Rozhodně nebudu kupovat margaríny z palmového tuku či tavené sýry s tavicími solemi, tj. s fosfáty. Na to mám své zdraví příliš rád. Nekupuji ani ta nejlevnější másla, protože většinou jsou z Polska a moc jim nevěřím. Máslo je sice hodně drahé, ale v 80. letech za bolševika stála čtvrtka másla 10 korun, když průměrné platy byly 20× nižší. Takže bylo hůř.
Maximálně do 35,- jinak mě to nezajímá, lidi jsou velice hloupí, když přistupují na takové ceny. Je to stejné i s ostatním. Od začátku války, když šly ceny nahoru jsem ani jednou nekoupil předražené potraviny s výjimkou chleba.
5. 11. 2024, 10:36 editováno autorem komentáře
Dodam k elektrine, ze se casto objevuje, ze jsme drazi a nedotuje se... a jinde dotuji a proto maji levneji. Nemecko ma energie drazsi i presto, ze je ma dotovane statem a pritom je cena masla na obdobne urovni jako dnes u nas. Tedy v prepoctu 60+ korun. Tedy kdo to svadi na drahe energie tak lze, nebo neumi efektivne vyrabet a svadi to na jine.
V anketě chybí možnost, která podle mého osobního názoru a zkušenosti bude nejčastější: akceptuji vyšší cenu, ale za plnou cenu kupuji jen nezbytné množství (na vaření a pečení). Do zásoby ho koupím jen když je v akci za rozumnou cenu. Kupuji jen značky, které znám. A bez ohledu na cenu nekupuji ty, které znám a vím, že jsou "divné". Já se bez másla u řady věcí neobejdu, například když peču kuře nebo restuji cibulku. Ale na chleba se dá namazat plno jiný věcí.
Řečeno jinak: akceptuji cenu, ale omezuji spotřebu.