Když jídlu chybí láska

Autor: Isifa.cz

Problém nezdravé stravy není ani tak otázkou cholesterolu, cukru, kofeinu a podobně… Spočívá v něčem úplně jiném: v nedostatku lásky. V jídle se odráží náš život. A naopak.

Před časem mě v televizi zaujala jedna reklama, která se snažila ukázat, s jakou láskou zaměstnankyně potravinářské firmy – babičky vyrábějí instantní polévky. Motiv „naše potraviny vytváříme s láskou“ není v reklamě ojedinělý, pamatuji si na obdobný spot propagující sýry. Reklamní tvůrci jistě vědí, jak na potencionálního zákazníka zapůsobit.

Láska prochází žaludkem


Autor: SXC

V dnešní době je spousta lidí přímo posedlá zdravou výživou. Úzkostlivě rozlišují všechna jídla na „zdravá“ a „nezdravá“, hlídají si váhu a počítají kalorie. Pokusím se poukázat na to, co podvědomě pochopili i zmínění tvůrci reklam: Nezdravá strava není ani tak otázkou cholesterolu, cukru, kofeinu atd. a její řešení nespočívá v celozrnném chlebu, grahamovém rohlíku nebo nízkotučném jogurtu. Problém nezdravé stravy spočívá v něčem úplně jiném: v nedostatku lásky.

Že mezi jídlem a láskou existuje hluboký vzájemný vztah, je skutečnost, kterou vyjadřuje i známé rčení „láska prochází žaludkem“. Připojme ještě citát Thomase Wolfeho: „Na zemi není příjemnějšího pohledu, než na ženu, která připravuje oběd pro toho, koho miluje.“

Jsem přesvědčen, že kdyby existovala nějaká studie, jež by zkoumala, jaký dopad na zdraví má jídlo připravené milující ženou v rodině, kde panuje svornost, výsledek by byl vynikající, i kdyby tím jídlem měly být jen vařené brambory. Určitě již jen proto, že úmysl tvůrce se vtiskává do jeho výtvoru, jak tvrdí metafyzici.

Emulgátory neboli éčka

Která nám škodí? Jak se v nich vyznat?

Jak naproti tomu bude vypadat „jídlo bez lásky“? Bude obsahovat všechny ty složky, o kterých se stále píše, jak jsou nezdravé. Jaký úmysl vedl výrobce k tomu, aby do potravin přidával konzervanty? Byla to láska? Ne, byla to ziskuchtivost usilující co nejdéle prodloužit prodejnost výrobku. Je to láska, co vede k barvení potravin? Nikoliv, je to snaha podvést zákazníka, ošálit ho pěkným vzhledem výrobku. A co asi tak stojí za snahou prodávat salámy po záruční lhůtě a upravovat je, aby na nich nebyla vidět plíseň? Láska a ziskuchtivost se vylučují stejně, jako se neslučuje voda s olejem.

Proč se dnes tolik mluví o zelených potravinách, proč tolik roste obliba farmářských trhů? Protože chceme potraviny, jimž zpracovatelé a obchodníci ještě nestačili vtisknout své ziskuchtivé úmysly.

Farmářské trhy … nás baví

Vše o trzích – termíny, aktuality, zajímavosti, mapy, hodnocení…

Jídlo jako náhražka lásky


Autor: Isifa.cz

Jinou ukázkou toho, jak nedostatek lásky vede k nezdravé výživě, je obezita:

Například děti, které náhle osiří a ocitnou se v dětských domovech, se začnou přejídat. „Jídlem si nahrazují chybějící lásku rodičů,“ přicházejí vychovatelé s vysvětlením a psychologové s nimi souhlasí. Rovněž dospělí, kteří se přejídají, si jídlem často kompenzují právě strádání v citové oblasti.

Americká autorka Geneen Roth se ve svých bestsellerech snaží prozkoumat názory a pocity, které vedou k tomu, že jíme, i když nemáme hlad. „Pokaždé, když se obrátíte k jídlu, ač nemáte hlad, existuje něco jiného, co byste měli dělat, čemu byste se měli oddávat, co by vás uspokojilo jinak než jídlo. Ale abyste to objevili, musíte být ochotni pohlédnout za to, co je vám bezprostředně dostupné (jako jídlo!) a nalézt, co jiného se ještě nachází ve vašem sladkém světě.“

Čtěte téma: Rodiče neblázněte, pribiňák dítě nezabije

Novodobý bubák žene některé rodiče k druhému extrému – ordinují dětem nesmyslné diety. 

Když své tělo nemilujeme

Existuje ještě jeden možný úhel pohledu na to, proč se přejídáme. Opět zde hraje roli nedostatek lásky – tentokrát k vlastnímu tělu, jehož signály ignorujeme. Geneen Roth vysvětluje v poradně čtenářce, že bude-li jíst s láskou a potěšením, vyhne se obezitě:

"I kdy vám jídlo chutná, nejvíce si ho užijete, když mu věnujete pozornost. Když se z něj můžete těšit bez pocitu viny. Nutkavé přejídání znamená jíst bez ohledu na potřeby svého těla a vede to k tomu, že ke svému potěšení navíc přidáváte určitý stupeň viny nebo hanby. Proč to děláte? Pokud jíte z jiného důvodu, než je hlad, a jíte i poté, co jste syti, poškozujete se stejně, jako si způsobujete radost – a to není láska … to je utrpení.“ 

Obezitě se dá spolehlivě předejít tím, že se naučíme vnímat instinkty vlastního těla. Tělo se chce cítit dobře. Touží po energii, aby bylo vitální a mohlo nám sloužit tak, abychom mohli co nejlépe naplňovat své možnosti. Podle Geneen bychom svému tělu měli začít důvěřovat, protože ono ví, co jíst. Naše mysl to nemusí vědět a může se domáhat třeba čokoládového dortu, zatímco naše tělo nás žádá o toast s máslem nebo jablko. Pokud jíme pouze to, co chce naše tělo (a ne mysl), a přestaneme vždy, jakmile máme dost, dosáhneme své přirozené váhy. Proto bychom se měli navrátit k hlasu svého těla a důvěřovat mu.

Čtěte téma: Sněz, co můžeš aneb „All You Can Eat“

Ďábelský vynález, který odporuje všem poučkám doktorů i logice. Může se podobných akcí účastnit vůbec někdo normální?

Jídlo s radostí

Geneen je přesvědčena, že jíme tak, jak žijeme. Náš vztah k jídlu, penězům a lásce přesně odráží naše nejhlubší názory, které zastáváme o sobě a o míře radosti, hojnosti a bolesti, o nichž věříme, že jsou přítomné v našem životě. Ve svých knihách nabízí sedm rad, jak správně jíst:

  1. Jezte, když máte hlad.
  2. Jezte vsedě v klidném prostředí. Tímto se nemyslí auto.
  3. Jezte bez vyrušování. Rušení zahrnuje rádio, televizi, noviny, knihy, intenzivní či znepokojivou konverzaci nebo hudbu.
  4. Jezte, co chce vaše tělo.
  5. Jezte, dokud nejste nasyceni.
  6. Jezte (s úmyslem být) před zraky lidí.
    Pravidlo „být v plném záběru“ odráží naši potřebu být vnímáni a milováni proto, kým jsme. Pokud před ostatními lidmi neustále skrýváte, co jíte, posíláte sami sobě signál, že není možné se na vás dívat nebo vás milovat, a že se musíte skrývat.
  7. Jezte s potěšením, gustem a radostí.

Zdroje:
www.GeneenRot­h.com
inspirace knihou Conscious life

2 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 20. 1. 2012 2:44