posttraumatický stresový syndrom

Ztrápený muž nazval svoji úzkost jako „úzký profil duše“. Poté se zamyslel a dodal: „Je to něco podobného, jako byste si v kartách vytáhli Černého Petra.“

Syndrom výročí je variantou posttraumatického stresového syndromu. Podobně jako alergik reaguje specificky namátkou na určitý druh pylu, tak také lidé s doposud nezahojenými traumaty reagují citlivěji na stres. Rozumí se tehdy, kdy pohled na kalendář připomíná dobu vzniku jejich třeba dávného psychického zranění.

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Anorexie je výhradně nemoc dívek, jde o projev špatného vztahu k matce, může za ni nadměrný tlak na štíhlost… Tyto zjednodušující mýty odvracejí pozornost od podstaty problému.

Někdo se z hrozného zážitku, ztráty peněz nebo zaměstnání „oklepe“. Jiný zůstává „ochrnut“. Ono ochrnutí může nastat i po té, co dotyčný uskuteční „záchranné práce“ a je z nejhoršího venku.

Prodělané trauma prožíváme opakovaně a dlouhodobě. Posttraumatický stresový syndrom se projeví poruchami spánku, depresemi, ale třeba i pro jiné nepochopitelným vztahem k jídlu.

Šikana, mobbing či bossing… Psychické důsledky fyzického mučení a slovního týrání jsou dosti podobné. V obou případech je navíc riziko posttraumatického stresového syndromu.