Hlavní navigace

Názory k článku Bude na světě víc vody, když přestaneme konzumovat maso?

  • 10. 8. 2018 9:22

    bez přezdívky

    > voda se při výrobě čehokoli z našeho prostředí neztrácí, ale opětovně se do něj vrací. Většinou v podobě odpadních vod

    A to je přesně ten problém. Vezmeme čistou vodu, použijeme ji pro chov zvířat a dostaneme vodu odpadní, zdravotně závadnou. To je, jako tvrdit, že máme vody dostatek, protože jsou jí plné oceány. Jenže slané, ale tu stačí odsolit a je po problému, ne?

    > pastevní chovy, které jsou mimochodem na celém světě plošně převažující

    Zrovna v ČR je naprostá většina drůběže chována v klecových chovech. Prasata asi taky neběhají volně pastvinách aby tak zvyšovala biodiverzitu krajiny. Hovězí maso je na jídelníčku v ČR zastoupeno pouze zhruba 10%, oproti vepřovému (53%) a drůbežímu (33%). Zvířat, která jsou chována na maso, se na tedy pastvách v ČR pohybuje naprostá menšina. Tedy šance, že vám na talíři přistane kus masa z pastviny, je naprosto mizivá.

    > snižuje existence hospodářských zvířat výpar vody z půdy, neboť pastviny jsou chladnější než pole s pšenicí či sójou

    A jsme zas u těch chovů ve stájích, kotcích a klecích. Tahle zvířata musí být něčím krmena, nepasou se na horských loukách. Pěstujeme tak mnoho pšenice, kukuřice a soji, abychom nakrmili zvířata chovaná na maso, místo toho, abychom tyto plodiny použili k přímé konzumaci.

    > Existence pastvin tedy zachovává vodu v krajině, z níž se odpařuje méně vody, pokud je pokryta jakoukoli vegetací. Což pro pole, na nichž se pěstují hospodářské plodiny, po značnou část roku od sklizně do doby, než se na nich objeví vegetace pro příští sklizeň, neplatí

    Problém sucha a nedostatku vody řešíme právě v obdobích, kdy plodiny na polích osázeny jsou. O zádržnosti vody různých typů plodin můžeme diskutovat, ale krmná kukuřice (a řepka na biopaliva) asi nebude to nejlepší.

    > Nahrazení části konzumace masa rostlinnými produkty by podle všeho vedlo v tomto směru k ještě větším problémům, neboť by se musela zvýšit plocha polí

    Použila by se ta pole, která nyní slouží pro pěstování krmných plodin. Z výživového hlediska to bude mnohem výhodnější. Ne každá plocha vhodná pro pastvu se dá použít jako pole, ale takové plochy stejně nejspíš nyní nejsou využívány pro průmyslové velkochovy.

    > neboť by se musela zvýšit plocha polí, z nichž se ovšem odpařuje mnohem více vody než z luk, lesů či pastvin.

    Jak souvisí plocha lesů s pastvou, živočišnou výrobou a pěstováním obilnin?

    > Stále častěji navíc zaznívají názory, že skleníkové plyny mají sice na měnící se klima na Zemi svůj vliv, ale i ten se zřejmě přeceňuje.

    To, že něco zaznívá častěji, nečiní danou věc pravdivou. A kopnout si do globálního oteplování, to patří tak nějak ke stylu těch, co popírají všechny ty bláznivé vegany, biomatky a ekoteroristy, že?

  • 13. 8. 2018 15:01

    bez přezdívky

    Kde přesně se podle vás ta odpadní a zdravotně závadná voda v ČR ukládá? To musí být obrovská masa vody za ty roky, ležící někde odložená a čekající na konec světa. Někde pěkně hluboko, aby se jí náhodou ani kapka neodpařila!

