Trávicí ústrojí a plíce jsou na první pohled zcela odlišné orgány. Přesto může onemocnění jednoho přímo ovlivnit kondici druhého. Nejznámějším příkladem je refluxní choroba, při níž se kyselý obsah žaludku vrací zpět do jícnu.
Nejenže leptá sliznici, ale zároveň jej člověk mikroskopicky vdechuje. V dýchacích cestách pak dráždí ke kašli a může plíce i trvale poškodit.
Plíce a žaludek spolu sousedí – odděluje je bránice, která dělí hrudní a břišní dutinu. Onemocnění jednoho orgánu obvykle dráždí orgán druhý. Reflux jícnu může způsobit chronický chrapot, kašel či astma. Naopak plicní choroby jako právě astma nebo CHOPN mohou vyvolat zažívací potíže. Často kvůli lékům, které pacienti dlouhodobě užívají,
popsal profesor Ondřej Urban, přednosta II. interní kliniky – gastroenterologické a geriatrické Fakultní nemocnice Olomouc.
Trápí vás pálení žáhy?
Lidí s refluxem je v populaci asi dvacet procent, jeho výskyt se přitom zvyšuje. Velmi častou příčinou je obezita. Projevy refluxu, tedy typické pálení žáhy, lze mírnit volně prodejnými léky. Ale pokud potíže trvají déle než čtrnáct dní nebo se často vrací, měl by svoje potíže člověk řešit s lékařem. Začít se dá klidně u praktika.
Za lékařem je nezbytné zajít v případě, že příznaky neustupují ani po podání léků, opakují se a trvají déle než 14 dní. Rovněž v případě, že bolest břicha se zintenzivňuje, přidá se teplota či vysilující zvracení,
rozhodně doporučuje farmaceutka Pavla Horáková.
Lékem první volby bývají antacida, ale pokud je člověk bere dlouhodobě, hrozí mimo jiné roztažení žaludku a rozhození hladiny hořčíku a draslíku v krvi, přidat se může nevolnost, zvracení či ochabování svalů. Dluhodobější úlevu přinášejí léky zvané inhibitory protonové pumpy, které se sice používají i k dlouhodobé léčbě, ale tu by měl vést lékař. Ten dokáže pohlídat, zda kvůli nim člověku nechybí některé vitamíny a minerály či zda nehrozí zhoršené vstřebávání jiných léků, což bývá vedlejší účinek.
A co když za to může reflux?
Plicní lékaři by každopádně měli myslet na to, že za suchým kašlem nemusí být astma, ale právě nemoc trávicího traktu. Nemělo by se stávat, že se léčí potíže, které jsou pouze projevem jiné nemoci,
vysvětluje docent Vladimír Koblížek, předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti.
Gastroenterologové ale upozorňují na to, že důkladnou diagnostiku refluxu nelze z kapacitních důvodů provést každému. Pokud se projevuje především pálením žáhy, patří její řešení do rukou praktika.
S dušnými pacienty se budou pneumologové v ordinacích potkávat čím dál častěji. Zejména kvůli rostoucímu počtu lidí s vyšší tělesnou váhou. Obezita výrazně zhoršuje dýchání – tuk v oblasti břicha tlačí na bránici a omezuje pohyb plic, zvyšuje se riziko spánkové apnoe a nadměrná hmotnost podporuje i vznik refluxu, který pak vyvolává kašel, sípání a může dále zhoršovat dýchání,
vysvětluje Koblížek.
Podle něj není refluxní choroba jediným onemocněním trávícího traktu, které může poškodit plíce. Problém mohou mít například lidé s častým zvracením – při vdechnutí žaludečního obsahu může vzniknout chemický zápal plic. Vdechování menšího i většího množství obsahu žaludku může také podle lékaře vést k trvalému poškození průdušek.
ČLÁNKY DO MAILU