Hlavní navigace

Názory k článku Testování protilátek ohrožuje zisky z očkování

  • 22. 3. 2013 9:19

    Ixodifob (neregistrovaný) 147.251.111.---

    Hezky vysvětleno :-)
    Mám na závěr pár čistě praktických dotazů. V roce 2009 mi byla aplikována vakcína proti klíšťové encefalitidě, nyní uvažuji o přeočkování. Pokud si chci udělat test na protilátky (testaci) - na koho se obrátit? Mám o to požádat normálně svého obvoďáka? A musí mi on vyhovět, nebo mě může poslat do pr....? Jak často se může testace v režimu úhrady pojišťovnou opakovat - můžu si např. nechat udělat rozbor každý rok až do chvíle, kdy hladina protilátek poklesne pod určitou kritickou mez (což bude indikací pro přeočkování).

  • 22. 3. 2013 9:31

    EC (neregistrovaný) ---.skvelynet.cz

    Vyborne zpracovani teoretickeho zakladu problemu. Jenom by me zajimalo, jaktoze neexistuje lobby prodejcu "testovani ucinnosti vakcin". Vzdyt jde taky o celkem slusne penize, na kterych si nekdo muze zarobit pekny byznys. Predstavte si deset milionu potencialnich zakazniku jenom v CR, u kazdeho lze predpokladat alespon jeden test za nekolik stovek rocne..

    Taky by me zajimaly i vice konkretni informace:
    -kde si muzu o takovyto test pozadat (prakticky lekar?)
    - u kterych nemoci je zbytecne jej opakovat (napr. pro ockovani proti nemoci A vime, ze vydrzi u 99 % pripadu po cely zivot, takze mi staci jeden test, abych se ujistil o imunite)
    - je skutecne hrazen pojistovnou (treba dvacetkrat do roka? Kdyz si jenom vezmu kolik ockovani v sobe ma temer kazdy z nas..)

    Hodne by se k tematu hodilo zpracovat informace alespon o beznych vakcinacich, idealne ve forme jejich survival funkce. Takhle je to zajimave povidani, ale stale jenom povidani..

  • 23. 3. 2013 5:36

    Peter Tuhársky (neregistrovaný) ---.orange.sk

    Je to veľmi zaujímavá téma.

    S tými doživotnými 99% sa mýlite. Väčšina dnešných vakcín sa pohybuje okolo 85-95% krátko po poslednom preočkovaní, čo potom ide rýchlo dole na 40-70% v horizonte 5-10 rokov. Doživotná imunita nebola preukázaná u žiadnej vakcíny.

    Napríklad u vakcíny proti hepatitíde B, ktorá sa očkuje dojčatám, už do 12 rokov po očkovaní sa u 50% nedajú zistiť žiadne protilátky. V inej štúdii 40% nemalo požadovanú hladinu protilátok už do 5 rokov. Odhliadnime od toho, že ani protilátky nezaručujú imunitu voči ochoreniu, tak samotný tento údaj jednoznačne ukazuje, že toto očkovanie nemá pre deti žiadny reálny význam, pretože kým sa dostanú do obdobia, kedy začína rizikové sexuálne správanie, akákoľvek hypotetická ochrana je preč. Uvidíte, že s týmto zdôvodnením čoskoro zavedú preočkovanie v puberte, ale zbytočné dojčenské očkovanie nezrušia. Keď očkovanie nefunguje, odpoveďou je vždy očkovať VIAC, nie menej...

    V prípade záškrtu, dodatočne sa zistilo, že cca 40% očkovaných stráca protilátky do 15 rokov, čo viedlo k plošnému zavedeniu boosterov u dospelých. Je to tiež dôkaz, že v našej populácii nikdy nebola očkovaním vytvorená "kolektívna imunita" proti záškrtu - stále sa papagájuje hranica 95%, ktorá tu však nikdy ani zďaleka nebola a ani pri preočkovaní raz za 15 rokov nebude. Vakcína je určená len proti bakteriálnemu toxínu, nie proti baktérii ako takej, takže nijako nebráni prenosu ochorenia. To potom logicky vedie ku konštatovaniu, že očkovanie nespôsobilo vymiznutie záškrtu a museli to byť iné faktory. Toto nám v TV radšej nehovoria, lebo by sa ľudia mohli začať zamýšľať, na čom to vlastne celé stojí.

