Názory k článku Biojídlo vážně chutná jinak. Otestovali jsme to

Co jsou jine potraviny? Nebio? To jako zeru sutry?

Žereš pesticido-potraviny :-P

A jak to nazvat jinak? Anglický název "organic" je ještě daleko příšernější.

Jednoduše: to, čemu dnes říkáme "biopotraviny," jsou prostě "potraviny." Tomu ostatnímu se bude říkat "potravinové náhražky." :-)

hezký názor je v článku http://blog.peoplecomm.cz/clanek/bio-a-chemo-potraviny-

Docela by mě zajímalo, jestli byly brambory bio a ne-bio při pokusu stejná odrůda. Protože ty stříkané proti mandelince a ty POCTIVĚ ručně obírané chutnají naprosto stejně. Dokažte mi opak, dík.

tak tak. Dokonce i zeleni fanatici z greenpeace a foodwatch uznavaji, ze bio neni zdravejsi. A chut? To je jen subjektivni pocit a nekdy treba i manipulace.

Jo, absence chemickejch srágor, kterejma se v určitejch koutech světa páchaj sebevraždy nemá na zdraví vliv...

Dneska zatim nejlepší :D :D :D

Predpokladam, ze se smejete sam sobe. V padesatych a sedesatych letech se hnojivy doslova zalevalo a nikde nevidim, ze by nas decimovaly v produktivnim veku rakoviny.
Min hysterie a trochu znalosti by vam neuskodilo.

Hnojení a ochrana rostlin jsou (bývaly) předměty na několik semestrů Vysoké školy zemědělské. Skutečně více znalostí by neškodilo. Použití vhodného množství hnojiva ve vhodnou dobu může výrazně zvýšit výnos i kvalitu plodiny. Pokud se něco zmastí, projeví se to na kvalitě, zdravotní (ne)závadnosti a výnosu.

No a představte si, já jo. Sedm z posledních osmi úmrtí v okruhu mé rodiny a přátel bylo na rakovinu.

opravdu nevidíte nárůst rakovin a alergií ? to už jste přišel i o oči ? :)

Hnojiva a pesticidy jsou dvě naprosto odlišné věci.

Kolik musí být subjektivních pocitů pro a proti abyste uznal, že něco je zřejmě opravdu lepší? Jak se dívám, 9 ku 1 je pro vás málo.

Pohoda, hezký den

Kdybych měl dávat třikrát více za biopotraviny, tak budu spát pod mostem.

Jako určitý kompromis mezi chutí, zdravím a cenou považuji výrobky, které nejsou bio, ale jsou bez "éček". Škoda, že takové výrobky nejsou nějak zřetelně označeny. Jogurt kupuji raději Jihočeský nebo Holandia, ty nejsou bio, ale na rozdíl od bio jogurtu Olma nejsou šizeny škrobem. Jinak se domnívám, že mnoho lidí nepozná lepší chuť bio potravin proto, že už mají otupenou chuť z potravin zvýrazňovaných spoustou umělých aromat a zesilovačů chuti.

Éčka neboli přídatné látky (aditiva) jsou chemické látky, které se přidávají (úmyslně) do potravin. Takže tvrdit, že bez éček nejsou žádné potraviny, je nesmysl. Když uvařím cokoliv ze základních surovin, tak tam éčka nebudou. Přírodní vitamin C (např. v ovoci) není "éčko". Chemicky připravená kyselina askorbová přidaná do potraviny je éčko. Éčkům se bráním nejen kvůli škodlivosti, ale i kvůli tomu, že vždy signalizují "odfláknutou", šizenou potravinu. Konzervant = potravina není čerstvá. Emulgátor = šetřili na vajíčkách. Barviva = klamou mě, potravina předstírá něco, co není. A tak dále. Do kvalitní čerstvé potraviny se nic nepřidává. Do levné potraviny ze supermarketu ano.

Pochop, ze "Ecko" je mnohdy jen jine pojmenovani zcela bezne prisady. Kdyz mas v nejakem jidle treba E-150, tak je tam proste pridany karamel vyrobeny z cukru a ne nejaky produkt Spolany Neratovice.

To nepochopi.

E-150a snad. Zato E-150b, E-150c a E-150d jsou opravdu chuťovky. Libo-li amoniak? :-P

Uvádění případných škodlivých účinků u některých látek je velmi promyšleným marketingovým a psychologickým počinem. Podsouvá to totiž představu, že ostatní látky, u nichž se varování nemusí psát, jsou neškodné.

ono je rozdíl jestli ten vitamín C je tam z ve formě ovoce nebo z nějakého prášku či rovnou je látka syntetická, to že výrobce rozepíše o kterou látku se jedná (ne všechny e jsou hned zdravotně závadné ale také ne všechny údajně nezávadné nejsou nezávadné) je jen a jen dobře, kdo to má pořád hledat ? a škodlivých přísad je mnoho, mnohem více než se zatím ví a některé jsou jinde už zakázané např. v USA a u nás zatím ne.. u zdravého jedince nemusí hned dojít ke komplikace (ale i tak může být negativně zdraví poznamenáno dlouhodobě) u citlivějších jedinců ale ano a spousta lidí to pozná a né že ne.. únava, alergie, rakovina..

