smrt

Hranice průměrného dožití pozvolna stoupá a současně přibývá počet lidí starších devadesáti let. Kde se tento trend zastaví? Jakou naději dožít se vyššího věku mají silné poválečné ročníky, jejich děti a vnoučata?

Vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka může trvat půl roku i déle. Je důležité chytnout truchlícího třeba za ruku, podpořit ho, aby věděl, že ho vnímáte, že si uvědomujete, že je to pro něj těžké. Ale vyhněte se známým frázím.

…až přijde čas, příroda vás to, co bude třeba, naučí sama. Titulek je jedním z lehce cynických komentářů ke společensky tabuizovanému tématu smrti a umírání.

Až 80 % lidí by raději skonalo doma než v nemocnici, ale jen 20 % se toto přání skutečně vyplní. Mobilní hospic může leccos změnit.

Naše zdraví ze sedmdesáti procent ovlivňuje životní styl. A my hodně solíme, málo sportujeme, pálíme jednu od druhé a trpíme obezitou. Sami si zkracujeme roky, které prožijeme v dobré formě.

Každý jsme jiný. Špatná zpráva o zdravotním stavu však zasáhne opravdu všechny. O blížící se smrti by měl s nemocným hovořit jen ten, kdo to dokáže. Jinak lékař, jinak jeho blízcí.