Margarín nebo máslo, cukr nebo sladidlo... Kdo se v tom má vyznat

Autor: SXC

Margarín místo másla, umělá sladidla, fluorizovaná voda, sůl i zubní pasta. Doporučení tvrdí: Budete zdraví jako rybičky! Jiní doplňují: Jako rybičky v jezírku s toxickým odpadem.

Myslete na své srdce a dejte si margarín místo másla. Hlídejte si linii a chraňte se před cukrovkou konzumací potravin s umělými sladidly. Pečujte o zoubky svých dětí, dopřejte jim fluorizovanou vodu, sůl a zubní pastu. Podpořeno stovkami vědeckých studií!

Výrobci různých produktů si od dob vzniku prvních reklam lámou hlavu, jak nám co nejefektivněji prodat své produkty. Není nic účinnějšího než nás přesvědčit, že koupí výrobku děláme něco neuvěřitelně prospěšného pro své zdraví. A to i v případě, kdy je tomu přesně naopak.

Margaríny? Raději olivový olej

Vezměme například dnešní margarín (od 40. let 20. století bez živočišných přísad), čili ztužený rostlinný tuk. Společnosti, které jej vyrábějí, argumentují vědeckými studiemi, podle nichž rostlinné tuky snižují hladinu cholesterolu v krvi. Na rozdíl od živočišných tuků, tvrdí reklama, tedy prospívají srdci a cévám.


Autor: SXC

Jiné, nezávislé studie prováděné například v Japonsku ale ukázaly, že ztužováním tuků dochází ke vzniku trans-mastných kyselin, které mají efekt přímo opačný a lidskému tělu při dlouhodobé konzumaci spíše škodí. Nedělají ostatně dobře ani pokusným zvířatům, která vykazovala při krmení margarínem vyšší úmrtnost. Kromě negativního účinku na srdce a cévy mohou vyvolávat i alergie, dráždit střeva a přispívat k nádorovému bujení. Jestliže tedy chceme udělat něco pro své zdraví, je rozhodně lepší konzumovat přírodní olivový olej.

Naopak máslo a živočišné tuky nepředstavují takové zdravotní riziko, jak je nám někdy vštěpováno v periodicích o zdravém životním stylu. Stačí, když to s jejich konzumací nepřeháníme.

Čtěte téma: Když jídlu chybí láska

Motiv „naše potraviny vytváříme s láskou“ není v reklamě ojedinělý, reklamní tvůrci jistě vědí, jak na potencionálního zákazníka zapůsobit…

Sladký jed

I umělá sladidla, dříve prezentovaná jako zázračná zbraň v boji proti nadbytečným kaloriím a jako alternativa pro lidi trpící cukrovkou, jsou ve skutečnosti danajským darem. Všechna starší sladidla jako sacharin se ukázala být zdravotně závadná nebo přímo karcinogenní, a tak byla nahrazena aspartamem. Ten se stal coby náhražka cukru nebo jen přídavné sladidlo a ochucovadlo součástí limonád, ochucených minerálek, bonbonů, pudinků, mléčných koktejlů, jogurtů, sušenek, žvýkaček a některých potravin pro diabetiky. Dost absurdní vzhledem k faktu, že původně byl americkou vládou veden na seznamu látek využitelných jako chemické zbraně.

Kromě své sladké chuti má totiž aspartam i jiné, méně příznivé vlastnosti: Především se v těle rozkládá na karcinogenní a nervově toxické látky jako jsou formaldehyd nebo kyselina mravenčí a na dva typy aminokyselin, fenylalanin a kyselinu aspartovou, které se v této formě rychle a ve velkém množství pronikají do mozku a poškozují mozkové buňky. Trvalo osm let, než americká FDA, organizace pro kontrolu potravin a léčiv, schválila tuto kontroverzní látku, proti níž vystupovali lékaři i odborníci na výživu, pro využití v potravinářském průmyslu. Stalo se tak až po výměně dosavadních členů komise za „pokrokovější“ experty. Není náhoda, že nový předseda komise Arthur Hull Hayes, který se o povolení aspartamu osobně zasadil, poté získal lukrativní místo s denním příjmem 1000 dolarů u společnosti, jež sladidlo vyráběla.

Čtěte téma: Jak zdravě sladit (nejen o Vánocích)?

