Hlavní navigace

Čtyři tisíce odstínů šedi aneb Jaký je rozdíl mezi CT a magnetickou rezonancí

6. 1. 2022

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Proč je někdy lepší jít raději na CT než podrobnější magnetickou rezonanci? A v čem se obě metody liší? To v podcastu IKEM vysvětluje radiolog Theodor Adla.

Metod, kterými mohou lékaři nahlédnout do pacientova těla, aniž by museli použít skalpel, je dnes velké množství. Například rentgen, ultrazvuk, CT, magnetická rezonance, PET CT, scintigrafie, sono, ionizující záření, endoskopie… Ne každý ale ví, jaký je v nich rozdíl a proč někdy odborníci použijí jednu metodu a druhou ne.

Rozdíly i použití některých zobrazovacích metod popsal přednosta Pracoviště zobrazovacích metod Theodor Adla. Rozhovor s ním zveřejnil v krátkém videu Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), kde lékař pracuje.

Například magnetická rezonance a počítačová tomografie, která je známá spíše pod zkratkou CT. Ačkoliv u obou metod pacient leží „v tunelu“, rozdíly v nich jsou obrovské.

CT má až čtyři tisíce odstínů šedi

Z pohledu pacienta je CT poměrně rychlé vyšetření a není u něj vyžadováno tolik spolupráce jako u MR. MR totiž podle přednosty Theodora Adly může trvat i hodinu. A pacient musí celou dobu pozorně naslouchat instrukcím zdravotníků, kteří mu například říkají, jak má dýchat.

Princip obou metod je úplně jiný. CT je záření, rezonance je založena na magnetu, říká lékař a dodává: CT je ve skutečnosti rentgen, který rotuje kolem pacienta. Z dat z rotace pak lze vypočítat řezy, které vidí lékař a znají je i pacienti.

Princip CT je takový, že čím je lidská tkáň hustší, tím méně jí prochází záření. Takovou tkáň na CT lékaři vidí bíle. „Tam, kde záření volně projde, což je vzduch, vidíme černou,“ dodává přednosta IKEM.

Jenže jen o jednu černou a jednu bílou nejde. CT má až čtyři tisíce odstínů šedi,uvádí Theodor Adla s tím, že takový rozsah ani lidské oko nedokáže rozlišit.

Lepší pohled do útrob díky počítačům

Při magnetické rezonanci (MR) jde, jak její název napovídá, o magnetické pole. Atomy, ze kterých je složena voda, se skládají z vodíku a kyslíku. A protože voda je v těle všude, my ji využíváme k tomu zobrazení. Tam se srovnají ty vodíkové atomy do jedné roviny, pak se na ně vyšle další pulz, magnetický, a oni vydají nějakou energii, kterou my jsme schopni detekovat a získat z toho ty obrázky. Je to velmi matematicky složité, bez počítače by tato metoda nemohla vůbec existovat, dodává přednosta IKEM.

MR je pro lékaře důležitá v tom, že na rozdíl od CT při ní toho vidí více. Třeba tuk v těle. Nebo pohyb. Například jak teče krev nebo jak funguje srdeční sval. Jeho prostřednictvím se proto dá odhalit třeba příčina srdeční arytmie. 

Nevýhodou ale je, že do něj nesmí pacienti, kteří mají například kardiostimulátor nebo naslouchadlo, které není výrobcem označeno za MR kompatibilní. Tedy výrobcem není zaručeno, že magnetické pole nenaruší jeho funkci. V takovém případě by například pacientovi s kardiostimulátorem hrozila smrt.

Magnetické pole deformuje také kov v těle pacienta. Kolem kovové části se totiž ztrácí MR signál. Potíže tak mohou být například u některých typů stentů.

Velmi obézní se do tunelu nevejdou

Lékař zmiňuje také jeden zajímavý detail, a to, zda obě vyšetření mohou absolvovat i velmi obézní lidé. Ti se totiž někdy „do tunelu“ nevejdou. Výrobci na to ale pamatují a dnes již mívá prstenec v průměru 80 centimetrů, což bývá dostatečné. 

Pokud se pacient do takového otvoru vejde s obtížemi, výsledek vyšetření ale pak není tak kvalitní jako u toho, kdo s prostorem problém nemá.

Které vyšetření zvolit? Od jednoduchého ke složitějšímu

Které vyšetření pacient potřebuje, o tom rozhoduje lékař. A to podle toho, co je nutné pro jeho zdravotní stav. „Na to existují různá doporučení, takzvaná guidelines, která se mění v čase,“ vysvětluje radiolog s tím, že když lékař u pacienta teprve hledá příčinu potíží, většinou postupuje od jednodušší zobrazovací metody k té složitější.

„Ta jednodušší je většinou lépe dostupná než ta složitější, upozorňuje na obecné pravidlo lékař. Například rentgen může mít lékař prakticky okamžitě, CT je dnes také běžně dostupné, byť některá pracoviště zajišťují toto vyšetření pouze v pracovní době. Složitěji dostupná je MR, u níž mohou být i delší čekací lhůty.

„Je náročnější na spolupráci pacienta i na odbornost laborantů nebo asistentů, kteří to ovládají, ale některé diagnózy nemá cenu vyšetřovat rentgenem nebo CT, když víme, že rezonance přinese největší přínos v té klinické otázce,dodává lékař.

Pokud tedy v IKEM chtějí vidět například jen část jater, použijí ultrazvuk. Když chtějí vidět játra celá, pacient jde na MR.

Budoucnost zobrazovacích metod posune umělá inteligence

Dobrá zpráva pro pacienta i lékaře je, že přístroje a metody, kterými lze do lidského těla nahlížet, se neustále rozvíjejí.

Theodor Adla upozorňuje, že asi nejvíce metody v budoucnu posune umělá inteligence. Tedy to, že stroje se naučí a dokáží rozlišovat, co je tělu přirozené a co už je patologie. Lékaře ale stroje zcela nenahradí zřejmě nikdy.

Autor článku

Redaktorka serveru Vitalia.cz.

Vystudovala žurnalistiku a češtinu na Univerzitě Palackého v Olomouci, začínala jako redaktorka v Deníku, poté na webu TV Nova. Jedenáct let včetně rodičovské pauzy působila v týmu iDNES.cz.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).