Kopřivka

Kopřivka je běžné kožní onemocnění, se kterým se podle dostupných zdrojů alespoň jednou za život setká zhruba 20–30 % osob. Způsobuje výsev typických červených nebo bílých pupínků, což doprovází silné svědění. Původcem těchto obtíží je přitom nepřiměřená imunitní reakce lidského těla. Kopřivka je tedy běžným symptomem alergické reakce, ale v některých situacích může vznikat i z nealergických příčin.

Jak se kopřivka projevuje

Kopřivka (latinsky urticaria, počeštěle urtikárie) získala svůj název podle zarudlých pupínků a vyrážky na kůži, což nápadně připomíná popálení od kopřiv. Postižená plocha se může postupně rozšiřovat a měnit svoji velikost. Pupeny, které se označují jako pomfy, totiž vznikají velice rychle a stejnou rychlostí se i vstřebávají.

U silné kopřivky pak může dojít ke vzniku puchýřů nalitých čirým tkáňovým mokem nebo krví. Od nesnesitelného svědění si pacienti často ulevují třením a škrábáním, což způsobí, že si infekci zanesou také na další místa. Mezi vzácnější projevy kopřivky se pak řadí:

• ztížené dýchání,
• chrapot,
• průjem,
• otoky a bolesti kloubů,
• zvýšená teplota,
• nevolnost.

Ačkoliv kopřivka vypadá jako přenosné kožní onemocnění, v žádném případě není nakažlivá.

Příčiny vzniku kopřivky

Ačkoliv se většina postižených potýká s alergickou kopřivkou, existují i situace, kdy je výsev nepříjemných pomfů způsoben jinými mechanismy, povětšinou fyzikálními (sluneční záření, tření, kontakt s vodou). Kopřivka obvykle sama odezní nebo přichází ve vlnách, kdy se u pacientů střídají období klidu s etapami aktivního výsevu. Pokud je příčina vzniku vyrážky správně identifikována, může jí pacient předejít dodržováním preventivních opatření. Proto je nezbytné s tímto problémem navštívit kožního lékaře.

Alergie

Základem vzniku alergické reakce je tzv. alergen, na jehož přítomnost reaguje vnímavý imunitní systém produkcí histaminu. Tento hormon působí při alergické reakci vazodilatačně a způsobuje únik tekutiny z cév. Uvolněná tekutina se pak kumuluje v podkoží a tlačí na shluky buněk, které jsou silou vytlačovány na povrch, což se klinicky manifestuje vznikem charakteristických pomfů.

Mezi nejčastější alergeny patří potraviny (korýši, ořechy, rajčata, jahody), různé léky (penicilin, acylpyrin) nebo například jed z hmyzího bodnutí.

Fyzikální vlivy

Výsev svědivých pupínků a vznik zarudlých ložisek pak mohou způsobit i jiné podněty. Zodpovídají za vznik zhruba 20 % všech případů onemocnění. Většinou se jedná o působení následujících fyzikálních vlivů:

• sluneční záření,
• chlad,
• změna tělesné teploty,
• dlouhodobé tření nebo tlak na kůži,
• kontakt s vodou.

Druhy kopřivky

Jednotlivé druhy kopřivky vyvolané různými mechanismy se od sebe liší dobou trvání a klinickými projevy. Občas navíc může být doprovodným příznakem jiné nemoci (astma, atopický ekzém, autoimunitní poruchy).

Alergická kopřivka

Příčinnou vzniku alergické kopřivky je nejčastěji alergie I. typu. Obvyklými alergeny bývají potraviny, léky či látky z hmyzího bodnutí.

Cholinergní kopřivka

Způsobuje ji náhlé zvýšení tělesné teploty navozené horečkou, saunováním, sprchováním v horké vodě, fyzickou námahou, stresem či přehřátím. U cholinergní kopřivky lze pozorovat symetrický výsev drobných pupínků, které se někdy dokonce překrývají a vytváří velmi rozsáhlá ložiska. Nejčastěji se objevují u mladých a dospívajících pacientů.

Chladová kopřivka

Jedná se o reakci na kontakt s chladným vzduchem nebo vodou. Citliví jedinci reagují také na led, studené kovové předměty a ledový zimní vítr. Nevhodná je pro ně i konzumace zmrzliny a ledových nápojů, kdy může v krajních případech docházet k otokům rtů a jazyka a následně i pocitům dušnosti.

