Vlákno názorů k článku Mikrovlnka, nebo sporák? Je to jedno od Jiří - V článku je prezentován jednostranný pohled chemika či...
-
Jiří (neregistrovaný)
V článku je prezentován jednostranný pohled chemika či fyzika. Takový materialisticky založený člověk by nikdy neuměl vysvětlit, proč například více chutná jídlo připravené s láskou (když má přece stejný chemický vzorec). A stejně tak mně nedokáže vysvětlit, proč mi jídlo z mikrovlnky prostě vždy chutná méně.
-
JSH (neregistrovaný)
Tohle vědci umí vysvětlit velice dobře. Pokud je opravdu rozdíl jen v tom, jestli bylo připravované s láskou, tak bude chutnat líp jen tomu, kdo o tom ví. Mozek na nás hrozně rád hraje habaďůru a je strašně těžké mu v tom zabránit. Proto taky vědci tolik mluví o věcech jako dvojitě slepé testy. Pokud bude nějaký ochutnavač i jen tušit, která porce by měla být lepší, pak mu bude víc chutnat. Sranda je, že stejně funguje třeba i cena. Jestli chcete trochu líp vědět, co se vám děje v hlavě, doporučuju knihu Rychlé a pomalé myšlení od D. Kahnemana
A některé věci z mikrovlnky budou prostě chutnat jinak, protože se tam jinak ohřívají. Třeba ta kůrčička na kuřeti.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Věda na nás také hraje habaďúry.
Stačí se podívat na vědecké metody ohledně „prokazování“ globálního oteplování.
Nebo na to, co věda tvrdila v minulosti. Například hrdé prohlašování vědců, že něco jako bacily samozřejmě neexistují a dehonestování a vyštípání lékaře, který objevil, že sterilizací nástrojů se prudce snižuje úmrtnost u operací.
„Žádný člověk nemůže přežít jízdu v dopravním prostředku jedoucím rychleji, než 41 km/h“ – je platné vědecké tvrzení v relativně historicky nedávné minulosti.
Věda může leccos vysvětlit, čímž není řečeno, že je to vždy vysvětlení pravdivé. Bude pouze „vědecké“.
Počkejte si 20–30 let, kolik z dnešního „vysvětlení vědy“ zůstalo a o ostatním vědci raději nebdou chtít slyšet. A nebo si přečtěte tvrzení vědy o půl století nazpátek. To Vám otevře oči.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Ale houby s octem.
Většina vědců nezná ani pořádně principy vědeckých metod a jejich statistického zpracování.
Neglorifikujte si vědu.
Věda byla kvalitní v době, kdy to dělali výjimeční lidé. Máte-li dnes desítky, možná stovky miliónů vědců, bude mezi nimi stejné rozložení povah i schopností jako mezi běžnými lidmi.
To je většina šedý průměr až podprůměr, většina se poveze, mezi nimi bude pár procent baronů prášilů, možná pár procent opatrných.
Stejně jako nadměrný počet vysokoškoláků plodí nízkou kvalitu vzdělání, tak vysoký počet vědců plodí stjeně nízkou kvalitu vědeckých výstupů.
Velikost vědce je dnes hodnocena toliko pouze pomocí grafománie vědce. Nikoho nezajímá přínos vědce, hodnotí se pouze počet písmenek, tedy počet odborných prací. Bez ohledu na kvalitu prací.
Až zase příště uslyuším v televizi nebo budu číst „Univerzita Karlova dělá nejlepší vědu, protože má největrší počet odborných prací.“ – opět si jako vždy vzpomenu, že vědec nemusí být dnes kvalitní ani přínosný, ale hlavně musí umět expresně zvracet písmenka.
-
Pavel (neregistrovaný)
Rozlišujte mezi vědci a mezi lidmi, co se za vědce jen vydávají. Ti první zcela jistě znají vědeckou metodu do posledního detailu, důsledně se jí řídí a své výsledky nepublikují bez pořádného ověření. Těch není mnoho.
Ale ti druzí, to jsou ti, co píší ty nesmysly, které jste vytýkal a které je bohužel nejvíce slyšet. To jsou ty vaše desítky miliónů, jenže nevědců. To pak vyvolává mezi lidmi negativní vztah k vědě, bohužel většinou způsobený jejich vlastním nedostatečným vzděláním a z toho plynoucí neschopností rozeznat prázdné žvásty od seriózní vědy.
