Hlavní navigace

Názory k článku Kauza očkování: Je kolektivní imunita pouze kolektivní iluze?

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 28. 6. 2013 9:14

    thr

    Tahle záležitost má i další dopady, které se dají použít jako argument pro i proti...
    Argument "pro" vidím například v menším dopadu případné epidemie na fungování společnosti. Cynicky řečeno, lépe se ošetřuje, když se ošetřující sám tolik nemusí bát. Jelikož se leckterá choroba dá vyléčit, tak je to docela zásadní, ve výsledku mohou být ztráty na životech a obecně následky u populace třeba jen z 50ti procent chráněné zcela řádově menší než bez toho i v případě, že by se například uplatnil vámi zmíněný fenomém extrémní patogenity.

    Argument proti může zase být riziko nečekané mutace - virus/bakterie může při zásadním počtu hostitelů vymizet, ale taky může zmutovat a vrátit se v nečekané formě. Prostě to opravdu není černobílé.

  • 28. 6. 2013 10:26

    Autor (neregistrovaný)

    Tak jest.
    Zajímavé k tomu je, že kolektivní imunita má skutečně někdy pro společnost mnohem více přínos ekonomický, než objektivní zdravotní přínos pro nechráněné jedince. Avšak tyto argumentace účelové "mizí" v přesvědčovacích strategiích prosazovačů očkování, kteří potřebují lidi přesvědčit, že kolektivní imunita je dobrá právě pro ně a pro jejich očkované dítě, a ne pro HDP našeho státu, kterým saturujeme jenom nějakou další kmotrovinu.

  • 28. 6. 2013 21:08

    Peter Tuhársky (neregistrovaný)

    Zaujímavý pohľad na problematiku, ktorá je naozaj veľmi komplikovaná. Je tu omnoho viacej "háčikov", s ktorými sa bežne akosi nepočíta, ale článok by bol potom veľmi dlhý.

    Pridám teda len takú malú zaujímavosť - pravé kiahne by som nezaraďoval celkom s istotou medzi ochorenia bez prírodného rezervoáru. Dr. Campbell, riaditeľ kiahňovej nemocnice San Antonio (Texas) tvrdil na základe svojho rozsiahleho výskumu, že kiahne prenáša ploštica posteľná.

  • 28. 6. 2013 21:50

    KRUM (neregistrovaný)

    S přihlédnutím k faktu, že Antibiotika rveme do dobytka a náhrady se hledají čím dál tím hůře, tak i k tomu, že očkování funguje i proti virům, je očkování jediná schůdná cesta vpřed.

    Uvědomme si, co se tu děje.
    Jestliže máme skupinu X o počtu cca 1 mil. kusů s četností dramatické pandemie ~300 let, pak při zvětšení skupiny X*8 tj. 8 miliardách, by se tato četnost měla zhruba 8x zkrátit. Každý člověk je malá chodící laboratoř. Pro snížení četnosti dramatické události z 300 na 40 let hovoří i fakta typu rychlejší cestování, kdy se patogen může rozšířit po planetě dříve, než se v plné síle projeví a je tu i větší kontakt lidí mezi sebou. V době největších dramatických pandemií nefungovala MHD ani mezikontinentální spojení.

    Pokud to správně chápu, tak u jedinců očkovaných proti určitému typu viru se zvyšuje šance, že podobným virem se sice nakazí, ale dopad nebude tak dramatický.

    Hygienické návyky nemusí být vždy optimální cestou vpřed, pokud organismus chráníme proti patogenům "až příliš", Imunitní systém se nemůže trénovat. Navíc se nám do prostředí dostává řada látek, které imunitní systém poškozují, mohu se mýlit, ale počet autoimunitních onemocnění narůstá. Ostatně astma je toho krásným příkladem.

    Dále se můžeme zeptat, jestli je vlastně dobré, když nepustíme nemoc do populace? Pokud zabráníme propuknutí epidemie v základu, nemůže se stát, že to epidemie zkusí jindy a jinudy?

    Tedy:
    Máme tu velkou populaci
    Masivní sociální kontakty
    Cestování mezi kontinenty
    Podrážděný imunitní systém
    Populace obecně trpí spánkovou deprivací
    Vysokou izolaci proti patogenům

    Myslím si, že by stačil menší hladomor, který by vyvolal oslabení průměrného imunitního sytému a místo skupiny X o počtu 7 milird zde máme skupinu X o počtu miliardy 4.

  • 29. 6. 2013 8:50

    Autor (neregistrovaný)

    A proto existuje řešení!
    Očkování proti hladomoru... :-)

    Jinak s Vámi samozřejmě souhlasím, vyrábíme více způsoby extrémně vulnerabilní a neadaptabilní populaci. Naši adaptaci na změny prostředí zajišťují nikoliv změny návyků a změny organické, ale externí technologie. Z toho ale už nelze vystoupit.

    Jedinou šancí je - udržet a rozvíjet technologie. Tohle zacyklení samozřejmě jednou skončí nějakým katastrofickým "black outem". A pak bych u toho pouze nechtěl být a budu doufat, že ještě tak 2-3 generace nebudou...

  • 9. 7. 2013 19:32

    Olga Ruzickova (neregistrovaný)

    Vazeny pane doktore Vavrecko,
    moc Vam dekuji za skvele clanky pobizejici k zamysleni nad tematem, u nehoz je jeste stále samostatne premyslet "zakazano" :-(
    Smekam pred Vasimi publicistickymi schopnostmi, takovych lidi jako jste Vy by bylo potreba vice!
    PS: ja se studiu ockovaci tematiky venovala cca po dobu roku a pul od narozeni syna a i kdyz cesta poznani vcetne vsech praktických dusledku (pro neockujici rodice)je nekdy trnita, nelituji :-)

  • 26. 2. 2015 6:21

    zog (neregistrovaný)

    Podíváme li se na model šíření spalniček v očkované a neočkované populaci zjistíme že nás autor tahá za nohu

  • 23. 4. 2015 11:52

    David V (neregistrovaný)

    V jakém směru nás tahá autor za nohu? Můžete to prosím nějak specifikovat? Které jím uvedené údaje jsou nesmyslné a jaké by správně měly být?

    Jinak se koukněte na údaje o onemocnění spalničkami v Ústeckém kraji na počátku roku 2014 - jsou to zajímavé informace:
    http://www.vakcinace.eu/data/files/hradecke_2014/trmal.pdf
    Co tam není uvedeno a co by mě zajímalo je to, jaký byl průběh nemoci u neočkovaných a očkovaných osob (jak je vidět z údajů, tak i očkované osoby onemocněly).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).