Po bodnutí vosou se doporučuje šumivé kalcium. Má zmírnit alergickou reakci

Autor: Depositphotos
První pomoc po bodnutí vosou či sršní je jasná: místo očistit, chladit, případně použít antihistaminikum, tedy lék tlumící alergickou reakci. Někdy se doporučuje i šumivé kalcium, které má pomoci předejít anafylaktickému šoku. Při něm už jde o život. Jak to s jeho účinností je?

Vosy, včely a sršně nevyhnutelně patří k létu a jednou bodnou asi každého. Většinou je následkem jen krátkodobá bolest, zarudnutí nebo svědění. Podle lékařů existují tři základní typy reakcí:

Co se dozvíte v článku
  1. Jak je to s vápníkem?
  2. Co dělat po bodnutí?
  3. Snižte riziko, že vás hmyz bodne
  • První je čistě lokální, tedy omezená na místo vpichu. 
  • Druhá je výraznější lokální reakce, kdy otok zasahuje větší oblast a může přetrvávat několik dní. 
  • Třetí, nejzávažnější varianta, je systémová alergická reakce (anafylaxe), která už postihuje celý organismus.

„Systémová alergická reakce může zahrnovat kopřivku po těle, otok obličeje, potíže s dýcháním, pokles krevního tlaku a v nejzávažnějších případech může vést až k anafylaktickému šoku. Ten může nastat velmi rychle, často během několika minut po bodnutí, a může vážně ohrozit život,“ popisuje doktorka Jana Ježková z OZP.

Jak je to s vápníkem?

Jako jakousi částečnou prevenci anafylaxe někteří odborníci doporučují šumivé kalcium. „Vápník, tedy kalcium, se používá jako doplněk k antihistaminikům. Pomáhá ke stabilizaci žírných buňek, aby se nevyplavilo tolik histaminu. Zpevňuje cévy, aby nedocházelo k takovému otoku. Je to doplněk pro lepší efekt léčby,“ popisuje pro Vitalia.cz farmaceutka Zdeňka Morvai z online poradny Lékárna.cz.

„Kalcium ani antihistaminikum nenahrazují adrenalin při závažné alergické reakci. Největší chybou je při dušnosti nebo otoku hrdla čekat, zda léky z domácí lékárničky zaberou,“ dodává ovšem.

Názory na použití šumivého kalcia se nicméně liší. Podle doktorky Ježkové už se dnes tolik nedoporučuje, protože jeho efekt nebyl v klinických studiích zcela prokázaný. „V minulosti bylo často používané při alergických reakcích. Důležitější je rozlišit běžnou místní reakci od příznaků anafylaxe, která vyžaduje okamžitou léčbu adrenalinem a přivolání záchranné služby. Kalcium má nadále významné využití při léčbě některých jiných onemocnění a stavů. Tyto indikace ale s léčbou alergické reakce nesouvisejí,“ vysvětluje lékařka pro Vitalia.cz.

Co dělat po bodnutí?

Po bodnutí při bolesti, zarudnutí a menším otoku se doporučuje:

  • Odejděte z místa – hmyz může být stále aktivní a útočit opakovaně.
  • Zkontrolujte, jestli v ráně nezůstalo žihadlo. Pokud ano, seškrábněte ho plochým předmětem (např. nehtem). Na místo netlačte, tím byste mohli vytlačit zbytek jedu do kůže a reakci zhoršit.
  • Omyjte místo vodou a mýdlem a přiložte studený obklad, chlaďte alespoň 10–20 minut.
  • Zvedněte končetinu, pokud je bodnutí na ruce nebo na noze. Pomůže to snížit otok.
  • Použijte gel nebo lék proti svědění a otoku.
  • Sledujte reakci, zda se nezhoršuje. Pokud se objeví symptomy systémové alergické reakce, volejte záchrannou službu. Pacienti, kteří u sebe mají autoinjektor adrenalinu (Epi-Pen), by ho při známkách anafylaxe měli použít.

Snižte riziko, že vás hmyz bodne

Riziko bodnutí můžeme do určité míry sami snížit. Stačí být obezřetní a tzv. tomu nejít naproti. Odborníci doporučují zejména opatrnost při manipulaci s jídlem a nápoji venku, používání vhodného oblečení v přírodě a včasné zaznamenání výskytu hmyzu v okolí.

K bodnutí hmyzem dochází nejčastěji při běžných aktivitách, například na zahradě, při sportu, turistice nebo při stolování venku.

Píchla vás už letos vosa?

  • Ano, několikrát.
    32 %
  • Jednou.
    32 %
  • Zatím ne, ale mnohokrát k tomu chybělo málo.
    22 %
  • Ne, a ani se toho nebojím.
    14 %

Bodnutí je nejčastěji důsledkem obranného chování hmyzu po narušení jeho prostoru, nikoli aktivním útokem na člověka. „Vosy a sršně silně přitahuje potrava, sladké nápoje, ovoce či maso, což vysvětluje, proč k incidentům často dochází právě venku u jídla, nebo na místech s otevřeným jídlem,“ popisuje doktorka Ježková.

Jak tedy minimalizovat riziko bodnutí?

  • Používejte uzavíratelné lahve místo otevřených nápojů (ne plechovky nebo nezakryté sklenice).
  • Při pobytu v přírodě a venku, sledujte každé sousto i doušek a po jídle hned ukliďte a zakryjte potraviny.
  • Nenechávejte venku zbytky jídla, sladkosti nebo maso, výrazně přitahují vosy a sršně.
  • Při pobytu v přírodě si co nejvíc zakrývejte kůži (dlouhé rukávy, kalhoty) a také si dejte pozor na příliš volné oblečení, aby se do něj hmyz nezamotal.
  • Používejte uzavřenou obuv – nechoďte bosky v trávě, kde může být hmyz sbírající potravu.
  • Pokud se hmyz přiblíží, pomalu a klidně odejděte, protože prudké pohyby mohou vyprovokovat útočnou reakci hmyzu.
  • Zkontrolujte místa k sezení (lavičky, pikniky, dětská hřiště), buďte opatrní u odpadkových košů.

Autor článku

Šéfredaktorka serveru Vitalia.cz. Zaměřuje se především na zdravý životní styl, pohyb a zdraví dětí. Mimo novinařinu pracuje také jako lektorka pohybových kurzů pro děti a rodiče.

Kvíz týdne

Horalky, Deli a tuba Jesenky. Kolik toho víte nejen o sladkostech z časů před rokem 1989?
1/15 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).