    Podobne u vakcíny proti čiernemu kašľu. Tá dokonca vyprcháva asi 5x rýchlejšie, v niektorých vekových kategóriách sa imunita voči klinickému ochoreniu prakticky neprejavuje už 3 roky po poslednom boostri. Je tiež pozoruhodné, že až po cca 40 rokoch plošného používania sa urobili poriadne štúdie účinnosti, ktoré ukázali, že v horizonte 2 rokov od očkovania je to cca 40% z hľadiska protilátok a asi 40% proti klinickému ochoreniu. Očkovali sa len deti a ak to všetko spočítame, tak za ostatných 50 rokov bolo v dobe účinnosti vakcíny reálne tak 5% obyvateľstva. Vakcína navyše nechráni pred infekciou, len môže zmierniť/modi­fikovať ochorenie. Takže ani tu žiadna kolektívna imunita nebola a ani nebude.

    To sú dosť rozdiely oproti oficiálnym rozprávkam, však? Osobne ma najviac fascinuje, že tieto údaje sa nikdy neskúmali PRED zavedením plošného a povinného očkovania. Takže vždy ide v podstate o experiment na celej populácii.

  • 25. 3. 2013 21:25

    Peter Tuhársky (neregistrovaný) ---.orange.sk

    Pre začiatok, čierny kašeľ:

    Gustafsson L, Hallander HO, Olin P, Reizenstein E, Storsaeter J. A controlled trial of a two-component acellular, a five-component acellular, and a whole-cell pertussis vaccine. N Engl J Med. 1996 Feb 8;334(6):349-55. PMID: 8538705.

    Greco D, Salmaso S, Mastrantonio P, Giuliano M, Tozzi AE, Anemona A, Ciofi degli Atti ML, Giammanco A, Panei P, Blackwelder WC, Klein DL, Wassilak SG. A controlled trial of two acellular vaccines and one whole-cell vaccine against pertussis. N Engl J Med. 1996 Feb 8;334(6):341-8. PMID: 8538704.

    Liese JG, Meschievitz CK, Harzer E, Froeschle J, Hosbach P, Hoppe JE, Porter F, Stojanov S, Niinivaara K, Walker AM, Belohradsky BH. Efficacy of a two-component acellular pertussis vaccine in infants. Pediatr Infect Dis J. 1997 Nov;16(11):1038-44. PMID: 9384336.

    Trollfors B, Taranger J, Lagergard T, et al. A placebo-controlled trial of a pertussis-toxoid vaccine. N Engl J Med. 1995 Oct 19;333(16):1045-50. PMID: 7675047.

    Storsaeter J, Hallander HO, Gustafsson L, Olin P. Levels of anti-pertussis antibodies related to protection after household exposure to Bordetella pertussis. Vaccine. 1998 Dec;16(20):1907-16. PMID: 9796042

    Srugo I, Benilevi D, Madeb R, Shapiro S, Shohat T, Somekh E, Rimmar Y, Gershtein V, Gershtein R, Marva E, Lahat N. Pertussis infection in fully vaccinated children in day-care centers, Israel. Emerg Infect Dis. 2000 Sep-Oct;6(5):526-9. PMID: 10998384. PMCID: PMC2627963.

    Podrobné vyhodnotenie s ďalšími odkazmi: http://rizikaockovania.sk/dok/Kolektivna_imunita-myty_a_fakty.pdf

    Hepatitída B:

    Street AC, Weddle TZ, Thomann WR, Lundberg EW, Jackson GW, Hamilton JD. Persistence of antibody in healthcare workers vaccinated against hepatitis B. Infect Control Hosp Epidemiol. 1990 Oct;11(10):525-30. PMID:2146315.

