Sedmatřicetiletá Petra Grezlová, u které vyšetření odhalilo kriticky nízkou hladinu hemoglobinu. Musela proto okamžitě do ostravské fakultní nemocnice, kde dostala tři transfuze krve. Díky nim vážný zdravotní stav překonala.
Co se dozvíte v článku
„Nikdy by mě nenapadlo, že se v takové situaci ocitnu právě já. Myslela jsem si, že transfuze krve potřebují hlavně lidé po vážných úrazech nebo při operacích. Neuvědomovala jsem si, že i chudokrevnost může vést k tak závažnému stavu,“ popisuje pacientka.
Petru zachránily tři transfuze
Anemie neboli chudokrevnost se u ní začala projevovat extrémní únavou, zadýcháváním, závratěmi a otoky nohou. Příznaky dlouho přisuzovala pracovnímu vytížení, péči o rodinu nebo nedostatku vitaminů. V nemocnici se díky transfuzím její zdravotní stav začal rychle zlepšovat. Problémy, které těžká anémie způsobovala, ustoupily, a Petra se mohla postupně vrátit ke svému běžnému životu.
Petra Grezlová trpí těžkou anémií, život jí zachránily tři transfuze ve FN Ostrava.
„Příběh paní Petry ukazuje, že potřeba transfuze se netýká pouze pacientů po úrazech nebo při velkých operacích. Krev může kdykoliv potřebovat kdokoliv z nás. Právě proto je důležité, aby zásoby transfuzních přípravků byly dostatečné i během letních měsíců, kdy dárců tradičně ubývá,“ vysvětluje primářka Krevního centra FN Ostrava, docentka Zuzana Čermáková.
„Potřebujeme dárce všech krevních skupin. Před nedávnem došlo například k těžkému úrazu muže, jehož léčba si vyžádala až 20 jednotek různých transfuzních přípravků,“ říká vrchní sestra centra Andrea Medveová.
Jak uvádí ministerstvo zdravotnictví, nedostatek krve se v současnosti týká řady transfuzních pracovišť napříč Českou republikou a situace se může rychle měnit podle krevních skupin i aktuální spotřeby. Kriticky nízké zásoby hlásí několik velkých pražských nemocnic i zmíněná FN Ostrava. Důvodem je především pravidelný letní pokles počtu dárců spojený s dovolenými a cestováním. Zatímco počet dárců během prázdnin klesá, potřeba krve v nemocnicích naopak roste. K operacím, porodům nebo léčbě závažně nemocných pacientů se v létě přidává vyšší počet úrazů a nehod.
Kde podle ministerstva zdravotnictví chybí krev?
Vedle pacientů, kteří krevní přípravky potřebují opakovaně v průběhu léčby, jsou tu i situace, kdy potřeba transfuze přichází náhle a během několika okamžiků. Typickým příkladem mohou být závažné krvácivé komplikace při porodu.
„Při komplikovaném porodu může nastat situace, kdy žena během velmi krátké doby ztratí velké množství krve a transfuze je nezbytná pro záchranu jejího života. Bez dárců bychom v některých případech neměli šanci pomoci ani ženám po porodu, ani některým novorozencům. Právě proto je pro nás každý dárce krve nesmírně důležitý,“ doplnil ředitel Ústavu pro péči o matku a dítě Ladislav Krofta.
Kdo může krev darovat?
Dárcem krve se může stát každý člověk ve věku 18 až 65 let. Musí být zdravý, vážit více než 50 kilogramů. Podmínky dárcovství jednoznačně popisuje Český červený kříž:
- netrpím vážnější alergií
- neprodělal jsem zánět jater nebo jiné onemocnění jater
- neprodělal jsem zánět ledvin, netrpím chronickým onemocněním ledvin
- neměl jsem toxoplazmozu, tularemii, brucelozu
- netrpím onemocněním srdce a cév (infarkt, srdeční vada, vysoký krev. tlak)
- netrpím vážným kožním onemocněním
- neměl jsem malárii ani jinou tropickou nemoc
- neprodělal jsem žloutenku typu B nebo C, syfilis nebo některé tropické nemoci
- netrpím vředovou nemocí žaludku ani onemocněním žlučníku či slinivky
- netrpím revmatickým onemocněním
- netrpím zvýšenou krvácivostí (z nosu, dásní)
- nemám onemocnění nervového systému (epilepsie, roztroušená skleróza)
- neprodělal jsem zhoubné onemocnění
- v pokrevním příbuzenstvu nemám výskyt Creutzfeldt-Jacobovy nemoci
- neprodělal jsem žádnou transplantaci orgánů
- nejsem alkoholik
- v letech 1980–1996 jsem nebyl déle než 12 měs. v Anglii či Francii
- nejsem HIV pozitivní ani nevykazuji rizikové chování (rizikové sexuální chování – např. náhodný sex, skupinový sex nebo pohlavní styk mezi muži – v posledním půlroce, nitrožilní užívání drog apod.)
