Hlavní navigace

Názor k článku Budeme nebožtíkům trhat zuby, aby nám tu nekazili vzduch? Tak určitě od Jejda, není to strejda - Tak za prvé jsem rozhodně nic neprosazoval, jen...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 15. 1. 2015 19:26

    Jejda, není to strejda (neregistrovaný)

    Tak za prvé jsem rozhodně nic neprosazoval, jen sem se snažil připojit informace které mám odjinud.

    Jestli potřebujete vystrašit, tak se podívejte co je například v rybách (obzvláště ve velkých dravcích), nebo kolik tun rtuti uniká každý rok do prostředí. Pokud jsem našel správně, tak podle FAO/WHO byl v roce 2003 považován za limitní příjem 1,6 µg metylrtuti na kilogram tělesné hmotnosti za týden.

    Pro zajímavost se prý v Evropě spotřebuje ročně 100 tun rtuti na zubní výplně (snad 2012) a průměrně má člověk v ústech 3g rtuti. To by podle mého předchozího tvrzení (samosebou zavádějícího, protože jsem ho přebral bez důkladného prověření, protože takový zdroj spolehlivých informací prostě neznám) znamenalo, že lidé mají v ústech průměrně ekvivalent šesti průměrných 1 g plomb, čemuž odmítám uvěřit.

    Za druhé si musíš uvědomit, že není limit jako limit. U jódu byla údajně nejnižší smrtelná dávka 28 mg/kg (tedy necelé 2 g/70 kg člověka) a ta se bere za bernou minci, přestože lidé již při různých léčebných režimech opakovaně konzumovali 5 g/den jodidu draselného (75% jódu, tedy 3,75 g jódu/den) a jsou známy i nárazové "otravy" kdy bylo použito přes 10 g jódu. U potkanů je přitom LD50 14 g/kg, u myší 22 g/kg, u králíků 10 g/kg... Stejný problém je v našem dnešním světě prakticky se všemi látkami. Vědci prostě zanedbávají svou práci a jsou ve vleku domněnek a předsudků. Rtuť je pochopitelně látka z opačné strany barikády, tedy látka považovaná převážně za škodlivou (i když to je dnes jód právě kvůli špatným vědcům a zejména pak lékařům také).

    Za třetí můžeš najít rozdílné limity a údaje. Například 0,05 mg/l krve by měl být limit kdy je metylrtuť (testyje se rtuť) označena za nadlimitní. V USA má údajně 5-10% žen ve věku kdy nejčastěji rodí potomky nadlimitní hodnoty. Jiný limit jsem uvedl pro příjem v potravě.

    Kromě toho se domnívám, že ve článku ze kterého jsem údaje původně přebíral, mělo být uvedeno 1mg metylrtuti na kg hmotnosti (a ještě by to šlo - díky značce cca, kterou dnes neumí nikdo mladší správně použít a běžně ji používají pro přesně opačný význam; a v textu chybělo to že jde o dávku na kilogram tedy to nedávalo smysl - chápat tak, že ten 1mg je dnes nejnižší známý limit který může způsobit smrt).
    Nicméně díky normě pro krev se mi to zdá mnoho, neuvažoval jsem totiž (s také zmíněnou) 7% absorbcí ze střeva.
    Mně samotnému se nepodařilo najít jaká je smrtelná dávka metylrtuti, takže bych celkem uvítal zdroj a kdo a co testoval. Ještě více by mne ale zajímala detailní křivka rychlosti uvolňování rtuti z amalgámu plomby. Nějaké údaje mám, a představu o křivce také, ale rád bych to viděl od někoho kdo se tím seriózně zabýval.

    Jinak, podle jakési normy (z roku 2006 o posuzování zdravotní způsobilosti k přípravě na povolání), jestli ji správně chápu, tak by lékaři měli u různě exponovaných jedinců docela běžně (1x za 1/2 - 1 rok) stanovovat v rámci periodických prohlídek i přítomnost a množství metylrtuti/etyl­rtuti v krvi, případně fenylrtuti v moči (zde by měl být limit 0,1 mg rtuti/1g kreatininu). Tak pokud někdo chce ať nám řekne co je ještě přijatelné a zdraví málo ohrožující a co už ne (tím vyzývám spíše ty otrávené než jejich lékaře, kteří je viděli tak dvakrát ročně, i když i jejich názor je velmi vítán).
    Lékaři kteří rtuť zkoumají například u těhotných, to by byl teprve zdroj informací. Nebo někdo kdo dělá testy v potravinářství, například u mořských ryb.

    16. 1. 2015 9:10 redakčně upraveno, důvod: Bez urážek, prosím. Díky, redakce
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).