No, s tou kůží je to mírně diskutabilní
Na jednu stranu je to rozhodně podřadnější surovina, na druhou je to zdroj kolagenu pro správnou funkci kloubů ...
s nepatrnou nadsázkou:
je jedno jestli jíte něco s kůžemi anebo kupujete drahé potravinové doplňky na klouby ...

Už jste někdy viděl u brambor cedulku s obsahem "Eček"? Pochlubte se, pošlete.

Rozveselila mě představa, že někdo na pytlíku s bramborami napíše např., že obsahuje organofosfát blabla = E987, karbamát tenaten = E986, deriváty chloru = 985, pyretroidy = E984, fenoly...

Pohoda, hezký den

Neni treba zadne bio a podobne nesmysly. Stacilo by srovnat s tim, co se bezne prodava napriklad v Nemecku :-) To ze se v CR prodavaji misto potravin odpadky a jeste predrazene, nezachrani nejake bio.

tak přesně... stačilo by přestat blbnout s bio nebio, ale přestat žrát ty odpadky.

Ono právě to třídění na bio/ne-bio není zrovna nejšťastnější ale v současné je jedním z mála, kterých se dá přidržet. Záleží samozřejmě na poctivosti dodavatelů a na tom, jak a zda jsou kritéria sledována a vyžadována/san­kcionalizována.

Bohuzel uz i v Nemecku jsou potraviny cim dal tim vic chemicke a umele. Sice jeste ne v takove mire jako u nas ale je to cim dal horsi.

Tzv. BIO jedli naši předci po tisíciletí a najednou se z toho dělá něco zvláštního...

1) Bohuzel, je-li normou chemicka potravina, je navrat k normalu vlastne zvlastni
2) Kazda generace zila trochu jinak nez predchozi, ale dnes se z "predku" dela neco zvlastniho...

Geniální. Přesně o tom se píše v této povídce:

http://www.s474n.com/povidka-rodinne-tajemstvi/

Pohoda, hezký den

Takže jste vzali homogenizované mléko s 1.5% tuku a porovnávali s mlékem nehomogenizovaným s 3% tuku a překvapivě jste došli k tomu, že tučnější mléko je chutnější?
Co třeba vzít alespoň stejné potraviny? To je jako vzít buchtu a knedlík a říkat, že teda jako ten knedlík se moc k snídani nehodí a každý poznal, že ta biobuchta je lepší.
Stejně tak ten jogurt, měli alespoň stejné procento tuku a byl nezahuštěný? Jablka i brambory byly stejná odrůda? Totiž takhle bych ten článek spíš nazvala: "Za redakční peníze jsme si koupili sváču a snědli ji se zavázanýma očima", ale rozhodně ne "test čekoholi".
Přitom je to škoda, mohl to být zajímavý materiál a když už jste teda ty peníze utratili, stačilo to neodfláknout:/

Prosím, nepodsouvejte něco, co není zřejmé. Nepíše se, jaká mléka byla porovnávána. To je chybou redakce či autorky. Pokud o tom ovšem nemáte důkazy, neměl byste soudit. Nicméně přiznávám, že test je odfláknutý. Pochopil bych, že bylo použito málo vzorků (nejsou prachy). Vážnější chybou shazující serióznost je nedostatečné poskytnutí informací o použitých vzorcích a o jejich složení a původu. -- U Vitalie není povrchnost a odfláknutost ničím mimořádným. Řekněte mi, proč sem stále lezu!

Pohoda, hezký den

Tak na krabicovém je to napsáno (polotučné = 1.5%) a to druhé je podle obalu z "mlekozfarmy", což je mléko selské, tzn. že má od 3.5% tuku výše. Takže to je naprosto zřejmé a jestli nám někdo něco podsouvá, je to jen Vitalia.

Pravda, obrázky jsem neprohlížel.

Na druhou stranu, zkuste si sehnat mléko, byť nehomogenizované, které nebude bio a zároveň bude mít více jak 3 % tuku. Že je absolutní většina mléka na trhu jen obarvená voda zbavená takřka všeho, je neoddiskutovatelný fakt. Bez ohledu na značku bio. Ostatně, i to bio mléko od Olmy nesahá ani po kotníky bio mléku Amálka, u kterého jako u jediného pravidelně sbírám pořádnou vrstvu smetany (stejně jako kdysi za režimu pod těmi hliníkovými víčky skleněných lahví s plnotučným mlékem).