    Mimochodem, z mořské vody se skladká voda odsolením vyrábí už dlouho a ve velkém. Odhadem pár miliard let. Z moře se voda vypaří do vzduchu a nad pevninou z toho prší. Zmiňuji to jen proto, že onehdá na jisté ekologické seanci v Brně jeden chlapec s vážnou tváří prezentoval, že i když si to neuvědomujeme, tak řada řek se vlévá do moří. Takže neustále přicházíme o sladkou vodu a až všechna odteče do moře, tak umřeme žízní! Jako to fakt někoho nenapadne, že když se řeky vlévají do moře, tak se stejný objem mořské vody musí nějak dostat na souš? A bez soli!

    Šance, že vám na talíři skončí maso z pastviny, je dána tím, co si koupíte. Pokud kuřecí maso v akci, pak vskutku ne, to nejspíš nevidělo ani denní světlo, natož pastvinu. A přeci se zastánci ekologie nějak snaží nám znechutit krávy a vnutit nám místo nich právě tuhle "drůbeží bílkovinu".

    No a pak máte zcela ujeté představy o tom, jak se pěstují krmné plodiny a jak jídlo pro lidi. Pro dobytek se běžně vyseje vojtěška nebo něco podobného. Pak se to poseká, usuší a máte krmnou směs. Lidi to ale jíst nemohou. Pro lidi musíte osít nějakou monokulturu - pšenici, rýži atd. K pěstování krmných plodin mají z těch lidských nejblíže asi brambory. U všecho ostatního bohužel zjistíte, že je ta výtěžnost mnohem nižší, vyžaduje to mnohem více chemie a i kdybyste se na hlavu stavěl, tak vám to pole bude vyčerpávat. Porovnejte s vojtěškou, která naopak stav půdy zlepšuje.

    A ještě drobek: velká část toho, čím krmíme dobytek, je ve skutečnosti vedlejší produkt pěstování jídla pro lidi. Možná to někoho překvapí, ale vypěstovat pšenici tak, aby tam místo slámy bylo zrní navíc, neumíme.

  • Včera 8:59

    bez přezdívky

    Tak to vezmeme poporade :-)

    > Kde přesně se podle vás ta odpadní a zdravotně závadná voda v ČR ukládá?

    Cast se zrejme vyleje na pole a louky, kde se vsakne a odpari. Cast se prozene cistickou, kanalizaci a odtece do rek a vodnich nadrzi. Kvuli intenzivnimu zemedelstvi se tak do vodnich zdroju dostava rada odpadnich latek (at uz hnojiva, pesticidy, odpadni latky z velkochovu zvirat). Pokud zaroven z takovych zdroju nasledne pripravujeme opet pitnou vodu, je jeji priprava technologicky velmi narocna az nemozna.

    Zjednodusene treba https://zpravy.idnes.cz/voda-sinice-sucho-uprava-pitna-nedostatek-fig-/domaci.aspx?c=A180731_417734_domaci_skr

    > Mimochodem, z mořské vody se skladká voda odsolením vyrábí už dlouho a ve velkém. Odhadem pár miliard let. Z moře se voda vypaří do vzduchu a nad pevninou z toho prší. Jako to fakt někoho nenapadne, že když se řeky vlévají do moře, tak se stejný objem mořské vody musí nějak dostat na souš? A bez soli!

    Diky za vysvetleni, ja doted myslel ze pada pres okraj zemeplochy a mizi ve vesmiru. Jasne, ze se tohle deje a v globalnim meritku to odpovida. Povidejte to ale nekomu, kdo pro pitnou vodu chodi hodiny pesky. Nebo mu uschla cela uroda, protoze uz tydny nezaprselo. Povidejte to nekomu, kdo ma ocean na dosah ruky ale nemuze si dovolit odsolovaci zarizeni.

    To je jako tvrdit, ze neexistuje hlad. Vzdyt mame prebytek potravin, jeden Cech prumerne vyhodi rocne 80kg potravin. Tak jaky hlad? Chudoba neexistuje. Vzdyt je tolik bohatych lidi a v prumeru se mame vsichni dobre. A stejne tak je to s tou vodou. Ja bydlim v horach, splachuji pitnou vodou, z kohoutku mi tece ta nejlepsi voda, kterou jsem pil. Tak proc bych se mel zajimat o nejake sucho a o lidi, co maji problemy s vodou?