Sluneční kopřivka

Vyvolává ji expozice slunečnímu záření. Je charakteristická výsevem silně svědivých pupenů, které ovšem rychle vymizí (obvykle do 20 minut po výsevu). Nejčastěji se objevuje u pacientů mladšího a středního věku.

Tlaková kopřivka

Jedná se o vyrážku vyvolanou působením tlaku nějakého předmětu na kůži. Někdy postačí například i tření oděvu o pacientovu pokožku. Projevy tlakové kopřivky obvykle vymizí do 15 minut.

Akvagenní kopřivka

Jedná se o reakci na styk kůže s vodou. Může se objevit jak po koupeli či sprchování, tak i po kontaktu s vlhkým ručníkem. Tělo tímto způsobem většinou reaguje na přítomnost určité látky rozpuštěné ve vodě, nikoliv na vodu samotnou. Tento typ mechanicky vyvolané kopřivky je však velice vzácný.

Kontaktní kopřivka

Tato forma kopřivky vzniká po kontaktu kůže s předmětem, na který tělo reaguje přecitlivěle. Může se jednat o krém, šampon nebo určitý druh textilu.

Doba trvání kopřivky

Podle délky trvání klinických obtíží lze kopřivku definovat jako:

• akutní,
• akutní přerušovanou,
• chronickou.

Akutní kopřivka

Ze všech výše zmíněných typů se vyskytuje nejčastěji. Zpravidla je vyvolána alergií. Vyrážka se objevuje v tomto případě prakticky denně až po dobu 6 týdnů. Poté se pomfy samovolně zhojí. Mezi nejčastěji postižená místa patří obličej, krk, končetiny a u mužů i oblast genitálií.

Akutní přerušovaná kopřivka

Příznaky kopřivky se u této formy objevují střídavě v různě dlouhých intervalech po dobu 6 týdnů nebo déle. Přicházejí ve vlnách, kdy se u pacienta střídají stavy hromadného výsevu s obdobím úlevy a dočasného odeznění příznaků.

Chronická kopřivka

Trvá déle než 6 týdnů. Na rozdíl od akutní formy nemívá alergickou příčinu a je mírnější, co se týče příznaků. Svědění je ale o to více protivné a může člověka trápit i desítky let. Chronická kopřivka postihuje zhruba jednoho člověka z tisíce. U více než poloviny pacientů se ani nezjistí skutečná příčina vzniku tohoto onemocnění, přičemž někdy se může rozvinout i po prodělání bakteriální či virové infekce nebo se přidruží k probíhajícímu autoimunitnímu onemocnění.

Možné komplikace

V některých případech může být kopřivka v akutní formě doprovodným příznakem prudké alergické reakce, která u pacienta vyvolá rozvoj anafylaktického šoku. V této situaci je nutné ihned zavolat lékařskou pomoc (záchranku). Anafylaktický šok kromě kopřivky vyvolává i další příznaky, kam patří:

• nevolnost a zvracení,
• oteklé sliznice dutiny ústní, otok jazyka a hrdla – velmi nebezpečný stav způsobující silnou dušnost (nutno zajistit zprůchodnění dýchacích cest),
• tachykardie či arytmie,
• pocity bušení srdce,
• závrať a malátnost,
• silné pocity úzkosti.

Kopřivka u dětí

Kopřivka se může objevit v každém věku a nevyhýbá se ani velmi malým dětem a miminkům. Naopak, dětská kopřivka se častěji vyskytuje u kojenců a batolat než u starších pacientů. U dětí se většinou jedná o alergickou nebo infekční příčinu vzniku onemocnění. Často se objeví po požití nějaké nevhodné potraviny nebo po bodnutí hmyzem.

Výsev pupínků je v tomto případě velice rychlý a do 24 hodin obvykle všechny příznaky odezní. Pro úlevu od nepříjemného svědění lze postižené oblasti chladit ledovým obkladem. Pediatr také může předepsat speciální kapky. U starších dětí se pak přistupuje k podávání antihistaminik ve formě tablet.

