Důležité je odhalit nemoc včas. Odborníci na to upozorňují u příležitosti dnešního Světového dne plicní hypertenze. „Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách. Postihuje zhruba 1 procento dospělé populace a ve věku nad 60 let je ještě častější,“ popisuje profesor Pavel Jansa z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze.
Co se dozvíte v článku
Nejčastějším příznakem nemoci je dušnost, která se postupně zhoršuje. K ní se přidává suchý dráždivý kašel, únava, vyčerpání a bolest na hrudi. „V pozdějších fázích onemocnění začíná pacientům postupně selhávat pravá komora srdeční, protože při plicní hypertenzi dochází k její zvýšené námaze. Projevuje se to modravým zbarvením kůže a rtů nebo otoky dolních končetin. Pacienti také mohou vykašlávat krev a omdlévat,“ doplňuje profesor Jansa.
Zmodrala a omdlela při chůzi do schodů
A právě to byl případ čtyřicetileté paní Denisy z Ostravy. Ta jednoho dne omdlela při chůzi do schodů. „Úplně jsem zmodrala, přestala dýchat a svíjela se v křečích. Manžel mi volal sanitku. Měla jsem štěstí, že se hned přišlo na příčinu,“ líčí Denisa, jak přišla k diagnóze plicní hypertenze.
Denisa se s plicní hypertenzí léčí už několik let
Léčba začala okamžitě. „První rok jsem si aplikovala lék, který sice pomáhal, ale moje tělo ho špatně tolerovalo,“ popisuje, proč musela přejít na jiný léčivý přípravek. Jenže ten jí způsoboval bolesti, kvůli nimž musela brát zároveň opiáty.
Po třech měsících proto lékaři naznali, že léčbu je třeba změnit, a tak Denise zavedli do břicha malou pumpičku, která jí aplikuje léky vnitřně. „To bylo v roce 2020 na moje narozeniny, takže jsem vlastně dostala dárek,“ směje se pacientka.
Terapie sice od té doby funguje dobře, ale ke svému původnímu životu se Denisa už vrátit nemůže. Po stanovení diagnózy opustila svoji práci kadeřnice a pobírá invalidní důchod. „Nemůžu vykonávat náročné fyzické aktivity. Zadýchám se a rozbuší se mi srdce jen při naplňování pračky prádlem. To samé se mi děje i při změnách počasí,“ vysvětluje Denisa.
Diagnóza často nenapadne ani doktory
Podle svých slov se často setkává s tím, že plno lidí nemoc ani nezná. A často o ní lékaři také hned neuvažují a v počátečních stadiích ji zaměňují s jinými chorobami. „Závažné formy plicní hypertenze představují vzácné onemocnění, a tak lékaři nejprve uvažují o běžnějších diagnózách. Zásadní přitom je začít s léčbou včas. Jen tak dokážeme předejít vážným zdravotním komplikacím, nebo dokonce úmrtí,“ říká kardiolog.
„U pacientů po prodělané plicní embolii pomáhá s včasným záchytem screeningový program, který v Česku funguje od roku 2023,“ doplňuje.
O onemocněním srdce a plic souvisí přibližně 95 procent případů plicní hypertenze. Její příčinou může být ale také plicní embolie nebo autoimunitní nemoci.
Asi jedno procento plicních hypertenzí představuje tzv. plicní arteriální hypertenze (PAH). Ta postihuje muže i ženy ve všech věkových skupinách.
Musí do invalidního důchodu
Kromě zdravotních komplikací má i výrazný socioekonomický dopad. Přibližně 81 % pacientů s PAH v produktivním věku pobírá invalidní důchod, dvě třetiny z nich dokonce nejvyšší – třetí stupeň. Jen 31 % nemocných je ekonomicky aktivních a pouze 14 % z nich pracuje na plný úvazek.
„PAH významně ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako o nemocné se závažnými formami rakoviny,“ přibližuje profesor Jansa.
Kde a jak se nemoc léčí?
Plicní arteriální hypertenze se léčí kombinací léků, které vedou především k rozšiřování plicních cév. „Aktuální vývoj ve farmakoterapii PAH směřuje i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok,“ říká lékař.
V současné době v Česku fungují tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Klinika kardiologie IKEM a I. interní klinika – kardiologická, FN Olomouc. „Léčba tohoto onemocnění je komplexní a nákladná. Proto je nutné soustředit péči o pacienty do specializovaných center,“ vysvětluje profesor.
K moderním léčivým přípravkům se v rámci klinické studie dostala například jeho pacientka Kateřina (35 let) z Prahy. Po úpravě terapie její potíže s dechem ustoupily. „Vyjdu například bez zastavení více pater,“ popisuje mladá žena. Naplno ale pracovat nemůže a jako většina ostatních pacientů s PAH pobírá invalidní důchod.
Česko se rozsvítí modře
Kateřina aktivně působí ve Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které v Česku existuje od roku 2005. Jak uvádí jeho předsedkyně Milena Kaftanová, pacientům psychicky pomáhá kontakt s ostatními nemocnými. „Organizujeme proto řadu společných akcí, vzájemně si vyměňujeme informace a šíříme osvětu,“ doplňuje.
Na nemoc v pondělí 5. května upozorní také několik modře nasvícených významných budov – v Praze Tančící dům a budova Riverview, ve které sídlí farmaceutická společnost MSD Česká republika. V Brně modře zazáří budovy Janáčkova divadla, Divadla Husa na provázku a OC OMEGA a v Olomouci budova radnice na Horním náměstí. Modře nasvícené budovy mají symbolizovat jeden z příznaků nemoci – modré rty.
ČLÁNKY DO MAILU