Hlavní navigace

Názor k článku Dělená strava - na vlastní tělo a žaludek od Zdeněk Eliáš - Pojďme se na toto téma podívat jednoduchou logickou...

  • 28. 11. 2010 13:52

    Zdeněk Eliáš (neregistrovaný) ---.net.upcbroadband.cz

    Pojďme se na toto téma podívat jednoduchou logickou úvahou. Dle způsobu stravování a fyziologického druhu lze živé tvory zhruba rozdělit na:

    - Karnivory (masožravci), - Omnivory (všežravci), - Herbivory (býložravci), - Frugivory (plodožravce).

    Přemýšlejme nejprve nad následujícím porovnáním:

    - Masožravci: mají ostré drápy pro trhání oběti
    - Býložravci: nemají ostré drápy, ale spíše ploché nehty či kopyta
    - Člověk: má ploché nehty

    - Masožravci: nepotí se tělem, nemají kožní póry (průduchy), tělesnou teplotu regulují vyplazením jazyka a rychlým dýcháním
    - Býložravci: mají miliony kožních pórů k regulaci tělesné teploty a k odvádění odpadových látek
    - Člověk: má miliony kožních pórů k regulaci tělesné teploty a k odvádění odpadových látek

    - Masožravci: špičáky dlouhé, ostré, zakřivené. Řezáky krátké a zašpičatělé. Stoličky ostré, čepelovité a rozeklané, nevhodné pro rozmělňování.
    - Býložravci: nemá ostré špičaté přední zuby. Řezáky jsou ploché, spíše široké. Stoličky zploštělé s výstupky. Pravidelný chrup.
    - Člověk: nemá ostré špičaté přední zuby. Řezáky jsou ploché, spíše široké. Stoličky zploštělé s výstupky. Pravidelný chrup.

    - Masožravci: žádné trávicí enzymy, málo vyvinuté slinné žlázy bez obsahu ptyalinu nutného pro natrávení plodů, sliny kyselé
    - Býložravci: sliny zásadité, slinné žlázy vyvinuté, ptyalin k natrávení rostlinné potravy, amyláza, karbohydráty tráviví enzymy
    - Člověk: sliny zásadité, slinné žlázy vyvinuté, ptyalin k natrávení rostlinné potravy, amyláza, karbohydráty trávicí enzymy

    - Masožravci: žaludek obsahuje mnoho kyseliny solné k trávení zvířecích svalů a kostí, kapacita 60-70% celkového objemu zažívacího traktu
    - Býložravci: žaludek obsahuje 10x méně kyseliny solné než u masožravců, kapacita méně než 30% celkového objemu zažívacího traktu
    - Člověk: žaludek obsahuje 10x méně kyseliny solné než u masožravců, kapacita 21-27% celkového ojbemu zažívacího traktu

    - Masožravci: zažívací ústrojí většinou 3x delší než tělo - maso rychle zahnívá a musí z těla co nejrychleji ven
    - Býložravci: dlouhý střevní systém asi 6x delší než tělo - kvasné bakterie mají více času zpracovat rostlinnou potravu
    - Člověk: dlouhý střevní systém asi 6x delší než tělo - kvasné bakterie mají více času zpracovat rostlinnou potravu

    - Masožravci: velmi silně koncentrovaná moč
    - Býložravci: mírně koncentrovaná moč
    - Člověk: mírně koncentrovaná moč

    - Masožravci: pomocí enzymu urikázy filtruje silné množství kyseliny močové vznikající při každém trávení masa, játra detoxikují vitamin A
    - Býložravci: chybí enzym urikáza pro odbourávání kyseliny močové vznikající z masa- přefiltruje malé množství, játra nedetoxikují vitamin A
    - Člověk: chybí enzym urikáza nutný k odbourávání kyseliny močové vznikající z masa- přefiltruje malé množství, játra nedetoxikují vitamin A

