trauma

Syndrom výročí je variantou posttraumatického stresového syndromu. Podobně jako alergik reaguje specificky namátkou na určitý druh pylu, tak také lidé s doposud nezahojenými traumaty reagují citlivěji na stres. Rozumí se tehdy, kdy pohled na kalendář připomíná dobu vzniku jejich třeba dávného psychického zranění.

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Tréma je velmi volně přeloženo „roztřesení se“, zejména strach z debaklu, z nezvládnutí situace, v níž chceme uspět. Obstojného trémistu můžeme vychovat pomocí několika triků. Jak na to?

Anorexie je výhradně nemoc dívek, jde o projev špatného vztahu k matce, může za ni nadměrný tlak na štíhlost… Tyto zjednodušující mýty odvracejí pozornost od podstaty problému.

Šikanování nesouvisí s IQ. Šikanující je často na hranici mezi normou a patologií, sadista nebo „chlapák s komplexem“. Většinou muž, ale šikanujících žen přibývá. Navíc je to nakažlivé.

Někdo se z hrozného zážitku, ztráty peněz nebo zaměstnání „oklepe“. Jiný zůstává „ochrnut“. Ono ochrnutí může nastat i po té, co dotyčný uskuteční „záchranné práce“ a je z nejhoršího venku.

Povodeň vyvolává stres a trauma. Traumatizován bývá nejen postižený. Knížecí rady popuzují. Méně frází, více konkrétní pomoci. Pokud ji někdo odmítá, mnohdy ji potřebuje zoufale.

Prodělané trauma prožíváme opakovaně a dlouhodobě. Posttraumatický stresový syndrom se projeví poruchami spánku, depresemi, ale třeba i pro jiné nepochopitelným vztahem k jídlu.