Potravinové doplňky: Past na zákazníky a vyhozené miliardy

Existuje vtip, že nejdražší moč na světě mají Američané. To proto, že nejvíc ze všech národů utratí za vitamíny a potravinové doplňky. Ty přitom podle vědců často bez užitku projdou trávicím traktem. Nevyhazujete také peníze z okna? Ba dokonce: neničíte si zdraví?

Vitaminy rozhodně nejsou neškodné a zabíjí. A platí to i pro preparáty z bylinek. Jeden příklad za všechny: časopis British Medical Journal popsal případ devětatřicetileté ženy, která skončila v nemocnici se žloutenkou typu B. Když se lékaři pídili po tom, jak se mohla nakazit, zjistili, že si žloutenku „vyrobila“ sama: užíváním potravinového doplňku složeného z mořských řas, srdečníku obecného a jmelí. Tedy „pouhých“ a zdánlivě neškodných bylinek.

I v Česku jsou podle slov hlavního hygienika varovné případy. Nezapomenu na akutní případy otravy olovem u asi šesti nebo sedmi žen, které skončily v nemocnici. A to jen proto, že pily „léčivý“ bylinkový čaj. Jenže kontrola poté ukázala, že přípustný limit olova byl v bylinkovém čaji šesttisíckrát překročen, říká Michael Vít.

Léky

Ročně Češi za potravinové doplňky utratí téměř deset miliard korun. To je vskutku slušný byznys. Na každého dospělého člověka vychází, že za ně ročně utratí zhruba patnáct set korun. A to je jednou tolik, než kolik doplácíme na skutečné léky. Je zvláštní, že dokážeme týdny porovnávat, která pračka či auto nebo mobilní telefon je lepší a co všechno obsahují, ale tabletkám, které polykáme, věříme bezmezně. A bez důkazů.

Mezi potravinovými doplňky a léky je totiž obrovský rozdíl. Léky obsahují pouze účinné látky, které farmaceutické firmy léta vyvíjely a testovaly na tisícech lidí. Procházely náročným schvalovacím procesem a při jejich výrobě i distribuci je hlídán každý krok. Výrobce garantuje, že lék obsahuje na mikrogram přesně jen to, co má a nic jiného. Než se lék vůbec dostane na trh, uplyne deset až dvanáct let.

Anketa

Pomohly vám někdy potravinové doplňky?

Potravinové doplňky nejsou v řadě případů nic jiného, než to, co napovídá jejich název: potravina. Tedy jídlo zformované do tabletek. A nepotřebují před uvedením na trh prakticky nic jiného, než razítko hygienika, že neobsahují jedovaté látky. Nikdo už ale nezkoumá, zda je v nich skutečně to, co výrobce píše na obale nebo co tvrdí v reklamě. A nikdo netestuje, jestli mohou lidem prospět. Výrobce nemusí vůbec dokazovat, zda je obsažená látka účinná, a že je bezpečná, varuje farmakolog Tomáš Doležal.

Kozí bobky v pilulkách

S trochou nadsázky: když se kdokoliv rozhodne v garáži svého domu semlít do granulí kozí bobky a prodávat je třeba coby zázračný preparát na hubnutí, může. A záleží jen na penězích, které investuje do reklamy,  jak moc si lidé budou jeho pilulky kupovat. Na potravinové doplňky na rozdíl od léků na recept totiž smí být reklama.

Není divu, že prakticky nemine měsíc, aby Česká zemědělská a potravinářská inspekce nezakázala prodej nějakého potravinového doplňku, buď proto, že obsahoval škodlivé a zdraví poškozující látky nebo proto, že naopak obsahoval léčivo, které však smí předepsat jen lékař, protože dávkování od laika může člověku ublížit.

Studie varují: jen nás balamutí

lékárna

V poslední době se navíc objevuje čím dál víc studií, které dokazují, že potravinové doplňky v mnohých případech jen balamutí zákazníky. Výzkum, který před rokem provedli biochemici v italské univerzitě v Modeně, se například věnoval doplňkům stravy s takzvaným chondroitinsul­fátem. Tedy s látkou, která má dokázanou účinnost na léčbu artróz.

