„Sdělení diagnózy tumor pankreatu pro mě znamenalo obrovský šok a zásadní životní zlom. A okamžik naprostého chaosu – strach, stres, bezmoc a emoce, které se jen velmi těžko popisují. Najednou stojíte tváří v tvář vážné diagnóze, o které jste do té doby neměli ani tušení, a celý váš svět se během jediné chvíle zúží na vás a vaši nemoc,“ vzpomíná Alice Vondráčková ze Šumperka.
Pacientka se dostala do péče primáře Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, profesora Martina Lovečka. „Paní Alici jsem poznal vloni v květnu, kdy jí byl diagnostikován nádor na slinivce. Jediným potenciálně léčebným postupem u tohoto onemocnění je poměrně složité operační odstranění nádoru společně s okolními tkáněmi a orgány – takzvaná pankreatoduodenektomie, tedy odstranění hlavy slinivky s nádorem, dvanáctníku, žlučovodu se žlučníkem, výtokové části žaludku, okolních mízních uzlin a kolem slinivkového tuku s nervovými pleteněmi. A také s následnou obnovou celistvosti zažívacího traktu spojením zbývající části slinivky, žlučovodu a žaludku s tenkým střevem v zájmu zachování všech trávicích funkcí, doplněné o pooperační protinádorovou onkologickou léčbu, nejčastěji chemoterapii,“ popisuje náročnou operační metodu primář.
Paní Vondráčková měla dle jeho slov štěstí, že stádium nemoci a její fyzická konstituce umožňovaly provedení operace, a to s využitím robotického systému DaVinci. Operaci pacientka podstoupila 9. června 2025. „Operace dělaná tímto způsobem je velmi šetrná a přesná s minimálním operačním traumatem a krevní ztrátou. Délka hospitalizace byla v tomto případě šest dnů a pacientka se tedy velmi záhy vrátila do svého rodinného prostředí a zázemí,“ popsal doktor Loveček.
Pacientka zpětně oceňuje nejen zdravotní péči olomouckých lékařů, ale i jejich lidský přístup. „Pro pacienta, který se ocitne v takové situaci, je nemocnice zcela neznámý a děsivý svět. Bloudíte po chodbách, absolvujete vyšetření, jste psychicky nepřítomní a v hlavě vám rezonuje pouze obava o vlastní život. I po propuštění do domácí péče jsme zůstali v každodenním telefonickém kontaktu. Každý den jsem ho informovala o svém zdravotním stavu, o tom, jak se cítím. A pokud se náhodou stalo, že jsem se neozvala, hned druhý den ráno přišel dotaz, zda je vše v pořádku,“ kvituje s vděčností Alice Vondráčková.
Jak se přijde na rakovinu slinivky?
Nádor slinivky břišní patří mezi onemocnění s nejhorší prognózou. To je dané do velké míry tím, že nemoc dlouho probíhá bez jakýchkoliv příznaků a lékaři ji často diagnostikují až ve chvíli, kdy je pokročilá. Výskyt onemocnění stále stoupá, a tak odborníci hledají cestu, jak ho odhalit dřív.
Už nějaký čas v Česku běží preventivní program určený skupině lidí s vysokým rizikem. Jde o lidi, kteří mají alespoň dva příbuzné s rakovinou slinivky, z nichž alespoň jeden je prvního stupně, tedy rodič, sourozenec, dítě. Dále o ty, kteří jsou ohrožení dědičně podmíněnou formou chronického zánětu slinivky, takzvanou hereditární pankreatitidou, nebo nositele některých genetických mutací
Kromě toho lékaři chtějí v rámci programu Podpora časné diagnostiky rakoviny slinivky břišní v České republice oslovovat další rizikové pacienty. Jde o pilotní projekt, kdy se zdravotníci zaměřují na soubor příznaků a takové postupy vyšetření a citlivost snímků, aby našli lidi, kteří nádor mají nebo brzy mít budou. Hledají je například mezi pacienty s čerstvě diagnostikovaným diabetem 2. typu, věkem nad 60 let a náhlým úbytkem hmotnosti.
ČLÁNKY DO MAILU