Kypřicí prášek - škrob a dvě éčka

Běžné prášky do pečiva obsahují jen škrob nebo mouku a k tomu dvě soli kyselin, které najdete i v hasicích přístrojích či hnojivech. Tyto chemické PRDOPEČe lze přitom snadno nahradit.

Za jednu korunu buď vypere špinavé prádlo nebo protáhne ucpaný odpad. Vybělí vaše zuby líp než pasta za hříšné peníze anebo vyčistí zašlé náušnice. Kypřicí prášek je prostě nejlevnější univerzální čistidlo na trhu. Taky si jím vylepšujete koláč ke snídani?

Co v sobě vlastně ukrývá ten malý pytlíček, že má takovou sílu?

Škrob a dvě éčka

Naše praprababičky si při přípravě koláčů a třených těst musely vystačit s tzv. kypřicí moukou. Protože však těsto v pecích jednou úspěšně vykynulo, ale podruhé nevzešlo, rozhodl se jednatřicetiletý lékárník August Oetker nejistotu v pečení prolomit. Přestože měl k dispozici na tehdejší poměry skvěle vybavenou lékárenskou laboratoř, experimentoval s výrobou kypřicího prášku v malé komůrce, aby nikdo ani netušil, jak převratný objev hodlá světu po dvouletém úsilí představit.

Ani po 119 letech od svého uvedení na trh se receptura kypřicího prášku nezměnila. U Oetkera si na tom zakládají. Mají důvod, když je to vlastně jen škrob a dvě „éčka“? Pojďme tu tajnou recepturu, kterou už dnes okopírovaly desítky výrobců, rozklíčovat.

Druhy kypřicích prášků:

  • Kypřicí prášek škrobový – s kukuřičným či bramborovým škrobem
  • Kypřicí prášek – s moukou
  • Bio kypřicí prášek

Jaký je rozdíl mezi škrobovým a kypřicím práškem?

Dobrým vodítkem při výběru kypřidla nebývá ani značka, ba ani cena za trochu toho sypání. Rozhodující je složení, zvláště pak po celiaky. „Dr. Oetker používá do kypřicího prášku zásadně kukuřičný škrob, což je surovina bezlepková. Kukuřičný škrob je také dražší surovinou než běžně používaná pšeničná mouka,“ osvětlil „výjimečnost“ originálu manažer společnosti Oetker, Zdeněk Kvinta.

Avšak bezlepkáři po tomto kypřidle často nesahají, na obale těchto konvenčních produktů se totiž dočtou, že jsou vyráběny v závodě, jenž zpracovává mouku. A kdo z nemocných by chtěl pokoušet své zdraví?

Kukuřičný škrob se také používá v menším množství ke zjemnění chuti těsta, např. piškotového. Jiný zásadní rozdíl mezi těmito dvěma druhy kypřidel nehledejte, v jednom je škrob, v druhé mouka, v obou pak dvě éčka. Za zmínku snad stojí rozdíl ve váze. Škrobový „prdopeč“ se běžně prodává jako dvanáctigramový pytlík, ten s moukou má gramů třináct.

E 450 + E 500 = kypřicí prášek

Kypřící prášek obsahuje hlavně mouku nebo škrob, jež tu fungují jako pohlcovače vlhkosti, tím pádem zabraňují předčasné reakci ostatních složek prášku na vlhko. Těmi nejzásadnějšími činidly, které nadlehčí těsto, jsou soli kyselin. Ať už ty, které reagují jen na přítomnost vlhka (tedy při vmísení do těsta), nebo ty, které začnou pracovat až po zahřátí v troubě.

E 450 – difosforečnany – dihydrogenfos­forečnan vápenatý – je součást kypřicího prášku i hnojiv

E 500 – uhličitany sodné – hydrogenuhličitan sodný (jedlá soda) najdete jak v kypřicím prášku, tak v hasicím přístroji

Kombinací obou je dosaženo optimálního nakypření, kdy se stírá kritický bod mezi vmícháním do těsta a pečením. Proto výrobci dnes do prášků na pečení přidávají oba druhy solí kyselin, abychom byli uchráněni od marné práce a sražené placky namísto sváteční bábovky.

Ale je opravdu nutné i při výrobě pravé domácí sladkosti sahat po přísadách, které obsahují i hasicí přístroje a hnojiva? Naštěstí ne, alternativu máme obvykle všichni ve spíži a funguje na podobném, leč zdravějším principu.

Čím nahradit konvenční PRDOPEČ?

Místo prášku do pečiva se často používá minerálka, chce to ale metodou pokus-omyl vyzkoušet správné dávkování. Ne každá buchta si dá říct, když ji rozředíte deckou bublinek.

Kypřicí prášek je vlastně jen jedlá soda smíšená s kyselinou, proto ho lze v domácích podmínkách vyrobit smícháním sody bicarbony s octem, případně s citronovou šťávou. Je-li v receptu zastoupeno podmáslí či jogurt, vystačíte si pouze se sodou. Smísí-li se zásaditá látka s kyselou složkou, vzniknou bublinky, čili oxid uhličitý, díky kterému máme těsto nadýchané.

Bio prášek do pečiva je sice dražší…

Nehodláte experimentovat, a přesto se chcete zbavit chemie v kuchyni? Vsaďte na bio kypřicí prášky. Jsou sice až 12× dražší než běžná kypřidla, ale jejich původ bývá přírodní a vy tak svá těla ušetříte od další dávky zbytečných éček.

„Bio kypřicí prášky jsou bezlepkové a bezfosfátové, obsahují vinný kámen, běžnou jedlou sodu a bio kukuřičný škrob. Používají se stejně jako běžný kypřicí prášek, oblíbené jsou i při přípravě bezlepkového pečiva,“ zdůraznila klady těchto kypřidel výživová poradkyně Iva Veselá.

Nevýhodou bio prášku však zůstává rychlá reakce na vlhko. S těstem je tak třeba pracovat rychle, aby vám nenaběhlo v míse, ale až v troubě na plechu.

Jedlá soda není „jedlá“ pro každého

Sodu bicarbonu si mnozí z nás spojují pouze s rychlou pomocí při žaludečních obtížích. Jsou mezi námi i tací, kteří její chuť v pokrmech bezpečně identifikují jako výrazně nepříjemnou a proto si ji přes práh domu nevpustí.

Nevzdávejte se ale proto chuti péct, sáhněte po samotném vinném kameni neboli hydrogenvinanu draselném. Ten vzniká při zrání vína v sudech. Po stočení vína ze sudu se vykrystalizovaný prášek, vinný kámen, vyškrábe a použije např. jako přirozené kypřidlo. V českých obchodech se dá pořídit v plechovce po 420 g. Nevýhodou zůstává odměřování po 16 g / 500 g mouky.

128 milionů za kypřicí prášky

Jen za rok 2011 tržby obchodníků s přísadami na pečení vzrostly o 4,5 procenta na 540 milionů korun, přičemž komerční kypřící prášky nás přišly na neskutečných 128 milionů korun. A to v nich není ani špetka něčeho byť nepatrně zdraví prospěšného.

Chcete-li ovšem udělat něco pro své zdraví, tohle je snadná cesta, jak se vyhnout chemii při minimálních nákladech. Difosforečnany a uhličitany sodné si svou cestu vyšlapaly do dětských Brumíků, do tyčinek Corny, Kinder mléčného řezu i snad všech tavených sýrů. Je jich kolem nás víc, než je nutné, ale možnost eliminovat jejich přísun a rozklad v našich tělech existuje, zůstává jen na nás, jestli této varianty využijeme.

27 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 3. 6. 2012 0:40