Jediným onemocněním, které je možné léčit fekální mikrobiální terapií, je momentálně klostridiová střevní infekce, a to v závažné formě, kdy se potíže opakovaně vrací a hrozí rozvrat střevní mikrobioty. V takovém případě přistupují lékaři k transplantaci stolice a výsledný efekt je velký. Existuje až osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se infekce nevrátí a pacientovi se výrazně uleví.
Co se dozvíte v článku
„Transplantace stolice je přirozený nástroj k tomu, jak mikrobiotu obnovit, v případě, že se ve střevě namnoží toxigenní bakterie Clostrioides difficile. Předpokládá se, že pokud se rozvine takto těžký rozvrat mikrobioty, je to i známka toho, že mikrobiota je velmi zranitelná. Může pak dojít k rozvoji onemocnění, kdy pacient vyžaduje antimikrobní terapii, tedy léčbu antibiotiky, a opět se mohou narušit ochranné funkce mikrobioty. To může následně vést nové epizodě klostridiové střevní infekce. Aplikace se v tomto případě dá jednoduše zopakovat,“ řekl pro Vitalia.cz člen výboru České mikrobiomové společnosti ČLS JEP Jiří Vejmelka.
Fekální terapie poprvé i pro další nemoc
Nově lékaři zkoušejí aplikovat fekální terapii i k léčbě dalších onemocnění. Konkrétně například u syndromu dráždivého tračníku. „Je to vůbec poprvé, co tento způsob léčby syndromu dráždivého tračníku v Česku zkoumáme. Ve studii máme zatím zařazeno třicet pacientů a dalším šedesáti můžeme tuto léčbu nabídnout. Přihlásit se může každý, kdo má diagnostikován syndrom dráždivého tračníku, trpí průjmy a je mu mezi 18 a 65 lety. Vždy individuálně posoudíme, zda je studie pro pacienta vhodná. Pro účastníky je to unikátní příležitost, jak vyzkoušet léčbu, která v Česku zatím není běžně dostupná,“ vysvětlil Jiří Vejmelka svým kolegům během kongresu gastroenterologů, který se konal na konci listopadu v Karlových Varech.
Studii, která potrvá do roku 2023, vede tým expertů z Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice. Účastníci studie dostanou mikrobiotu lidské stolice od pečlivě vybraných dárců, a to formou nálevu do konečníku. Proces absolvují celkem čtyřikrát.
Dárci podstupují podrobná vyšetření
Dárci stolice prošli podrobným vyšetřením, aby bylo jisté, že jsou zdraví. Museli také splnit řadu podmínek – například neužívat v posledních letech antibiotika, mít optimální tělesnou hmotnost, jíst zdravě a bez specifických dietních opatření, a dokonce také mít pozitivní přístup k životu.
„Pacientům, kteří se účastní této klinické studie, aplikujeme do konečníku směsnou dárcovskou mikrobiotu. Předpokládáme, že tato mikrobiální směs doplní to, co ve střevním mikrobiálním ekosystému pacientovi chybí, čímž napomůžeme k obnově střevních funkcí. Důvodem, proč jsme studii zahájili, je prokázat, že fekální mikrobiální terapie příznivě ovlivní střevní mikrobiální prostředí a povede k ústupu obtíží. Pokud se efekt léčby prokáže, nalezneme jeden z dalších klíčů k lidskému zdraví a budeme řešit příčiny vlastního syndromu, nikoliv pouze ovlivňovat projevy, jako je tomu doposud,“ uvedl Vejmelka.
Dárcovská banka stolice vznikne i v Krči
Protože výběr a testování dárců stolice znamená poměrně náročný proces, začínají po celém světě vznikat dárcovské banky stolice. První česká banka tohoto typu by pod názvem Restore – Restart měla být uvedena do provozu v příštím roce při pražské Fakultní Thomayerově nemocnici.
Vzorky stolice se v bance budou uchovávat až jeden rok při teplotě −80 stupňů Celsia. Kromě samotné stolice budou vzorky obsahovat ještě stabilizační látky. Právě proto, aby vydržely takto dlouho.
Před samotným použitím také budou muset vzorky projít tzv. karantenizací. To znamená, že se čeká dva až tři měsíce, následně je dárce znovu důkladně vyšetřen a až poté lékaři vzorek využijí. Musejí mít totiž jistotu, že je přenášená mikrobiota v pořádku.
