Hlavní navigace

Vlákno názorů k článku Antikoncepční pilulky? Potíže mohou způsobit po vysazení od Katka - Mně je 28 let, HA jsem užívala od...

  • 18. 4. 2015 22:12

    Katka (neregistrovaný) 91.199.207.---

    Mně je 28 let, HA jsem užívala od 19 do 20 let. Tedy jeden rok. Přišla jsem na gynekologii, kde jsem před tím již párkrát byla na běžném jednoročním preventivním vyšetření. Řekla jsem, že plánuju sexuálně žít (do té doby jsem měla sex jen asi 5x a věděla jsem, že budu mít stálého partnera) a že bych chtěla mít lepší pleť a zbavit se těch pár černých chloupků, které rostly tam, kde podlě mě neměly (kolem bradavek).

    Doktorka měla ode mně vyplněný formulář, kde jsem odpovídala (kromě toho, jestli já jsem zdravá) i na otázky typu, jestli měl u nás v rodině někdo rakovinu prsu, či mrtvici, trombózu v nízkém věku. Napsala jsem, že nikdo (což je pravda). Zeptala se mě, jakou HA bych chtěla. Řekla jsem, že nevím, ať mi něco doporučí. Tak mi něco předepsala. To bylo všechno, žádné testy, vyšetření.

    Tak jsem to začala brát. Začala jsem přibírat (posledních pár let jsem vážila pořád stejně - cca 54 až 56, teď jsem vážila 60 a je fakt, že jsem měla větší chuť k jídlu a neměla vlastně nikdy pocit "naplněnosti"), měla jsem pocit, že můj život je na houby a sem tam mi bylo fakt děsně smutno (ano, i před tím mi občas bylo smutno, jako každému, ale tohle bylo takové dlouhodobější, ale je možné, že se mi to možná zpětně jen zdálo), taky jsem na sex neměla nijak zvlášť chuť. Vzpomínala jsem tehdy, jak jsem dřív mívala takové ty dny, týdny, kdy jsem si připadala svěží, sexy a že bych přítele chtěla líbat, hladit a milovat se s ním. Teď jsem takové "vlny" nemívala, pořád jsem se cítila stejně, neutrálně, až na ten týden, kdy jsem HA vynechala, abych mohla menstruovat. Připadala jsem si ale dospělá a moderně, když beru ty malé pilulky.

    Asi půl roku poté, co jsem začala brát HA - v květnu a červnu - jsem měla zkouškové a dlouho jsem sedávala u stolu a studovala. Pak jsem měla pocit, že mám takové zatuhnuté lítko, pocit, jako těsně poté co jste měli křeč ve svalu při sportu. Přemýšlela jsem, co jsem dělala kde jsem si natáhla sval, ale jen jsem pořád někde seděla (doma, knihovna, testy ve škole). Taky jsem měla pocit, že jsem taková napěchovaná, natlakovaná. Pak to ale zase po zkouškovém odeznělo.

    V létě jsem měla pravidelné vyšetření na gynekologii, tak jsem se doktorce nesměle zmínila, že sem měla zatuhnuté lítko (ale že už je to dobré) a že se cítím tak nějak natlakovaně. Ona říkala, že je to normální, že si tělo pořád ještě zvyká na hormony.

    Pak někdy v říjnu jsem ráno vstala a šla si dělat do kuchyně snídani. Je fakt, že jsem šla spát docela pozdě (asi ve 2 ráno - četla jsem si), spala jsem ale pro mě obyvklých asi 7 hodin, ale dost málo obecně piju (tak 1,5 l vody denně). A jak tak stojím u dřezu a napouštím si vodu do hrnku, mám pocit, že moji pravou ruku nějak moc necítím, hrnek držím, ale necítím dotyk toho hrnku ve své ruce. Pak jsem šla po chodbě do koupelny a koukla jsem se do zrcadla. Koukám tak na sebe a necitím půlku pravé tváře, hýbu pusou, zavřu oči, ale když se dotýkám rukou lícní kosty čelisti, tak to necítím. To už jsem teda začala být docela vyděšená. Ale říkala jsem si v duchu, to bude určitě dobrý, to se mi jen něco zdá. Otevřu ledničku a chci si dát ... koukám do ledničky na tu sklenici s tím červeným vevnitř, co si chci namazat na chleba a nevím, co to je, nemůžu si vzpomenout, jak to označit. Jdu do pokoje, že si teda asi lehnu, abych si trochu odpočinula a jen tak pro jistotu koukám na věci po cestě a snažím se vzpomenout, co to je a jak se to řekne. Koukám na koberec a nevím, že to je koberec, snažím se to říct, ale nejde mi to, vím jen, že v tom slově je "k" a "r" a z pusy mi vyšlo "koc". Jdu do koupelny a koukám na koš s prádlem a nevím co to je. Je to kulaté, proutěné je v tom oblečení, ale nevím jak se tomu říká.

