Názory k článku Deset nejčastějších jedů, které jíme v potravinách

když autorka (nebo zdroj, který zřejmě bez přemýšlení ošlehla), tvrdí, že:

> 9/ Herbicidy, pesticidy, insekticidy Jde o skutečné jedy a rakovinotvorné látky. Pozůstatky hnojení se dostávají do potravního řetězce...

Hnojení a ochrana rostlin jsou dva odlišné procesy. Hnojení je dodávání živin, zejména N, P, K, Ca a Mg ve formě anorganických solí nebo přírodních hnojiv v poměrně velkých dávkách (desítky až stovky kgha^-1), zatímco ochrana rostlin je aplikace pesticidů (herbicidů - proti plevelům, insekticidů - proti hmyzu, fungicidů - proti houbám, plísním apod. ve formě většinou složitých organických látek) v dávkách desítek či stovek g na hektar porostu. Tím samozřejmě nebagatelizuji nebezpečnost nesprávného používání obojího, jen upozorňuji na nepoučenost autorky, když oba pojmy spojuje.

Nebo další perla:

Olovo. - Ano, jde o velmi nebezpečnou látku. Vzhledem k tomu však, že se v posledních desetiletích spotřeba olovnatého benzínu snižovala, až se nakonec u nás přestal v r. 2001 prodávat úplně, koncentrace přístupného olova v půdě velmi výrazně klesla a dalo by se úspěšněji hledat jinde než zrovna v okolí sinic s automobilovým provozem. Tady jde o dost zastaralou informaci.

A v chemii autorka také zřejmě chyběla, když se braly soli:

> Dusičnany, dusitany, kuchyňská sůl Jde o sloučeniny dusíku a kyslíku...

Jinak by si vzpomněla, že tam musí být kationty kovů (např. Na, K, Ca...) a zmiňujíc kuchyňskou sůl, ještě chlor.

Ačkoli vím, že většina lidí asi nestojí o úplnost a odbornost a spíše přijme povrchní a stručný "úderný" text, který postraší rakovinou, zřejmě je to styl, k němuž Vitalia směřuje a to mě docela mrzí. -- Že se takto průhledně a zbytečně shazujete.

Tož se zkuste polepšit a když něčemu nerozumíte, zeptejte se někoho, kdo aspoň trochu.

Pohoda, hezký den

Dobrý den!
Ad bod 9: ano, máte pravdu, špatně jsem zvolila slovo a už jsem jej opravila.
Co se týče olova, tam pravdu nemáte a dokazují to právě studie Sdružení ochrany spotřebitelů, které se obsahem olova v potravinách zabývalo.
Ad: dusitany atd. Nezlobte se, ale smyslem textu nebylo vyjmenovat chemické vzorce všech tří látek. To už jde nad rámec Vitalie.

Pokud článku, z něhož jste zřejmě "citovala" (podobnost nevypadá náhodně) říkáte "studie Sdružení ochrany spotřebitelů", máte naprosto nevyvratitelnou pravdu. Skutečně se tam píše u olova "že laboratorní analýzy ještě stále nacházejí hraničně měřitelný rozdíl v obsahu olova u ovoce/obilnin získaných z blízkého a vzdáleného okolí frekventované komunikace". Kdybyste si ovšem vyhledala zdroje, které uvádějí výsledky měření a nejen slovní komentáře, viděla byste, jak olova "od silnic" s roky ubývá a že je včil třeba se více zaměřit na další jeho zdroje.

Pokud jse o dusitany apod., nezlobím se. Ani jsem však nechtěl, abyste vyjmenovávala nějaké vzorce. Jen mě vadila ta děravost, neúplnost. Jak se ale dívám, v tom původním článku to bylo nachlup stejně.

Já vím, že psát a vymýšlet stále něco nového je velmi nesnadné, ale i opisovat by se mělo s rozmyslem, s citem a s určitým povědomím o popisované problematice.

Pohoda, hezký den

Zdravím Vás!
Já se nijak netajila zdrojem informace - naopak, je to napsáno hned v úvodu textu, že žebříček vytvořil SOS.
A co se týče olova, já si ty studie skutečně našla, a je pravda, že zátěž v životním prostředí klesá, ale stále není důvod k jásotu, stále jsou odběry v řadě míst nadlimitní. Navíc, jak správně píšete, jsou i jiné, "nové" zdroje olova, což jsem v textu neopomněla napsat: kosmetika.