Další diagnózy budou potřebovat více aplikací
Při léčbě klostridiové střevní infekce se používá 50 gramů stolice. U jiných diagnóz se může množství lišit. „Není zatím žádný klíč, na základě kterého by se vybírala mikrobiota na míru konkrétnímu pacientovi. To je spíše perspektiva, která se týká dalších diagnóz, kde se zvažuje tato léčba,“ přiblížil Vejmelka.
„V této indikaci nezáleží na tom, jaká mikrobiota to přesně je. Není specifická. Ale terapie se zkoušela i u ulcerózní kolitidy, my děláme zmíněnou studii na syndrom dráždivého tračníku, a pak existují další případné možnosti. Hodně se o této terapii hovoří, ale v současné době není povolena nikde na světě. U dalších diagnóz bude pravděpodobně potřeba specifická mikrobiota, její zvláštní nastavení pro konkrétní diagnózy,“ doplnil Pavel Kohout, přednosta Interní kliniky 3. LF UK a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Praze, s tím, že u jiných onemocnění také pravděpodobně nebude stačit jediná transplantace, jako je tomu v případě klostridiové infekce.
Dárci stolici odeberou doma
Problém dosud bylo sehnat vhodného dárce. Většinou se jedná o zdravého člena rodiny, který je nejdříve vyšetřen na HIV, salmonelózu a je u něj provedeno základní kultivační vyšetření stolice, základní biochemie a vyšetření krevního obrazu. Pokud jsou výsledky dobré, může dárce stolici odebrat, v ideálním případě klidně sám u sebe doma.
„Odběr probíhá do speciální nádoby, do které se ještě přidá médium snižující obsah kyslíku, tak, aby se optimalizovaly podmínky pro mikrobiotu. Ta totiž vyžaduje prostředí s nízkým obsahem kyslíku. Právě v tlustém střevě máme největší množství anaerobní mikrobioty, pro kterou je kyslík toxický,“ sdělil doktor Kohout.
Aplikace horem, nebo spodem
A jak se stolice následně transplantuje? Způsobů je hned několik. „Střevní mikrobiota se dá aplikovat do horní části trávicího traktu prostřednictvím zavedené tenké sondy nosem hluboko až do tenkého střeva. V takovém případě je to množství podávané mikrobioty nižší. Dalším způsobem je podání do tlustého střeva, kdy je množství naopak vyšší, protože je potřeba připravit tzv. klyzma a aplikovat tímto způsobem do konečníku. Lyofilizované kapsle, které jsou k dostání v zahraničí, u nás zatím k dispozici nejsou,“ přiblížil Jiří Vejmelka.
Mikrobiota jako klíč k lidskému zdraví
Příčina řady zdravotních potíží a chronických chorob podle lékařů často tkví právě v nemocném střevě a střevní mikrobiotě. „Jde o řadu různých onemocnění, která bychom primárně nedávali do souvislosti s trávicím traktem – např. některá neurologická onemocnění, ale i kožní choroby včetně atopického ekzému. Hovoří se také o souvislosti mikrobioty např. s autoimunitními onemocněními. Pokud se nám podaří ,harmonizovat‘ střevo včetně mikrobiálního ekosystému, postavíme pilíř lidskému zdraví,“ uvedl doktor Vejmelka.
Jaký bude mít stres vliv na naše střeva?
Připomněl také, že v léčbě zmiňovaného syndromu dráždivého tračníku hraje důležitou roli změna životosprávy, pravidelný pohyb, udržování optimální tělesné hmotnosti, psychohygiena, vyloučení nezdravých potravin a vyvarování se návykových látek včetně kouření. Zásadní je rovněž správné a bezpečné užívání antibiotik, která mohou k rozvratu mikrobioty přispět.
„Vliv na naši mikrobiotu má také psychická pohoda. S obavami očekáváme, jak se na mikrobiotě podepíše silný stres posledních dvou let způsobený covidovou pandemií, válkou či zdražováním energií. Očekáváme, že dojde k četnějšímu výskytu chronické dysbiózy – tedy narušení složení a funkce mikroorganismů ve střevě,“ dodal lékař.
Dysbióza se může projevit nevolností, zácpou, nebo naopak průjmem, nadýmáním, únavou, spánkovými obtížemi, ale i kožní vyrážkou, potížemi s močením či rektálním nebo vaginálním svěděním.
ČLÁNKY DO MAILU