posttraumatický stresový syndrom

Nesmyslné požadavky (i na sebe sama) mají snad víc obětí než válečná vřava. Tisíc kulí jako v Sarajevu střílíme do svých blízkých – a s nejlepšími úmysly.

Anorexie je výhradně nemoc dívek, jde o projev špatného vztahu k matce, může za ni nadměrný tlak na štíhlost… Tyto zjednodušující mýty odvracejí pozornost od podstaty problému.

Někdo se z hrozného zážitku, ztráty peněz nebo zaměstnání „oklepe“. Jiný zůstává „ochrnut“. Ono ochrnutí může nastat i po té, co dotyčný uskuteční „záchranné práce“ a je z nejhoršího venku.

Prodělané trauma prožíváme opakovaně a dlouhodobě. Posttraumatický stresový syndrom se projeví poruchami spánku, depresemi, ale třeba i pro jiné nepochopitelným vztahem k jídlu.

Šikana, mobbing či bossing… Psychické důsledky fyzického mučení a slovního týrání jsou dosti podobné. V obou případech je navíc riziko posttraumatického stresového syndromu.