    - Masožravci: zeslabené lícní svaly pro možnost širokého rozevření tlamy k polykání větších kusů masa, pohyb čelisti nahoru a dolů
    - Býložravci: lícní svaly dobře vyvinuté, rozevřený úhel čelistí s možností pohybu i dopředu a do stran, nevelká ústní dutina, důkladné žvýkání
    - Člověk: lícní svaly dobře vyvinuté, rozevřený úhel čelistí s možností pohybu i dopředu a do stran, nevelká ústní dutina, důkladné žvýkání

    Co říci dále? Výše uvedené srovnání nám jasně ukazuje že my lidé jsme stvořeni pro potravu rostlinnou, nikoliv živočišnou. Důkazem je i to, že my lidé musíme většinou maso před konzumací upravit (odležet, uvařit, okořenit...), zatímco dravci jej jedí syrové a to včetně kostí, krve, vnitřností a střev (i s jejich obsahem), což jsou zdroje nejvíce bohaté na enzymy a minerály. Člověk jí ale z masa povětšinou svaly, občas srdce, ledviny či játra a ostatní části mrtvých zvířat v jídelníčku rád vynechává.

    Člověk tedy sice může jíst "všechno" včetně masa, ale to neznamená že je pro něj maso přirozené a zdravé. Většinou jsou ze své podstaty nejpřirozenějšími lidmi malé děti - jejich přirozené instinkty jsou ještě zdravé. Harvey Diamond píše v knize Fit pro život: "Zkuste dát svému malému dítěti do ohrádky živého králíka a zralou čerstvou broskev. Když si za svou potravu nezvolí sladké a voňavé ovoce, ale vrhne se na králíka, zardousí ho, roztrhá svými zuby a sní ho syrového i s krví a vnitřnostmi, koupím vám nový luxusní mercedes."

    Ještě jednou pro pořádek:

    MASOŽRAVCI útočí, za pomocí ostrých drápů a zubů trhají svou oběť, kterou pak za syrova sežerou, a to i s kostmi, krví a vnitřnostmi.

    VŠEŽRAVCI jsou částečnými masožravci s pro to vybaveným organismem (chrup, drápy, střeva), což z této skupiny člověka také vylučuje, jak jsme poznali z předešlého textu. Živočich, který loví, usmrcuje a pojídá kořist, k tomu musí mít náležité tělesné předpoklady, které činí lov praktickým. Organismus člověka tedy nevykazuje smíšené strukturální rysy jaké jsou očekávány a nacházeny u anatomických všežravců (například medvěd či mýval). Čelistní klouby člověka jsou poměrně náchylné k vykloubení = nehodí se k trhání oběti. Dutina ústní a svalstvo všežravce je na rozdíl od lidského uzpůsobena pro možnost uvolnění síly k lovu a pro rozžvýkání tuhého masa, střevo bývá kratší, drápy jsou cele či z části zachovalé atd. Člověk už na první pohled k všežravcům nepatří.

    BÝLOŽRAVCI dusají kopyty po trávě, drsným jazykem spásají trávu či listí a jejich žaludek může být komplikovaný - s více částmi.

    PLODOŽRAVCI neboli člověk a někteří primáti, mají pravidelný chrup a schopnost polykat malá sousta dobře rozmělněmé potravy. Žaludek má člověk jednoduchý, tenké střevo mnohem delší než masožravci, tlusté střevo do tvaru obráceného U. Střevo člověka je obaleno třemi svalovými pásy, má lískovitou výstelku a je kapsovité (zvrásněno do váčků) - není hladké, jako u jiných živočichů. Střevo pojme stravu objemnější než maso, ale méně objemnou než je tráva. Ruce člověka přímo vyzývají k trhání rozmanitých plodů a jejich vkládání do úst. Člověk tedy nejen že není masožravec, ani všežravec, ale není ani typický býložravec. "Bližší než tráva je nám ovoce."

    VÝSLEDEK? Člověk se sice z nouze nebo z neznalosti pokoušel v průběhu doby přizpůsobit k všežravci, ale v pravdě je plodožravec. Základem lidské stravy má tedy být ovoce, zelenina a saláty, ořechy a semena, obiloviny, luštěniny, případně houby, řasy a podobně. Ze všech těchto plodů lze kombinovat nepřeberné množství vynikajících lahodných pokrmů a zachovat si přitom klidnější svědomí vůči zvířatům.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).