V Čechách byl dlouhé desítky let zakořeněný zlozvyk začínat pracovat co nejdřív ráno. Ranní směny od šesti jsou něco děsného: pak ta snídaně vypadá podle toho.
Ten je tu porad. Proto mam rad zeme, kde zivot zacina v 11 vecer a konci v 5 rano, tak to ma byt.
Na snídani do kaváren málokdo chodí, protože na to prostě nemá
"osmdesát procent lidí nezabere snídaně více než patnáct minut a třetina dokonce snídá až v práci, čtyřicet pět minut a více po probuzení. "
"Jen málo Čechů si chce snídani užít"
Právě naopak. Já si chci tu snídani užít a proto snídám až v práci. Mám rád ráno čerstvé teplé pečivo. Kdybych jedl doma, než vyrazím, tak jím maximálně nějaký "gumák" od včerejška.
Jít prvně do obchodu, tak si tím nepomůžu. Cesta do obchodu a zpět je u mě cca stejně dlouhá, jako cesta do práce se zastávkou v obchodu. Pak než si uvařím čaj, v klidu se najím. Vůbec bych si nepomohl. Nabral bych ráno minimálně hodinu zpoždění a zbytečně se štval. To já nechci, chci se najíst v klidu.
Proč je tu tento článek? Kde jsou nějaké rady, doporučení? Proč by se mělo snídat atd.?
Jen prosté opsání (přeposlání) nějaké "ankety" s vyjmenování společnosti (a světe div se, zaobírající se předraženým müsli, které si doma k snídani míchám sám z kvalitních surovin za min. třetinu ceny).
Zase skrytý (a placený) PR článek v reklamštině...