    > Šance, že vám na talíři skončí maso z pastviny, je dána tím, co si koupíte.

    presne, a podle statistik je to tak do 10% v CR.

    > A přeci se zastánci ekologie nějak snaží nám znechutit krávy a vnutit nám místo nich právě tuhle "drůbeží bílkovinu".

    Opravdovi zastanci ekologie vam budou nabizet rostlinne bilkoviny ;-)

    > Pro dobytek se běžně vyseje vojtěška nebo něco podobného. Pak se to poseká, usuší a máte krmnou směs.

    Takze zadne pastevectvi, ale stejny typ hospodareni, jako s plodinami k prime lidske konzumaci.

    Dale statistiky pro EU, citace: V roce 2015 bylo podle odhadu v EU vyprodukováno 156,1mil.t krmiv a spotřebováno bylo 480 mil. t krmiv. EU tedy silně závisí na dovozu krmiv – např. u krmiv bohatých na bílkoviny tvoří dovoz krmných surovin 75%, u samotné sóji 98% (zdroj: http://eagri.cz/public/web/file/481729/ZZ15_V4.pdf).

    Kdybychom opravdu spotrebovavali zbytky, vyuzivali pudu k pastevectvi a byli jinak sobestacni, nemusime zrejme importovat miliony tun krmiv ze zemi mimo EU. To jsou pak ty vykacene pralesy, aby mohla byt vypestovana soja jako krmivo, importovana pres pul sveta.

    Dale pak, opet citace, tentokrat pro CR: "Za první pololetí roku 2016 byla zjištěna celková spotřeba krmných surovin pro výrobu krmných směsí ve výši 1 246 068 tun, tj. 50,83% celkové spotřeby krmných surovin za období roku 2015. Nejvýznamnější surovinou pro výrobu krmných směsí byly z krmných surovin obiloviny (62,50 %) s tím, že obiloviny v prvním pololetí roku 2016 byly tvořeny z 57,39 % pšenicí, 22,66 % ječmenem, 13,73 % kukuřicí, 4,44 % žitem a triticale a 1,52 % ovsem" (zdroj: http://www.apic.cz/7905-vyroba-prumyslovych-krmiv-v-roce-2016.html).

    Nejak vam ta vase vojteska nezapada do statistik, kdyz naprosta vetsina krmnych smesi je vyrabena z obilovin, v zasade srovnatelnych s tim, co by mohlo byt oseto pro primou konzumaci.

  • 10. 8. 2018 10:26

    bez přezdívky

    Maso vytváří jiný problém, voda v tom nehraje žádnou roli. A kdybychom přestali jíst maso, a začali PĚSTOVAT jídlo, tak bychom tu Zemi nemohli poškodit! A žádné, že by se půda měla odvodňovat. Tohle psal někdo, kdo tomu fakt nerozumí a to je smutné. Planetu ohrožují plyny z chovaných krav, prasat atd. (skleníkový efekt). Ty zvířata je třeba něčím krmit - a ty plochy na pěstování jídla pro zvířata je třeba čím dál tím více vytvářet - a to je problém, protože se musí kácet stromy, ničit půda, no prostě bordel! Příroda je jeden veliký koloběh, je to jeden veliký mozek a my ho dojebáváme. Ropa, plast, zvířata, uhlí, auta... fuj! Lidem se začaly přehřívat mozky, lidé jsou hloupěší a hloupější. Telefon v ruce a půl dne v piči! To je hnus jak všechno se vším souvisí.

  • 12. 8. 2018 8:42

    Paragraf

    zvířata patří na pastviny, ne do zavřených, páchnoucích kravínů. Na venkově byly vždy pastvina plné krav, ovcí, koní. vše je zpřetrhané 40 roků komoušů, JZD, regulace přírody. Tak malá země nemůže neustále žít z těžkého průmyslu.