Kdo si myslí, že když nahradí cukr umělými sladidly, že udělal něco pro své zdraví, ten se velmi mýlí…

Přestože je soupis zdravotních potíží spojených s konzumací aspartamu dlouhý jako telefonní seznam a nechybí na něm kromě rakoviny a poruch centrálního nervového systému paradoxně ani riziko cukrovky a obezity, používá se tento sladký jed dál. Protože je jeho účinek kumulativní, tj. usazuje se v těle, potíže se obvykle projeví až po delší době. Odborné studie vypracované na zakázku části potravinářské lobby účiny aspartamu bagatelizují, nezávislé studie před ním naopak varují. Zejména u dětí je tedy dobré dávat pozor na to, jaké pochoutky konzumují. V ČR je naštěstí toto sladidlo označené E951 povoleno jen v určitých výrobcích (www.emulgato­ry.cz), ale v USA se mu člověk, zejména dítě, jen tak nevyhne.

Emulgátory neboli éčka

Která nám škodí? Jak se v nich vyznat?

Hloupneme s fluoridem

Chcete, aby vaše dítě mělo krásné bílé zoubky? Kupte mu zubní pastu s fluoridem, doporučují zubní lékaři. Dnes už ale zdaleka ne všichni. Zatímco za minulého režimu byl fluorid běžnou součástí pitné vody, a to rovněž v zájmu boje za zdravý chrup, dnes se od jeho užívání ustupuje i v zubních pastách. (Pijete balenou vodu? Test odhalil nedovolené látky)

Fluorid, jak ukázaly výzkumy po celém světě, například v USA, v Indii i v Číně, je pro lidské tělo toxický, a trefit správnou dávku potřebnou pro výživu zubů, není snadné. Rozhodně tedy ne tím způsobem, že jej lidem plošně sypete do pitné vody v celé zemi, jak to praktikují některé státy USA. Jakmile dávkování přeháníte, je efekt na chrup opačný, zuby se více kazí a na sklovině se objeví bílé skvrny. To by samo o sobě ještě nebylo tak zlé, problém ale je, že vyšší dávky fluoridu způsobují také lámavost kostí, potíže se štítnou žlázou, vývojové vady mozku a rakovinu kostí.

Čtěte téma: Víte, jak si správně vyčistit zuby?

Jedno správné vyčištění denně je účinnější než několik nesprávných.

Souvislost mezi rakovinou kostí u chlapců mezi 10 a 19 lety a fluorizovanou vodou z kohoutku prokázala harvardská studie z roku 2005.

Čínský výzkum se zabýval vlivem na plod v matčině těle. Ukázalo se, že mozek embrya je na koncentrace fluoridů velmi citlivý a že děti matek s vyšším příjmem těchto látek mají v pozdějším věku nižší IQ a jejich vývoj je opožděn.

Ukrajinská studie z roku 2000 zase potvrdila, že děti postižené fluorózou, tedy předávkováním projevujícím se právě oněmi bílými skvrnami, jsou ve srovnání s vrstevníky menší, častěji trpí onemocněními trávicího traktu, respiračními chorobami, defekty kostí a kloubů a duševními poruchami. U dětí i u dospělých pak obecně způsobují vyšší hladiny fluoridů otupělost a snížení duševních schopností.

Už i fakt, že se fluorid přidával do vody jak v nacistických, tak v sovětských lágrech, kde rozhodně nešlo o kvalitu chrupu vězňů, mluví za vše. Těžko tedy doporučit tento produkt chemického a zbrojního průmyslu, který se mimo jiné povážlivě kumuluje v přírodě a má řadu dalších negativních účinků na životní prostředí, jako vhodný potravinový doplněk. Přesto můžete v USA zakoupit „kvalitní kojeneckou vodu s extra fluoridem“. Děťátko na lahvi se radostně usmívá, snad proto, že už je z něj idiot.

Odkazy:
http://en.wiki­pedia.org/wiki/As­partame_contro­versy
http://en.wiki­pedia.org/wiki/Wa­ter_fluoridati­on_controversy
http://www.321re­cipes.com/aspar­tame.html
http://www.you­tube.com/watch?v=_Ys9q1c­vKGk
http://www.chpr­.szu.cz/vedvy­bor/dokumenty/sta­noviska/stan_2004­_11_deklas_TFA_in­fo1rev.pdf

12 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 26. 3. 2015 15:57