Hlavní navigace

Více než 90 % dětí je při propouštění z porodnice kojených, 63 % z nich je kojených ještě v půl roce

Komerční sdělení  Autor: Shutterstock.com
První srpnový týden se po celém světě slaví Světový týden kojení

Sdílet

Jak vyplynulo z nedávného průzkumu nadačního fondu 1000 dní do života, který byl zrealizován ve spolupráci s Odbornou společností praktických dětských lékařů ČLS JEP, v šesti měsících je kojených ještě 63 % dětí. Jakkoli je kojení nejlepší možný způsob výživy miminek, 58 % dětí ale zároveň už od 4. měsíce ochutnává pevnou stravu. Díky tomu se setkávají s potenciálními alergeny v období tzv. imunologického okna, což je doba, kdy organismus dítěte dokáže tolerovat alergeny ve stravě a vytvořit si tak lepší imunitu a odolnost proti alergenům do budoucna. 

„Imunologické okno nastává zhruba mezi 17. a 24. týdnem života miminka. Jde o jedinečné období, kdy mohou kojenci začít ochutnávat pevnou stravu. Nejnovější vědecké poznatky prokázaly, že tento postup pomáhá správně utvářet jejich imunitní reakce a snižuje pozdější citlivost na alergeny. V žádném případě nejde ještě o nahrazování kojení či mléčné stravy, ale o ochutnání malého množství základních potravin: ovoce, masa a zeleniny. Dítě by se mělo setkat ve vhodné formě i s alergeny, které jsme dětem tohoto věku dříve nedoporučovali,“ vysvětluje MUDr. Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice v Ostravě-Vítkovicích.


Autor: ​Shutterstock.com

Z průzkumu, který provedl Nielsen IQ pronadační fond 1000 dní do života, jehož zřizovatelemje společnost Danone, vyplynulo, že po propuštění z porodnice je kojeno v průměru 93 % kojencůa v 6 měsících ještě 63 % z nich, což jsou velmi podobné údaje jako v loňském roce (91 % dětí kojeno při propuštění, 62 % ve věku 6 měsíců), situace se tedy nijak výrazně nemění. Nejvíce dětí je v 6 měsících kojeno v Praze a kraji Vysočina (72 %). České děti jsou kojené o trochu více než slovenské, kde je při odchodu z porodnice kojeno 81 % dětí a po 6 měsících 53 % z nich. 

Výživa v dětství hraje velkou roli i pro budoucí život, proto by se rodiče měli vyvarovat chyb, které občas nevědomky ve výživě potomka dělají nebo v dobré víře opakují. Mezi nejčastější nedostatky, se kterými se čeští pediatři potkávají, jsou například neochota zavádět nemléčné příkrmy (20 % dotázaných ve výzkumu výše), příliš brzké podávání nezdravých a nevhodných potravin (15 %), podávání sladkostí včetně slazených nápojů (12 %) nebo příliš krátké kojení či špatná technika kojení (10 %). 

Z nejnovějších vědeckých poznatků vyplývá, že během tzv. imunologického okna,tj. mezi 17. a 24. týdnem života, dokáže dětský organismus tolerovat alergeny ve stravě,a tím si proti nim vytváří větší odolnost. Toto období je tedy vhodné využít k tomu, aby bylo dítě postupně vystaveno malému množství potenciálních alergenů. Velmi časné i velmi pozdní zavedení alergenů do stravy může u dětí zvýšit riziko výskytu potravinové alergie a rozvoje dalších alergických onemocnění. Je třeba mít na paměti, že ochutnávka ještě není plnohodnotným příkrmem a nelzeji považovat za náhradu mléčné dávky. Ideální je, pokud matka v tomto období dítě stále ještě kojí. Mateřské mléko se svými nutričními, antibakteriálními, imunologickými a protizánětlivými funkcemi totiž pomáhá a podporuje rozvoj tolerance potenciálních alergenů.

„Společnost Danone si uvědomuje důležitost výživy v prvních měsících a letech života,a proto je šíření osvěty v této oblasti, nejen během Světového týdne kojení, hlavním cílem Nadačního fondu 1000 dní do života. Vybudování správných stravovacích návyků v raném věku totiž ovlivňuje zdraví po celý život. Věnujeme proto naše úsilí identifikování nedostatků ve výživě kojenců a batolat, pomoci pediatrům s jejich nápravou a osvětě rodičů a celé široké veřejnosti,“ dodáváMonika Ihnatková, Public Affairs manažerka Danone.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).