    Whittle H, Jaffar S, Wansbrough M, Mendy M, Dumpis U, Collinson A, Hall A. Observational study of vaccine efficacy 14 years after trial of hepatitis B vaccination in Gambian children. BMJ. 2002 Sep 14;325(7364):569. PMID:12228132. PMCID:PMC124550.

  • 22. 3. 2013 10:36

    Autor (neregistrovaný) ---.vfn.cz

    Po dohodě a na žádost s redakce si dovolím odpovět tazatelům přímo do diskuse.

    1. V tomto formátu kolem 10 000 znaků na článek (na jedno téma) opravdu nemohu jít do takových praktických podrobností jak žádá kolega EC. Cílem seriálu je pochopení principů - je to povídání. Konkrétní věci se do toho v tomto formátu dostávají těžko. Nicméně některé zařazeny budou.

    2. Pokud vím, testy na protilátky pojišťovny neproplácejí s nějakým časovým limitem. (Předpokládá se, že filtrovat je do rozumné frekvence u jedince bude sám lékař, na jehož paušál či náklady se ty testy provádějí.) Proto je správná poznámka prvního kolegy, zda jej s títmo požadavkem praktik nepošle do nevábných oblastí. Domnívám se, že se tak občas může stát, a to nikoliv pouze z důvodu, že by praktik jej chtěl nutně nechat přeočkovat. Tohle fungování "systému úhrad" je složité a samozřejmě má své praktické důsledky.

    3. Testy na protilátky si může každý nechat udělat na své náklady přímo na odběrových centrech nemocnic. To mu nikdo nemůže odmítnout a praktik "je ze hry". Vhodné je předtím si zavolat na sérologické oddělení dané nemocnice, zeptat se na problematiku tohoto testování a dostupnost i cenu testu. Mnohé z těchto informací jsou k dohledání na internetu u specializovaných laboratoří, ale pro laiky je trošku obtížnější se v těch odborných rozcestnících vyznat.

    4. Proč nemají výrobci testů své lobby lze snadno pochopit "zevnitř" současného systému zdravotnictví. Takové lobby by se stavělo zájmům mnohem silnějších výrobců vakcín, zájmům lékařů (bohužel) a samozřejmě zájmům státních úředníků a politiků. Tohle lobby zkrátka zdaleka nemůže tolik nabídnout. Pro takové lobby tady není moc místa a případný drive zaměřený přímo na lidi by si takové lobby "odskákalo". Umím si představit nejméně 3-4 efektivní úřednické protitahy proti takovému lobby výrobců testů, pokud by vadili farmaceutickým velkoklientům. V nouzi by poté výrobci vakcín skoupili výrobce testů a žádné testy by poté do praxe příliš nedistribuovali - tak leda pro vědecké účely. Nebo by stačilo testy úmyslně "předražit", aby se staly pro většinu již příliš nákladné. - Vždyť tyto techniky nadnárodních korporací všichni dobře známe.

    5. Testovat protilátky má skutečně smysl především tam, kde se jedná o testaci před přeočkováním. Princip doporučeného přeočkování je v tom, že termín přeočkování je z principu takový termín, kdy má ještě nejméně 75% očkovanců dostatek protilátek. Některým vydřží protilátky ještě i mnoho let po doporučeném termínu přeočkování. U klíšťové encefalitidy a současných vakcín má dle mého názoru testace smysl téměř na 100% - u každého.

    S pozdravem čtenářům.
    JV

  • 13. 10. 2014 10:02

    rintintyna (neregistrovaný) ---.cust.nbox.cz

    Dobrý den, než jsme se začali zajímat po narození našich dětí více o problematice očkování, byl manžel osloven a zůčastnil (účastní se) výzkumu na očkování proti encefalitydě. Jedná se o to, že byl naočkován a každoročně se dostavuje na kontrolu protilátek. Společně s ním výzkum podstoupila i jeho máma. Už je to nejméně 10 let a u obou bylo zjištěno, že mají stále mnohonásobně více protilátek, než je potřeba pro účinost očkování. Také mě to už dovedlo k myšlence, proč tedy reklama nabádá k tak časnému a častému přeočkování???

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).