Snížená sazba DPH na potraviny? Buď všechno, nebo nic

Snížení DPH na potraviny a nápoje na deset procent by byl nepochybně předvolební „majstrštyk“. A je to dokonce dobrá myšlenka, která se dá ale neuvěřitelně zkazit.

Pokud by se současné vládní koalici podařilo dotáhnout do konce záměr snížit DPH na potraviny a nápoje na deset procent, jednalo by se zcela nepochybně o předvolební „majstrštyk“, který by se setkal se značnou podporou zřejmě všech obyvatel naší země.

Zejména ti starší jsou totiž zvyklí na – dnes by se řeklo, „sociálně únosné“ ceny potravin z předlistopadového období. Tehdy ovšem jejich ceny dotoval takzvanou zápornou daní z obratu stát – což ovšem občané většinou netušili.

Populismus?

Každopádně na ceny potravin jsou lidé u nás velmi citliví, což se projevuje zejména v tom, že přes všechny možné deklarace spotřebitelů o vůli preferovat při výběru zboží potraviny tuzemského původu, volí reálně značná část nakupujících výběr potravin podle jejich ceny.

Přečtěte si: Češi volají po kvalitních potravinách, ale nekupují je

Snaha přesunout potraviny do snížené sazby DPH není nová, a to právě u hnutí ANO a přímo jejího šéfa. Stejný návrh již mimo jiné prezentovala v roce 2013 takzvaná Agrární iniciativa. Jejím cílem bylo napomoci odbytu českých zemědělských surovin a zlepšit odbyt a obraz našich potravin. I za ní stál Andrej Babiš. Jinými slovy, zrovna od něj to zas není takový populismus, jak by se mohlo na první pohled zdát – je to jeho dlouhodobý záměr.

K tématu – Podnikatel.cz: Babiš chce nižší DPH i pro vodu a nealko. Populismus, říká opozice

Které potraviny mají mít slevu?

Neobratná realizace by ale mohla způsobit velké zmatky, protekcionismus, podnikatelské křivdy a diskriminace uvnitř tuzemského trhu s potravinami. To vše by totiž bylo důsledkem myšlenky, podle níž by se do snížené sazby potravin přeřadila jen část potravinářských výrobků.

Například, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka, takzvané základní potraviny, tedy maso, mléko, chléb či máslo. Bylo by velkým a neodůvodnitelným sociálním (potravinářským) inženýrstvím administrativně stanovovat, které potraviny jsou „základní“ a které „vedlejší“.

Proč by navíc nemělo být parametrem výběru, aby byly daňově preferované potraviny „zdravé“, třeba zelenina, ovoce nebo ryby, což mimochodem kdysi prosazovaly Věci veřejné?

K tématu: Řetězce ovlivňují, co lidé jedí. Měl by to dělat i stát

Dalším parametrem výběru by mohly být ale třeba potraviny „dětské“, což by možná byla systémovější podpora zdravých stravovacích návyků, než leckteré projekty typu mléko, ovoce nebo med do škol.

Co jsou vlastně „potraviny pro děti“? Jsou vám tři roky? Pak jste podle potravinářské legislativy dospělí…

Je prostě zřejmé, že stanovovat úřední hranici mezi rovnými a rovnějšími potravinami z pohledu rozdílného zdanění (ale i z jakéhokoli pohledu) je nesmyslné a v praxi efektivně nemožné. Stovky tisíc položek potravin, které jsou v současné době nabízené na našem trhu, se navíc doslova ze dne na den mění, některé zanikají, jiné vznikají, takže jde o kontinuální proces, který není schopen v konkrétním čase jakýkoli předpis reálně postihnout.

Skutečně systémové řešení je tak zařadit do snížené sazby DPH veškeré potraviny, což by bylo také spravedlivé k výrobcům potravin, kteří by se nepochybně při selekci daňového zvýhodnění dostali vůči sobě do nerovnoprávného postavení.

Nižší DPH by pomohlo českým potravinám

Zařazení veškerých potravin by každopádně zlepšilo pozici našich potravin na trhu a především by zvýšilo jejich dostupnost pro spotřebitele, protože důsledkem takového opatření by měl být logicky pokles cen.

Je možná vhodné připomenout, že DPH na potraviny je v ČR v současné době nejvyšší ve středoevropském regionu, a snížením DPH na deset procent by se dostalo zdanění potravin „pouze“ na úroveň Rakouska (deset procent), ale stále by ještě bylo nad úrovní v Německu (sedm procent). Snížené sazby DPH navíc uplatňuje většina starých členských zemí EU, v některých je sazba dokonce nulová (Velká Británie), naopak v nových členských zemích jsou sazby DPH na potraviny vyšší. Podle již několik let starého průzkumu Evropské komise je tomu tak zřejmě proto, že DPH představuje „bezpečný zdroj“ příjmů státních rozpočtů za situace, kdy mají právě nové členské země problémy s výběrem jiných daní.

widgety

Faktem je, že při zatížení veškerých potravin sazbou DPH na úrovni deseti procent by byl propad daňových příjmů v ČR nemalý, zhruba na úrovni sta miliard korun ročně. Na druhou stranu ale takový propad není úplně fatální, a navíc by nevybrané finanční prostředky zůstaly v podnikatelské sféře, což by napomohlo růstu investic do inovací, nových technologií nebo marketingu na podporu vyššího odbytu našich potravin.

Snížení DPH u potravin a nápojů tak není vůbec špatná myšlenka, která však může být naprosto znehodnocena úmysly zařadit do snížené sazby jen některé výrobky. Vzhledem k rozměru nabídky potravin na trhu tak v tomto případě platí více než kdy jindy: Buď všechno, nebo nic.

K tématu: Levnější pivo? Babiš neví, co činí

Podnikatel.cz: Nižší DPH na pivo a nápoje? První krok k jedné snížené sazbě 10 %, říká Babiš

3 názory Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 5. 2. 2016 13:54