Kopřivka v těhotenství

Tělo těhotné ženy prochází během požehnaného stavu celou řadou biochemických a imunologických změn. Protože je v průběhu těhotenství imunitní systém celkově utlumený, bývá nepříjemná vyrážka obvykle způsobena hormonálními změnami. Někdy je pak následná imunitní odpověď organismu tak prudká, že se ženě osype celé tělo. V takovém případě je nezbytné vyhledat lékaře.

Kopřivka ze stresu

Pokud člověk prožívá dlouhodobý chronický stres, může to vést k rozvoji celé řady onemocnění. Ani kopřivka není výjimkou. Takzvaná stresová kopřivka vzniká z důvodu hormonální dysbalance. Při dlouhodobě trvajícím stresu produkují nadledviny velké množství kortizolu, kterému se někdy také přezdívá „stresový hormon“. Na nadměrnou produkci kortizolu pak reaguje imunitní systém pacienta a následně dochází ke vzniku kopřivky.

Eventuelně se může člověk osypat, když se při prožívání velkého stresu potí – v tomto případě pak mluvíme o cholinergní formě kopřivky, kdy bylo podráždění kůže vyvoláno rychlou změnou tělesné teploty.

Léčba kopřivky

Pro zkušeného dermatologa není těžké kopřivku diagnostikovat, ale problém často spočívá v odhalení její příčiny. V mnoha případech se ani nezjistí, co přesně problémy vyvolává. Proto lékaři volí symptomatickou léčbu založenou na mírnění klinických příznaků. Symptomatická léčba kopřivky vyžaduje spolupráci s pacientem, který by měl dodržovat určitá opatření. Je vhodné vyvarovat se rizikovým faktorům, mezi které spadá:

• konzumace alkoholu,
• nadměrné teplo,
• stres,
• nošení těsného spodního prádla.

Co se týče podávání medikamentů, lékaři volí mezi přípravky k lokálnímu použití a celkovou léčbou. Lokální léčba je zaměřena na zmírnění úporného svědění. V tomto případě se postižená místa natírají mastí či gelem s obsahem 1 % mentolu.

Celková léčba pak slouží k potlačení silnějších příznaků. Obvykle se podávají antihistaminika. U velmi silných projevů kopřivky pomáhá podávání kortikosteroidů. V případě anafylaktického šoku je rozhodující včasná aplikace injekce s adrenalinem. Pokud se pacient potýká se stresovou kopřivkou, je možné přistoupit k podávání tricyklických antidepresiv.

Prevence kopřivky

Pokud pacient ví, jaká konkrétní látka u něj vyvolává vznik nepříjemné vyrážky (potravina, fyzický kontakt s určitou látkou, změna teploty), může tomu uzpůsobit svůj denní režim a snažit se vyvarovat kontaktu s daným alergenem či dráždivým faktorem. Tím, že své každodenní návyky podrobí pečlivé kontrole, může každý člověk vcelku dobře vysledovat, co jeho tělu dělá dobře a co ho naopak dráždí.

Alergickou kopřivku nejčastěji vyvolávají dráždivé potraviny, jako jsou ořechy (zejména arašídy), mořské plody, vejce a mléčné výrobky. U někoho mohou alergickou reakci spouštět i určité syntetické přísady a látky, které se přidávají do trvanlivých potravin jako konzervanty. V České republice u malých dětí mezi potravinovými alergeny vede kravské mléko. S postupujícím věkem se pak alergie na kravské mléko velmi často vytrácí. Do 6 let věku vymizí až u 80 % postižených dětí. Naopak ostatní potravinové alergie bývají celoživotní záležitostí.

Po úpravě diety by se měl člověk zamyslet nad dalšími kroky. Někdy může pomoci častější sprchování a vynechání dlouhých koupelí ve vaně, nošení kvalitního vzdušného oblečení, používání přírodních kosmetických přípravků bez parfemace a praní prádla v šetrném pracím prostředku bez použití aviváže. Kopřivku může vyvolávat i užívání určitých medikamentů. Zde je na místě konzultace s ošetřujícím lékařem, který určí, zda je možné daný lék vyměnit za jinou alternativu.

Zdroje: dermatologiepropraxi.cz, medicalnewstoday.com, euc.cz, pubmed.ncbi.nlm.nih.gov