-
Miloslav Ponkrác (neregistrovaný)
Těch skutečných vědců je jen malé procento z oficiálních vědců. Poměrově je to přesně naopak, než píšete.
Když se vrátím k prvostní reakci na to, že věda všechno vysvětlí – pokud se plně spolehneme na pouze vědecká vysvětlení, věda lidstvo zabije. A to vůbec neuvažuji podplacené výzkumy od farmaceutů, potravinářských firem a GMO koncernů.
Trvalo desítky let, než věda přišla na to, že DDT není tak zcela neškodné.
Byly to vědecké výzkumy a testy, které pustily do oběhu Thalidomid, lék, po kterém se rodily děti bez nožiček a ručiček.
A teď tu máme tvrzení, že věda vše opět „vysvětlí“.
Je třeba si uvědomit, že ani věda, jakkoli obrovskou úctu k ní mám, není ani zdaleka neomylná ve svých závěrech.
Znovu říkám: „vědecké vysvětlení“ nerovná se nutně „pravdivé vysvětlení“.
Stačí se pouze podívat na haldu opravených omylů, které věda vyznávala třeba jen v minulém století. A za dalších pár desítek let mnoho ze současných vědeckých poznatků bude uznáno mylnými a opraveny.
Věda není žádný děda vševěda, ani neomylný bůh.
-
zruda (neregistrovaný)
S těmi omyly máte zajisté pravdu. To je už důsledek toho, jak věda funguje. Jednoduše, žádnou teorii nelze definitivně potvrdit, lze ji jen vyvrátit. Každý potvrzující experiment jen říká, že teorie není úplně od věci a něco na ní asi bude. Každý experiment, který ukáže něco odlišného, říká, že teorie je špatná a je nutné ji přepracovat či úplně vyměnit tak, aby popisovala i nový jev.
Takže ano, věda dokáže všechno vysvětlit. Ale jen s určitou mírou spolehlivosti. Proto třeba mohlo trvat nějakou dobu, než se přišlo na nespolehlivost některých látek nebo léků. Protože do té doby používané detekční metody prostě nebyly dostatečně přesné. Ale žádné metody nebudou nikdy stoprocentně spolehlivé.
-
Pavel (neregistrovaný)
Právě o ty omyly a jejich nápravu ve vědě jde. Věda jako jediná ze všech metod poznávání své omyly hledá a opravuje. Všechny ostatní metody rádobypoznávání na svých omylech trvají, dokud nezhebne jejich poslední stoupenec.
Proto se lze na vědecké poznání spolehnou mnohem více, než na jakékoliv jiné poznání. I když není bez chyb.
-
Jara (neregistrovaný)
"Trvalo desítky let, než věda přišla na to, že DDT není tak zcela neškodné."
-zcela nesmyslná větaVěda nikdy neprokázala že DDT je škodlivé v dávkách které se používá jako insekticid.
Zákaz DDT byl vyhlášen neobyčejně rychle v rádu let od hysterického a emotivní výlevu pavědkyně Rachel Carsonové. -
Jiří (neregistrovaný)
A kde je řečeno, že dvojitě slepý test je vhodný i zde? To je jeden z nástrojů materialistické vědy, který selhává například pro hodnocení, která žena je a není hezká (to se nedá vměstnat do žádného vzrce) nebo pro hodnocení, co mi chutná (chutě se přece mění). Ostatně - ani nejvyšší skeptik pan Grygar jistě nepoužívá dvojitě slepý test pro hodnocení své víry v Boha.
-
Tonda (neregistrovaný)
Podstata dvojitě slepého testu spočívá v tom, že se testuje vliv něčeho na něco (léku na nemoc, mikrovln na chuť jídla) a tím, že ani pacient/ochutnávač ani ten, kdo mu to podává (to je ta dvojitá slepost) neví co je lék a co placebo, co je ohřáté v mikrovlnce eliminuje psychologický vliv - placebo efekt nebo že mi více chutná to co mi dle předpokladů více chutnat má. Analogické postupy jsou samozřejmé například u degustací čehokoliv.
Subjektivní hodnocení jestli se mi něco líbí (žena, obraz, cokoliv) je otázka úplně jiné povahy a uvádění takovýchto příkladů jen ukazuje jak si hloupý.
ČLÁNKY DO MAILU