Suma sumárum, ať už se ty potraviny označují jakkoli (nebo klidně nijak), rozdíly v kvalitě mezi nimi zkrátka a dobře jsou, a to často více než výrazné. A nějaký odfláknutý test na tom změní jen pramálo. Ostatně, každý rozumný člověk nic takového k životu nepotřebuje. ;)

souhlasím, mléko amálka má smetanu, narozdíl od mnoha jiných rádoby bio mlék - problém je i s automaty, některé také nabízejí "mléko", např. v praze od mlékarny jesenice (kubáň, hostivař) jsem smetanu též nenašel..

to snad musí mít každé plnotučné mléko i trvanlivé

za minulého režimu byla vrstva smetany pod víčkem i u mléka neplnotučného, jen byla o něco slabší

Především je třeba, aby potraviny byly od kvalitního dodavatele. To zda je bio nebo bez certifikace není zase tak důležité. Naopak je vhodné, aby místo času na papírování s cerifikáty farmář věnoval drahocenný čas kvalitě produkce. Znám obchody s biopotravinami, které žádný zázrak nejsou a ještě to vyjde docela draho a naopak jsou dodavatelé např. na farmářských trzích, kteří nesmyslně levně pod cenou supermarketů prodávají produkty, které mnohé bioprodukty předčí ač certifikát nemají. Tedy není to o bio, ale o přístupu a poctivosti práce a podmínkách produkce.

Navíc pokud se nepletu, tak bio certifikace už je zprzněná a určitá míra nebio přístupu je povolena. Proto tuším v německu vniklo ještě jakési nadbio a myslím, že též už stihlo být nějakým způsobem zprzněno. Alespoň co jsem vyzkoušel, bylo to zase kus od kusu a tedy samotná značka negarantuje vůbec nic. Dokonce i v případě přírodní kosmetiky jsem schopen rozeznat, který krém pochází ze zdravých a který z rostlin, které certifikát sice také mají, ale pole dlouho předtím bylo vystaveno chemii (to jsem se dozvěděl až následně po stížnosti na kvalitu). A platí to i naopak, uměle osvícené, do velikosti vytahané, rajče pěstované na slizu a jiné zrůdnosti, mnohdy všechno dohromady nikdy chuť rajčete ze sluníčka a poctivého pole mít nebudou. Prostě těch živin tam je jiný poměr a to, že plod zvětším mi schopnost rostliny dodat živiny a jejich množství v půdě neznásobí. Navíc umělou napodobeninu té půdy nebudu mít nikdy vymyšlenou tak dobře, jak má příroda vybalancovanou tu půdu skutečnou. Atd. atd. A samozřejmě je tu pak něco mezi, tj. umělá hnojiva třeba použitá, ale alespoň to vidělo sluníčko atd. takže pak tu máme rajče, které je lepší než ta parodie z tesca, ale stále ne tak dobré jako to ze zahrádky.

A další kapitolou samo o sobě je kontrola. Jak vidíme i v obchodem, tak plesnivé zboží, staré či vyhnané a vodou napumpované maso, i potraviny obsahující vysloveně jedovaté přísady nejsou v našich obchodech nic zcela výjimečného. Přesto mnohdy takové ovoce je označeno nesprávnou jakostí, některé by pak na pultech ani nemělo vůbec být, stejně jako mnohé potraviny, likvidující střeva a žaludek. A přesto jsou. V takovém stavu je pak těžké věřit na nějakou důvěryhodnost certifikátů. Ve velkém se šidí i země původu.

problém není v BIO kvalitě, ale v době sklizně a regionu ze kterého potravina pochází. Velkou úlohu zde zastává také odrůda dané zeleniny.
Pakliže někdo dá přede mě dvě stejné potraviny ze stejného regionu a jedna bude BIO, druhá nikoli předpokládám, že rozdíl v chuti patrný nebude. Pokud se ovšem smíchá BIO mrkev z Rakouska a mrkev z potravinářsky průmyslového Holandska, rozdíl v chuti pozná patrně každý. 5ešením je tedy trvale udržitelné zemědělství, kde se hnojí a stříká když je potřeba, nikoli preventivně, nebo za účelem nejlepší kvantity. A kdo rozhoduje o tom, že se prodává to co se prodává? Ten co kupuje, tedy my všichni.

ze supermarketu, tak mu asi nic jiného než bio či ze zahrádky nezbyde :) Kde ti kolegové vlastně brambory získávají když zrovna netestují?