    No, v tu chvíli už jsem byla vyděšená, řekla jsem si, že teď už fakt musím do té postele a nahnat si krev do hlavy, aby správně fungovala. Tak jsem si lehla, srdce se mi zpomaluje, ležela jsem tam tak hodinu. Pak jsem vstala a už jsem věděla, že to je "koberec". Tak to bylo dobrý. Oblíkla jsem se a šla jsem na 12:00 na přednášku do školy. Po cestě od domu mi bylo na vzracení a na přednášce mě děsně bolela hlava, jako bych měla migrénu (což nemívám).

    Ale jinak jsem se cítila už docela dobře, rozhodně mě míň vyděsí bolest hlavy než to že nevím, co je ta měkká placatá široká věc na podlaze. Shodou okolností měl ten den můj praktický lékaž odpolední směnu, tak jsem za ním skočila. Změřil mi tlak a zjistitl, že mám dost vysoký tlak (už si to číslo nepamatuju, ale říkal, že je to "vysoký tlak"). Řekla jsem mu, co jsem všechno zažila. Ptal se mě, jestli beru HA, řekla jsem, že ano. Tak mi doporučil, abych to vysadila. Sestřička, která byla celou dobu v místnosti poznamenala, že HA je docela ošemetná věc, že tam nedávno měli dvacetiletou holku s plicní embolií, která jinak byla vždycky zdravá a taky brala HA.

    Doktor mě poslal na sérií vyšetření:
    - na neurologii (za úkol jsem tam dostala usmát se, předpažit a vypláznout jazyk, vše dobré, až na jazyk ten prý vyplazuju doleva),
    - pokyn ať si zajdu za svou gyn. (té jsem sdělila svůj zážitek, ta se viditelně zděsila a souhlasila, ať už HA neberu),
    - na žilní (projížděli mi tam nohy ultrazvukem, vše ok),
    - a nakonec na hematologii.

    Na hematologii mi udělali genetické vyšetření krve (to asi nebude přesný název) a zjistili, že mám geneticky danou zvýšenou srážlivost krve (jsou tři úrovně, od lehčí až po nějtěžší a vždycky danou zátěž v každé úrovni můžete mít po jednom nebo po obou rodičích, samozřejmě je horší, když máte zátěž v dané úrovni po obou rodičích).

    Tak já mám po obou rodičích tu "nejlehčí" zátěž (stejně jako 40 % obyvatelstva) a po jednom střední zátěž (stejně jako 1 % obyvatelstav Evropy).

    HA od té doby neberu, pleť mám průměrnou (sem tam akné), chloupky si pořád rostou tam, kde podle mě nemají (ale pinzeta to zpraví). Zase mám příjemný pocit nasycení, když se najím, a mám zase svou obyvklou váhu (54 až 56 kg). Na sex mívám chuť někdy mírnou, někdy obrovskou a cítím se zase jako já (někdy smutně, někdy super).

    A podobný problém s necitlivostí části těla, mluvením, označením věci už nenastal.

    Btw. moje mamka nikdy HA nebrala, jak říkala, bolela ji potom vždycky hodně hlava.

  • 18. 4. 2015 22:20

    Katka (neregistrovaný) 91.199.207.---

    a ještě jsem chtěla dodat, že nekouřím a v zakouřených místech se pohybuju výjimečně. Při své výšce 162 cm vážím průměrně 56 kg, což nepovažuju za nadváhu nebo obezitu a jinak žiju poměrně zdravě (spím, nefetuju, alkohol piju málo, max 1 pivo/2 dcl vína jednou za 14 dní, chodím ven s přítelem na procházky, občas sportuju) a jsem celkově takový poklidný, rozvážný člověk.

  • 20. 4. 2015 19:17

    edu (neregistrovaný) 91.199.207.---

    Pripomela jste mi moji spoluzacku ze střední. Sraznina půl roku od nasazení antikoncepce. Dodnes slaví dvoje narozeniny (narozeni a ozivovanni)

  • 20. 4. 2015 20:32

    Klara (neregistrovaný) 91.199.207.---

    Mi jste bohuzel taky pripomnela spoluzacku, pro zmenu z vysoke. V 21 letech prodelala mozkovou mrtvici, nastesti je temer bez nasledku. Setkala jsem se take s mnoha zenami, ktere mely jine problemy, hlavne problemy s ovulaci po vysazeni antikoncepce a trombozy. Dale avitaminozy, protoze HA velice ztezuje vstrebavani nekterych vitaminu. Ja sama jsem kazde rano zvracela, s jinou antikoncepci jsem zase byla strasne precitlivela, nastesti nic vaznejsiho, ale uz to nechci. Ovsem kazda navsteva gynekologa je jako schuzka s nejakym dealerem, uz mi to leze celkem na nervy.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).