, dlouhé stání a sezení, nošení vysokých podpatků, užívání hormonální antikoncepce, nedostatek pohybu, kouření i strava s nedostatkem vlákniny a cenných živin. Velkou roli hrají samozřejmě také genetické dispozice.
Mezi příznaky žilní nedostatečnosti patří:
- otoky nohou či kotníků,
- bolest, která se zhoršuje vestoje,
- křeče v nohou (zejména v noci),
- pocit těžkých nohou,
- pálení, svědění či brnění v dolních končetinách,
- změny barvy pokožky na nohou (hlavně v oblasti okolo kotníků),
- bércové vředy pocit napětí v lýtkách,
- viditelné žíly.
Není to samozřejmě plný výčet příznaků, jejich spektrum je mnohem širší. Obecně lze říct, že dlouhodobější pocit dyskomfortu v dolních končetinách by měl vyšetřit lékař.
Stadia chronické žilní insuficience
Existuje několik fází chronické žilní nedostatečnosti. Systém pro jejich klasifikaci (CEAP) rozlišuje celkem 7 klinických stádií:
- C0: žádné viditelné známky žilního onemocnění
- C1: viditelné žíly nebo krevní cévy
- C2: křečové žíly (vystupující nad povrch pokožky)
- C3: otok
- C4: kožní změny (ekzém, pigmentace apod.)
- C5: zhojené bércové vředy
- C6: aktivní bércové vředy
Léčba žilní nedostatečnosti
Součástí vyšetření u specialisty je fyzikální vyšetření nohou a spolu s ním bývají provedeny další testy, které určí stav krevního oběhu v dolních končetinách. Ve většině případů se jedná o barevnou duplexní sonografii. Tato ultrazvuková metoda je bezbolestná, a navíc dokáže velmi přesně určit problém. K té mohou být lékařem navržena další doplňková vyšetření.
Pokud u vás bude diagnostikována chronická žilní nedostatečnost, nejde o stav, který je možné vyléčit. Existují však způsoby, jak kontrolovat další postup onemocnění, a také mohou výrazně omezit jeho nepříjemné symptomy.
Trápí vás nebo nějakého vašeho blízkého bércové vředy?
Jedním ze základních postupů je nošení zdravotních kompresivních punčoch, dále dostatek pohybu, zejména takového, který správným způsobem zaměstnává nohy, takže jde například o chůzi nebo třeba jízdu na kole.
Doporučena bývá i změna životosprávy, tedy omezení pití alkoholu a kouření, správná výživa a snížení tělesné hmotnosti u obézních pacientů. Kromě těchto možností se využívá rovněž farmakologická léčba a v případě, že se symptomy zhoršují, může přijít na řadu i chirurgické řešení. Vhodnou léčebnou metodu navrhne specialista v závislosti na potížích konkrétního pacienta a jeho celkovém zdravotním stavu.
Zdroje:
Annals of Surgery: Global Epidemiology of Chronic Venous Disease A Systematic Review With Pooled Prevalence Analysis
My Cleveland Clinic: Chronic Venous Insufficiency (CVI)
Health Line: What Are the Stages of Chronic Venous Insufficiency?
ČLÁNKY DO MAILU