Celkový počet případů žilní tromboembolické nemoci, kam patří hluboká žilní trombóza a plicní embolie, se podle odborných českých zdrojů odhaduje na desítky tisíc případů ročně. Na trombózu upozorňuje Světový den trombózy, který připadá právě na dnešek, 13. října. Letošní mezinárodní kampaň upozorňuje na riziko krevních sraženin u žen v různých životních obdobích, kdy mohou hrát roli hormonální změny, těhotenství, období po porodu nebo hormonální léčba.
Otok jedné nohy nepodceňujte
Hluboká žilní trombóza vzniká nejčastěji v hlubokých žilách dolních končetin. Krevní sraženina může omezit průtok krve a způsobit otok, bolest nebo citlivost, pocit tepla či změnu barvy kůže. Typické je, že se potíže objeví především na jedné končetině. Ne každý otok nebo bolest nohy ale znamená trombózu. Podobné příznaky mohou mít i jiné zdravotní problémy. Nebezpečí nastává ve chvíli, kdy se část sraženiny uvolní a putuje krevním řečištěm do plic. Náhlá dušnost už není něco, co se vyplatí „rozchodit“
Plicní embolie může přijít náhle. Mezi její možné příznaky patří náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi, zrychlený tep nebo kašel. Při závažné embolii může dojít až ke kolapsu. „Při náhle vzniklé dušnosti nebo bolesti na hrudi bychom neměli čekat, zda potíže samy odezní. Plicní embolie může být závažný stav a vyžaduje rychlé lékařské posouzení,“ říká Peter Salaj, vedoucí Centra pro trombózu a hemostázu Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT). Při náhle vzniklé výrazné dušnosti, bolesti na hrudi, vykašlávání krve nebo kolapsu je nutné vyhledat akutní lékařskou pomoc.
Tři situace, kdy na nic nečekat
- Náhle oteklá nebo bolestivá jedna noha. Může jít o hlubokou žilní trombózu, zejména pokud se potíže objeví bez zjevné příčiny.
- Náhlá dušnost. Může být jedním z příznaků plicní embolie.
- Dušnost společně s bolestí na hrudi, zrychleným tepem nebo vykašláváním krve. V takové situaci je potřeba vyhledat akutní lékařskou pomoc.
Ne každý z těchto příznaků ovšem znamená trombózu. Rozhodující je lékařské vyšetření.
„U trombózy je důležité vědět, že může mít velmi různý průběh. Proto je dobré znát nejen rizikové faktory, ale také příznaky, které mohou upozornit na závažnou komplikaci. Včasné vyšetření může rozhodnout o dalším postupu léčby,“ dodává Peter Salaj.
Trombóza se netýká jen seniorů
Riziko krevní sraženiny se během života mění a závisí na kombinaci více faktorů. Patří mezi ně například věk, předchozí trombóza, některé vrozené nebo získané poruchy srážlivosti, delší nehybnost, operace, některá onemocnění nebo hormonální léčba.
U žen hrají roli také situace spojené s reprodukčním zdravím. Těhotenství zvyšuje riziko žilní krevní sraženiny přibližně čtyř- až pětinásobně. Riziko je přitom zvlášť zvýšené v období po porodu. U žen se proto vyplatí znát vlastní rizikové faktory a při zdravotních potížích je sdělit lékaři.
„Neznamená to, že žena, která je těhotná nebo užívá hormonální přípravek, trombózu dostane. Riziko je individuální a závisí na více okolnostech. Důležitá je proto znalost osobní i rodinné anamnézy a celkového zdravotního stavu a hematologické sledování během celého těhotenství i v období šestinedělí v konkrétních případech,“ vysvětluje Peter Salaj.
„Hustá krev“ je příliš jednoduché vysvětlení
O lidech, kteří mají sklon ke vzniku krevních sraženin, se někdy říká, že mají „hustou krev“. Ve skutečnosti je krevní srážení mnohem složitější. Organismus musí udržovat rovnováhu mezi schopností krvácení zastavit a schopností zabránit tomu, aby se krev srážela tam, kde nemá.
Neexistuje jeden jednoduchý test, který by každému člověku řekl, zda trombózu dostane. Žilní tromboembolická nemoc je multifaktoriální – na jejím vzniku se mohou podílet různé vrozené i získané faktory. U pacientů s prodělanou trombózou proto může být důležité zjistit, za jakých okolností vznikla a jaké je riziko jejího opakování.
Pozornost je vhodná zejména při kombinaci více rizikových faktorů – například pokud člověk prodělal trombózu v minulosti a současně ho čeká operace nebo delší období omezené pohyblivosti. „Smyslem specializované hematologie není pouze léčit následky trombózy. Důležité je také rozpoznat, u koho může být riziko zvýšené, a podle konkrétní situace nastavit další postup. Hlavním cílem nás je předcházet možným komplikacím,“ říká Salaj.
ČLÁNKY DO MAILU