Jenže italští vědci zjistili, že jen ve čtyřech případech z deseti obsahovaly doplňky stravy, které se touto látkou chlubily, tolik látky, kolik tvrdil výrobce na obale. U čtyř výrobků bylo látky méně než 1 procento, a to přesto, že výrobce zákazníkům lhal, že v pilulkách je až 47 procent látky.
I v Česku máme pár podobných skandálů. Například výrobek Cell Guard měl lidem zajistit vitamin A, ve skutečnosti však testy ukázaly, že neobsahuje žádný vitamín. Zemědělská a potravinářská inspekce jej proto zakázala prodávat.

A propo: vitamin A. Dánští vědci před dvěma lety zjistili,že lidé, kteří jedí vitamin A a E, poškozují si zdraví, místo aby si pomohli. Centrum pro podporu klinického výzkumu v Oslu dokázalo, že ti, co tyto potravinové doplňky polykají, jsou dokonce vystaveni vyššímu riziku úmrtí.   

Další výzkum tentokrát Centra pro rakovinu v Seattlu sledoval osm let 161 tisíc žen. Denně brala vitaminové doplňky téměř polovina z nich – 41,5 procent. A ukázalo se, to jejich onemocnění rakovinou vůbec nijak neovlivnilo, a to přesto, že řada přípravků se chlubí i tím, že působí jako prevence před nádory. Závěr výzkumníků zněl: Lepší je kupovat si častěji ovoce než vitaminy.

Pozor: problémy s erekcí patří do ordinace

Ještě horší situace je mezi doplňky stravy, které slibují lepší erekci. Podle výzkumu agentury SC&C u mužů ve středním věku utrácí každý z nich za tyto preparáty každý měsíc 626 korun. A výsledek? Nula. V řadě případů navíc zanedbání vážného problému, třeba cukrovky, která ovlivňuje erekci, a to jen proto, že se muži stydí přijít k lékaři. Přitom 90 procent problémů s erekcí umí lékař vyřešit, na rozdíl od doplňků stravy, říká sexuolog Ondřej Trojan.

Mezi nejprodávanější výrobky na erekci patří pilulky firmy Argin Max. To jsou ty, na které dělá reklamu sexuolog Radim Uzel. V Česku se pilulky testovaly ve Všeobecné fakultní nemocnici na 29 dobrovolnících. Z nich potvrdilo subjektivní zlepšení jen devět lidí. A mimo to také dva ze sedmnácti lidí, kteří byli v kontrolním vzorku a užívali jen placebo. Dá se pak vůbec takovým pilulkám věřit? Výrobce tvrdí, že pochopitelně ano, protože jinak by si je lidé nekupovali.
Urolog Jan Dvořáček natvrdo říká, že lidé by si měli peníze, které chtějí vydat za potravinové doplňky schovávat do kasičky a pak je věnovat na charitu. Tak jsou prý lépe uložené. Člověk, který jí průměrně zdravě, žádné vitaminy ani potravinové doplňky nepotřebuje, dodává Josef Suchopár z firmy Infopharm, která se léky a jejich účinky zabývá.

Přesto se nedají všechny potravinové doplňky šmahem odsoudit a hodit do jednoho koše. Existují výrobci, kteří zákazníkům nelžou. A existují lidé, například zotavující se po dlouhé nemoci, jimž mohou některé preparáty pomoci. Nejlepší radu dá lékař nebo také asociace, která sdružuje výrobce potravinových doplňků. A o těch nepoctivých ví své. 

Čtěte další texty autora:

Chlamydie: Nemoc, kterou máte, aniž o tom víte

Antikoncepce vás může i zabít

Víte, kdo žije ve vašem břiše?

Pozor: Dítě můžete zabít i aspirinem

Autorka je redaktorkou MF DNES

20 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 18. 7. 2016 16:01