Hlavní navigace

V Brně vznikl institut pro výzkum rakoviny a geneticky podmíněných chorob

[Tisková zpráva] MASARYKOVA UNIVERZITA: Sloučením tří specializovaných pracovišť vznikl v kampusu Masarykovy univerzity Babákův výzkumný institut. Moderní centrum se specializuje na výzkum v oblasti imunologie, onkologie, hematologie i závažných geneticky podmíněných chorob. Zaměřuje se také na vývoj protinádorových vakcín. Na jeho činnosti se podílí vědecké týmy z Lékařské a Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity a Fakultní nemocnice Brno. Institut zahájil činnost 1. ledna 2010.

Sdílet

„Hlavním cílem je vytvořit optimální podmínky v oblasti preklinického a klinicky aplikovaného výzkumu s rychlým využitím poznatků v praxi,“ řekl ředitel institutu ROMAN HÁJEK. „Klademe důraz na funkční propojení univerzitního výzkumného pracoviště s fakultní nemocnicí, kde jsou výstupy výzkumu použity,“ dodal.

Institut sídlí v komplexu laboratoří biomedicínských technologií
v kampusu Masarykovy univerzity. Příprava protinádorových vakcín je
soustředěna do speciálních čistých výrobních prostor, které jsou jedinými svého
druhu na univerzitní půdě v Česku a splňují veškeré standardy pro
výrobu léčivých přípravků. 

Špičkové laboratoře s moderním technologickým zázemím usnadňují těsnou
spolupráci lékařů a přírodovědců při výzkumu nových léčebných postupů
a stanovení nových markerů senzitivity a rezistence na léčiva.
Společným cílem je především účinná a přitom šetrná léčba rakoviny
a geneticky podmíněných chorob, která se opírá o aktivaci vlastního
imunitního systému pacienta. Do výzkumných aktivit jsou zapojeny také tři
desítky studentů bakalářských, magisterských a doktorských programů. 

Činnost institutu zajišťují tři divize s celkem více než 50 výzkumníky
a rozpočtem 50 milionů korun ročně:

Univerzitní výzkumné centrum – Česká myelomová skupina patří mezi 10
největších výzkumných týmů v Evropské unii zabývající se výzkumem druhého
nejčastějšího krevního nádorového onemocnění - mnohočetného myelomu.
Centrum koordinuje výzkumné aktivity v rámci střední a východní
Evropy, v rámci European Myeloma Network, ve které je spolunavrhovatelem
dvou projektů v rámci 7. rámcového programu EU.

Univerzitní centrum buněčné imunoterapie se zaměřilo na aplikovaný
výzkum v oblasti imunologie, onkologie, hematologie a pediatrie.
Nosnými programy jsou příprava individualizovaných protinádorových vakcín pro
klinické použití, studium autoimunitních chorob včetně diabetu
a roztroušené sklerózy. Jako jediné akademické centrum v České
republice realizuje v současné době tři akademické klinické studie ve spolupráci
s renomovanými tuzemskými klinickými pracovišti. Nové klinické testy
s protinádorovou vakcínou pro pacienty se zhoubným mozkovým nádorem
glioblastomem byly zahájeny v listopadu 2009.

Laboratoře molekulární cytogenetiky jsou specializovaným genetickým
pracovištěm přírodovědecké a lékařské fakulty a Fakultní nemocnice
Brno, které se dlouhodobě zabývá výzkumem strukturních i početních
abnormalit chromozomů ve vztahu k patogenezi závažných geneticky
podmíněných chorob a některých onkologických onemocnění. V rámci Babákova
výzkumného institutu se laboratoř soustředí zejména na výzkum
a diagnostiku chromozomových odchylek u pacientů s mnohočetným
myelomem a monoklonální gamapatií. Tato divize však rozšiřuje svůj program
i na identifikace závažných geneticky podmíněných chorob. 

Dokladem důrazu na aplikovaný výzkum je intenzivní spolupráce s Fakultní nemocnicí Brno ve formě čtvrté externí divize, kterou jsou Laboratoře experimentální hematologie a buněčné imunoterapie ve Fakultní nemocnici Brno, jež se nachází v těsném sousedství Univerzitního kampusu Bohunice. Probíhá zde intenzivní spolupráce s řadou klinických pracovišť, zvláště pak s Interní hematoonkologickou klinikou. Ve spolupráci s Fakultní nemocnice Brno jsou plánovaná testování v klinických studiích fáze II., pro které jsou nemocnici vybudované optimální podmínky tak, aby nemocní mohli mít přínos z perspektivních výstupů co nejdříve.

Prof. Edward Babák patřil mezi zakladatele brněnského vysokého školství. Významnou měrou se podílel na vzniku Masarykovy univerzity v roce 1919, kdy byl proděkanem na lékařské fakultě. Jako mimořádný člověk, fyziolog, biolog, vědec a organizátor byl však pověřen ve stejném roce založením Vysoké školy veterinární medicíny a stal se jejím prvním rektorem. Ihned po ukončení funkčního období rektora Vysoké školy zvěrolékařské se postavil do čela Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a následně v roce 1924 byl jmenován jejím šestým rektorem.

Mgr. Tereza Fojtová, tisková mluvčí Masarykovy univerzity

fojtova@rect.muni.cz, 549494949

www.muni.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).