panická porucha

Závěr roku bývá hektický, jeho začátek se zase pojí s předsevzetími, která ne vždycky zvládáme dodržet. Nálada pak klesá, a přelom roku je podle odborníků dokonce dobou, kdy přibývá duševních onemocnění, například i úzkostných poruch. Jak se projevuje, co patří mezi rizikové faktory a kdy vyhledat pomoc?

Epizoda intenzivního strachu a úzkosti, která se označuje jako panická ataka, je běžnou součástí panické poruchy. Záchvaty vznikají naprosto nečekaně a bez zjevné příčiny a provází je soubor psychických, emočních i fyzických příznaků. Při léčbě se uplatňuje farmakoterapie i kognitivně-behaviorální terapie. Se zvládáním záchvatů pomáhají také speciální dechové a svalové techniky.

Necítíte strach, radost, emoce… Vše je jakoby ploché, okolí je vám jedno, cítíte se být za sklem… Co se to s vámi děje, když vás postihne potíž jménem depersonalizace?

Ztrápený muž nazval svoji úzkost jako „úzký profil duše“. Poté se zamyslel a dodal: „Je to něco podobného, jako byste si v kartách vytáhli Černého Petra.“

Panická ataka, záchvat masivní úzkosti nebo také silná stresová reakce, potká alespoň jednou za život téměř každého z nás. Mohou ji vyvolat nejen silné emoce, ale také infarkt myokardu, poruchy srdečního rytmu či astma. Tento záchvatovitý stav, v němž se člověk často obává o svůj život, je také projevem panické poruchy a dalších duševních onemocnění.

Herec Jarda Dušek říká, že profese lékaře se neodvozuje od slova léčit, ale od slova lekat. Pacient přijde k lekaři, ten ho vyleká a předepíše mu lek. Pak jde do lekárny, užívá lek a nakonec z něj lekne. Když mi čtyřicetiletá kadeřnice Simona vyprávěla svůj příběh, polekal jsem se taky. A nejhorší nemoc je nemoc z vyplašení.

Panická porucha přepadá postižené náhlým návalem hrůzy. Typickým projevem je existenciální strach doprovázený „infarktovými“ příznaky. Jméno má přitom „božské“.