Svaz obchodu a cestovního ruchu (SOČR) si v polovině prosince loňského roku nechal zpracovat studii zaměřující se na faktory, které jsou pro Čechy důležité při výběru potravin, a zkoumal, zda znají systém značení Nutri-Score. To vše v návaznosti na nepříjemná fakta, že každé čtvrté dítě v České republice váží víc, než by mělo, a každé sedmé dítě trpí obezitou. Alespoň tak mluvila statistika před pandemií. Teď bude situace pravděpodobně o poznání méně příznivá, neboť dle údajů SOČR dokázaly některé děti nabrat během jednoho pandemického roku až patnáct kilogramů navíc.
Metodika průzkumu
Průzkum proběhl formou osmiminutového online strukturovaného rozhovoru ve všech 14 krajích České republiky. Zúčastnilo se ho 525 respondentů ve věku 18–65 let, 182 z nich bylo rodiči alespoň jednoho dítěte.
Kde děti její hlavní jídla dne? Doma
Dle rodičů bylo pandemií nejvíce ovlivněno sportování dětí (49 procent se domnívá, že došlo ke změně), na druhou pozici umístili stravovací návyky. Nejméně podle dotázaných byl ovlivněn zdravotní stav dětí. Stravovací návyky dětí se podle pětiny rodičů, při porovnání s dobou před pandemií, zhoršily, naopak 23 procenta respondentů se domnívá, že se strava dětí díky pandemii zlepšila.
Změny způsobené pandemií covidu
Co se týče místa přípravy, většina denních jídel je připravovaná doma. Přes osmdesát procent dětí snídá v domácím prostředí, ovšem deset procent dětí nesnídá vůbec. Co se dopolední svačiny týče, více než sedmdesát procent dětí si ji nosí z domova a osmnáct procent koupi dopolední svačiny nechává na školním zařízení (bufet, jídelnu, automat). Téměř dvě třetiny dětí na obědy dochází do školní jídelny, avšak třicet šest procent si i oběd nosí z domova / konzumuje doma.
Odpolední svačinu více než sedmdesát procent dětí chystá a jí doma, jen osm procent si ji kupuje v obchodě například cestou domů. Pozitivně lze vnímat domácí přípravu večeří, která je běžnou pro více než devadesát procent dětí.
Až 8 z 10 rodičů přizpůsobuje své stravovací návyky svým dětem. Pouhá pětina považuje edukaci o stravovacích návycích dětí za dostatečnou a téměř desetinu tato problematika nezajímá. Ke zlepšení stravování nejen dětí, ale i jejich rodičů může přispět fakt, že rodiče mají zájem o edukaci o stravovacích návycích svých dětí.
Úprava stravovacích návyků rodičů
Co rozhoduje při výběru potravin?
Cena. Ta je dle studie nejdůležitějším aspektem pro výběr potravin, což může být umocněno nynější ekonomickou situací. Hned v závěsu je chuť a složení.
Čemu dotázaní věnují při nákupu potravin největší pozornost?
Co se nutriční hodnoty týče, ta je důležitá pouze pro 15 procent kupujících, výrazněji pro mladší část populace do 35 let (nejvýrazněji však pro osoby do 26 let). I přes poměrně malou důležitost se alespoň někdy na nutriční údaje dívá třetina Čechů. Vždy nutriční údaje kontroluje pouze 8 procent zákazníků.
Sledujete při nákupu složení potravin?
Nutri-score může pomoci, shoda nepanuje
A možná právě proto by se téměř třetina lidí ze studie přikláněla k zavedení povinného Nutri-score uváděného na některých potravinách. Po představení konceptu by 7 z 10 Čechů zavedení nutričního označení potravin uvítalo. Mezi hlavní důvody pozitivního přijetí označení patří přehlednost, viditelnost, úspora času a jednoduchost.
Naopak odpůrci se domnívají, že je to zbytečné, či mají pocit, že by se označením neřídili, jelikož mají vlastní návyky.
Co je to Nutri-score
Systém Nutri-score označuje potraviny písmeny A až E, navíc je toto dělení podpořeno pětibarevným „semaforem“, na kterém zelená barva symbolizuje A, potraviny „zdravé“, a sytá červená E, potraviny „nezdravé“.
Problémem Nutri-score je podle agrárního analytika Petra Havla zejména fakt, že drtivá většina mlékárenských výrobků by byla zařazena do „nezdravých“ potravin v kategoriích D, nebo dokonce E. Například sýry kvůli obsahu soli nebo ovocné mléčné výrobky kvůli obsahu cukru.
Značení Nutri-score
Za „nezdravý“ by byl podle uvedeného principu (kategorie D) ale považován například i olivový olej nebo losos, oba produkty kvůli vysokému obsahu nevhodného tuku. A naopak do zdravé (kategorie A) by spadaly houskové knedlíky nebo mražené hranolky, a za „docela zdravé“ třeba chipsy (kategorie B).
Uvedené označování potravin funguje například ve Francii a v některých dalších členských zemích EU, jiné při jeho zavedení váhají a další jej zcela odmítají. V Česku se o jeho zavedení stále vedou diskuze.
ČLÁNKY DO MAILU