Hádka, náročný trénink nebo party. Co vám nejvíc zvedne krevní tlak?

Optimální hodnoty krevního tlaku jsou všeobecně známé: do 120/80 mmHg. První číslo udává systolický tlak krve při stahu srdce, druhé diastolický tlak krve při uvolnění stahu. Opakovaně naměřené hodnoty nad 135/85 mmHg v domácích podmínkách a nad 140/90 mmHg u lékaře se pak označují za vysoký krevní tlak, kdy už se zvyšuje riziko řady onemocnění od infarktu myokardu, cévní mozkové příhody až po poškození ledvin nebo očí.

Krevní tlak přitom zvedá celá řada věcí, které můžeme i nemůžeme ovlivnit. Neovlivníme věk a pohlaví. S přibývajícími roky krevní tlak stoupá. Stejně tak platí, že hypertenzí častěji trpí muži. Ve svých rukou ale máme například jídelníček, spánek nebo to, jak moc se hýbeme a stresujeme.

Tak proto mívám mžitky…

Své měření začínám první ranní zkouškou. Tlakoměr ukazuje 93/61 mmHg, napodruhé 92/59 mmHg. (To proto, že domácí měření by mělo proběhnout vždy nadvakrát.) Vysokým krevním tlakem, zdá se, trpět nebudu, spíš naopak. Další dny jsou hodnoty velmi podobné, krevní tlak mám tedy bez debat nízký. To by vysvětlovalo, proč se mi občas točí hlava a někdy mívám i mžitky před očima.

Brzy po probuzení se mi ale krevní tlak zvyšuje. Potřebuji totiž vypravit tři děti do školy a do školky. Vstávat, snídat, čistit zuby, učesat, nezapomenout svačiny. Kde máte mikiny? Proč nemáš kšiltovku? Máte klíče? Těsně před odchodem z bytu proto spouštím tlakoměr znovu. Pravidelně měřím kolem 102 na 65. Funguje to.

„Akutní stres, napětí nebo silné emoce (např. hněv, úzkost) okamžitě zvyšují hladinu adrenalinu a kortizolu, což způsobuje zúžení cév a rychlý vzestup krevního tlaku – může stoupnout o desítky mmHg během minut,“ popisuje doktorka Věra Němečková.

Během testovacího týdne zjišťuji, že co se týče stresu, ještě mnohem „lépe“ než děti, na mě funguje partner. Jedna hádka s ním mi krevní tlak „vystřelí“ dokonce o 25 mmHg.

Půlmaraton krevní tlak o dost zvedl. Ale jen na chvilku…

Podobný efekt jako stres má pro mě sport. Běhám a poměrně intenzivně trénuji a podle odborníků platí, že krátkodobá intenzivní aktivita, jako je právě běh, ale třeba i posilování, okamžitě zvedá systolický krevní tlak díky vyššímu výdeji srdce. Po ukončení aktivity ale krevní tlak zase rychle klesne.

Tohle tedy musím taky vyzkoušet. Bezprostředně po doběhnutí závodního půlmaratonu jsem si naměřila doporučovaných 120/80 mmHg, tedy přesně ideální hodnotu. Dokonce o 30 mmHg víc, než kolik mívám v klidu. Velmi rychle ale krevní tlak klesl zpátky dolů k mým běžným klidovým hodnotám.

Lékaři doporučují minimálně 150 minut středně intenzivní pohybové aktivity týdně. Počítají sem svižnou chůzi, jízdu na kole, plavání ale třeba i práci na zahradě. Další možností je 75 minut intenzivnější aktivity, jako je třeba běh. K tomu ideálně dvakrát týdně posilování. Nezvládnete tolik? Alespoň něco je vždycky lepší než nic, každý pohyb se počítá.

Studie ukazují, že už 6 tisíc kroků denně může výrazně snížit riziko vzniku a komplikací diabetu 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Toto množství přitom odpovídá asi 45 minutám běžné chůze během dne.

Jak jsou na tom cigarety a alkohol?

Krevní tlak zásadně zvyšuje kouření a alkohol. Jakožto nekuřačka jsem vliv cigaret vyzkoušet nemohla, jak ale vysvětluje doktorka Němečková: „Jedna cigareta díky přímému vlivu nikotinu cévy zúží, poškodí je v jejich pružnosti a zvýší i srážlivost krve. Krevní tlak stoupne do 30 minut (až o 20 mmHg).“ 

A stejný vliv má i alkohol. „Alkohol způsobí nejdřív vazodilataci (roztažení cév, proto člověku přijde, že ho alkohol zahřeje), ale potom, když se odbourává, dojde k tzv. rebound fenoménu, kdy se především v hlubokých velkých cévách dojde k vazokonstrikci (zúžení cév). Tím, že krev musí proudit v užší cévě, je céva pod větším tlakem a pod větším tlakem také krev vpustí do srdce,“ popisuje lékařka.

Toto zúžení je navíc podpořené ještě alkoholovou aktivací sympatiku: srdce bije rychleji a cévy se stahují. Nakonec se ještě aktivuje jiná hormonální osa, která zadržuje v ledvinách vodu a sodík. A víc vody znamená větší objem, a tedy i větší krevní tlak.

Alkoholu se na rozdíl od cigaret nezříkám, takže jeho účinek jsem vyzkoušela. A jestli něco mělo efekt, tak právě ten. Po prosecco večírku můj krevní tlak vystoupal k hodnotám 119/65 mmHg. Ani ráno poté to nebylo o moc lepší. Kromě bolavé hlavy mě čekalo i měření. Výsledek? 101/58 mmHg. Tedy opět víc, než si měřívám běžně.

Co ještě mění krevní tlak?

Kromě výše jmenovaného má na krevní tlak vliv i dlouhé sezení nebo stání. „Dlouhodobé sezení bez pohybu zvyšuje krevní tlak např. o 10 mmHg systolicky po hodinách, zatímco krátká chůze (3 minuty) ho rychle snižuje,“ říká MUDr. Věra Němečková. Moje měření ho potvrzuje. Krevní tlak mi po třech hodinách sezení za počítačem stoupá o 12 mmHg.

Krevní tlak zvýší i ledová sprcha. Jednoduše proto, že přechod z teplého prostředí do chladu (např. studená sprcha), vyvolává reflexní zúžení cév a rychlý nárůst krevního tlaku. Moje zkušenost? Plus 8 mmHg oproti hodnotě před sprchou.

Moje výsledky

Co jsem tedy za týden domácího měření krevního tlaku já sama zjistila? Prozatím můžu být v klidu, hypertenzí netrpím. Nicméně je pravda, že sice hodně sportuji, ale jinak zas až tak zdravě nežiju. Občas si dám skleničku, piju hodně kávy, mám často stres v práci i doma, někdy špatně spím a často špatně jím. Zatím to zachraňuji pohybem, ale určitě se zamyslím i nad vším ostatním. Přeci jen nemládnu a vyšší věk znamená i vyšší riziko hypertenze.