- neprodělal jsem v určité době žloutenku typu A nebo E, infekční mononukleózu, brucelózu, boreliózu, kapavku, tuberkulózu, břišní tyfus – délka vyřazení z dárcovství je různá dle typu infekce
Dále musím splňovat tyto podmínky:
- nejsem právě nemocen
- v posledním půlroce jsem nebyl v kontaktu s vážnou nakažlivou nemocí (žloutenka, TBC, pohlavní nemoci, malárie)
- v posledním půlroce jsem nebyl na operaci
- v posledním půlroce jsem neabsolvoval mimo zdravotnické zařízení akupunkturu, piercing nebo tetováž
- v posledním měsíci jsem neužíval antibiotika
- v posledním měsíci jsem neměl přisáté klíště
- v posledním týdnu mi nebyl trhán zub
- u žen: nemám právě menses, nejsem těhotná, od posledního porodu uplynulo aspoň půl roku
- nejedl jsem v posledních 14 hodinách žádné jídlo obsahující tuk (není však vhodné hladovět: jezte jídla bez tuku, večer a ráno před odběrem pijte dostatek nealkoholických nápojů)
Už jste někdy darovali krev?
Jak jsou na tom vegetariáni?
Někdy si lidé myslí, že když nejedí maso, jsou v dárcovství automaticky ze hry. Tak to ale není. Nejde o to, jaký máme jídelníček, ale o naše zásoby železa. Zatímco klasická „živočišná“ dieta obsahuje takzvané hemové železo, které lidské tělo vstřebává velmi snadno a efektivně (zhruba z 15 až 35 procent), rostlinné zdroje nabízejí železo nehemové. To má vstřebatelnost výrazně nižší, pohybující se obvykle mezi 2 a 20 procenty.
Hladina železa je přitom pro dárce naprosto zásadní. Železo je hlavní součástí hemoglobinu – červeného krevního barviva, které zajišťuje přenos kyslíku z plic do celého těla. Pokud má dárce železa nedostatek, klesá mu hladina hemoglobinu a odběr mu není umožněn, aby nedošlo k rozvoji anémie (chudokrevnosti).
U vegetariánů, kteří ze stravy vyřadili maso, ale nadále konzumují mléčné výrobky a vajíčka, nebývá udržení správné hladiny železa při pestrém jídelníčku problém. Situace je však odlišná u veganů, kteří nekonzumují žádné živočišné produkty. „Zatímco vegetariáni, kteří konzumují mléko, sýry či vejce, mívají příjem železa obvykle bezproblémový, u veganů je riziko nedostatku železa a následného vyřazení z dárcovství podstatně vyšší. Pro vegany je proto nezbytné věnovat skladbě jídelníčku a kombinaci živin velkou pozornost,“ vysvětluje doktor Michal Řiháček, hematolog a předseda představenstva AGEL Transfúzní služby.
Pokud se vegetariáni či vegani potýkají s nižší hladinou železa, mohou jej efektivně doplňovat i bez živočišných produktů. Vhodnými rostlinnými zdroji jsou luštěniny (čočka, cizrna, fazole), celozrnné obiloviny, ořechy, semínka či listová zelenina (například špenát nebo brokolice). Vstřebatelnost nehemového železa lze navíc výrazně podpořit současným příjmem vitamínu C – stačí k jídlu přidat paprika, citrusy, rajčata nebo sklenici pomerančového džusu. Naopak konzumace černého čaje, kávy nebo velkého množství vápníku těsně po jídle vstřebávání železa snižuje.
ČLÁNKY DO MAILU