Seriál Kuriózní fobie
Specifická fobie je charakterizována nadměrným nebo extrémním strachem z určitého objektu, zvířete nebo specifické situace.
Začíná nejčastěji v dětství. Méně často v dospělosti po traumatickém zážitku (pokousání psem, pád z výšky). Některé fobie začínající v dětství v dospělosti spontánně vymizí, velká část se jich v dospělosti oslabí nebo zůstává beze změny, někdy dochází k postupnému zhoršování – většinou v souvislosti s vnějším stresem.
Moderní pojetí rozděluje (podle Americké psychiatrické asociace) specifické fobie do subtypů na:
- přírodní (např. bouřka, voda, výška, tma)
- ze zvířat (např. bodavý hmyz, psi, hmyz, pavouci, kočky, myši)
- z injekcí, krve a zranění
- z určitých míst – situační fobie (např. z řízení auta, cestování vlakem, autobusem, letadlem, z výtahů, tunelů)
- jiné (např. ze zvracení, zakuckání se, dušení se, z nemoci, hlasitých zvuků, hudby, ze sněhu, určité stravy)
Kdy jde o strach a kdy už o fobii
Fobie je nerozumný strach z nějakého objektu nebo situace. Abychom mohli strach z určité situace nazvat fobií, musí nějakým způsobem zasahovat do života člověka nebo mu způsobovat výrazný stres. Pokud strach není nadměrný nebo nezasahuje do každodenních aktivit, pak jde o strach, nikoli o fobii.
Zdroj: Ján Praško a kol.: Specifické fobie
3 způsoby, jak vznikne fobie ze zvířete
Strach ze zvířat na sebe bere různé podoby a může přerůst až do intenzivní fobie, jež negativně zasahuje do života. Nejčastější zoofobie jsou z pavouků, psů a bodavého hmyzu, méně obvyklé například z ptáků. Vznikají často již v útlém dětství.
Nejdivnější fobie: Nezvonit, prosím! aneb Fobie ze zvonků
V dalším díle seriálu o nejpodivnějších fobiích popisuje psychoterapeutka příběh sedmiletého chlapce, který měl hrůzu ze zvuku zvonku u dveří. Jakmile zazvonil, chlapec křičel a plakal. Jak se zbavit podobné fobie?
