Potraty 2009 v číslech

[Tisková zpráva] Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR: Potraty v roce 2009

V roce 2009 se celkový počet potratů snížil na 40 528. Oproti roku 2008 se zvýšil počet samovolných potratů z 14 273 na 14 629 a představuje 36,1 % ze všech potratů. Téměř 72 % potratů proběhlo v tomto roce do 8. týdne těhotenství. Počet umělých přerušení těhotenství se snížil na 24 636. Mezi ženami, které žádaly o miniinterrupci, bylo nejvíce žen svobodných, středoškolaček a žen se dvěma dětmi. Potraty cizinek představují 7,5 % ze všech potratů.

Po dvouletém přerušení dochází opět k pokračování klesajícího trendu v celkovém počtu potratů, který byl v České republice pozorován již od počátku 90. let. Oproti roku 2008 se celkový počet potratů snížil o 918 případů a dosáhl hodnoty 40 528.

Umělých přerušení těhotenství bylo v roce 2009 evidováno o 1 124 méně než v předchozím roce (celkem 24 636 případů), po dvou letech růstu, tedy i v případě interrupcí, pokračuje klesající trend. Snížil se také jejich podíl na celkovém počtu potratů (60,79 %). Na potraty samovolné připadá 36,1 % ze všech potratů (34,44 % v roce 2008), jejich počet se zvýšil o 356 případů. Zbývající více než tři procenta tvoří mimoděložní těhotenství, pokles o 150 případů. Počet takzvaných „ostatních“ potratů, což jsou především potraty nelegální, se každoročně výrazně liší. Například v roce 2003 jich bylo 58 a v posledních třech letech žádný. Obecně se jejich počet ale pohybuje v řádu maximálně několika desítek.

Trend zvyšování počtu samovolných potratů, na který lze usuzovat z rostoucích počtů živě narozených, lze dát do souvislosti s nárůstem počtu chtěných či plánovaných těhotenství. V současném období se pro rozšíření rodiny rozhoduje velmi početná skupina žen narozených v populační vlně poloviny sedmdesátých let. Tyto ženy, kterým je nyní okolo 30 let, často odsouvaly mateřství až na dobu po uspokojení svých dalších potřeb a možností (ukončení studia, vybudování kariéry, bytové zabezpečení, cestování, atd.).

Většina gynekologů se shoduje na tom, že ideální biologické podmínky pro bezproblémový průběh těhotenství nastávají u žen o několik let dříve. Proto je možné za rostoucím trendem počtu samovolných potratů (na rozdíl od potratů indukovaných) hledat, kromě vyššího počtu těhotenství, ještě poněkud zvýšená rizika způsobená vyšším věkem těhotných žen.

Umělých přerušení těhotenství (UPT) bylo v roce 2009 v ČR evidováno 24 636. Dlouhodobě z nich velkou většinu, kolem 80 % (v tomto roce 73,9 %), tvoří miniinterrupce, které se provádějí do 8. týdne těhotenství. Od konce 90. let se podíl miniinterrupcí na všech UPT mírně snižuje, ale jde o pokles velice slabý. Interrupce lze také rozdělit podle toho, zda byly provedeny ze zdravotních důvodů. Těch bylo zhruba o 0,8 procenta více než v předchozím roce, ze všech UPT 18,5 %.
Do 8. týdne těhotenství proběhlo 71,6 % všech potratů.

To je dáno především tím, že miniinterrupce, které se provádějí výhradně do 8. týdne těhotenství, tvoří 63 % a samovolné potraty téměř 31 % všech potratů do 8. týdne těhotenství. Interrupcí ze zdravotních důvodů bylo do konce 8. týdne provedeno necelých 60 %, více než čtvrtina pak mezi 9. a 16. týdnem a necelých 13 % až mezi 17. a 28. týdnem. To do jisté míry odpovídá termínům výkonů prenatální diagnostiky, kdy se v prvním trimestru zjišťují pomocí ultrazvukového zobrazení některé vrozené vady a dále se v 16. týdnu provádí screening dalších vrozených vad z krevního séra. V případě pozitivního nálezu následuje vyšetření plodové vody. Do konce 8. týdne proběhlo necelých 61 % z evidovaných samovolných potratů, mezi 9. a 16. týdnem o něco více než 35 % a 4 % ještě od 17. do 28. týdne těhotenství.

Aktuálně: Dětí narozených mimo manželství je stále víc

Podíl dětí narozených oddaným párům dlouhodobě výrazně klesá. Vloni také skončil rostoucí trend v počtu narozených dětí.

S přibývajícím počtem nesezdaných soužití a zvyšujícím se podílem dětí narozených mimo manželství roste zastoupení svobodných žen s potratem. Nejvíce potratů je ale i nadále evidováno mezi ženami vdanými (45 %), podobně jako nejvíce samovolných´potratů (53 %). V případě UPT již připadá nejvyšší podíl na svobodné ženy (45,8 %). Kolem 11 % potratů připadá na rozvedené ženy. O umělé přerušení těhotenství žádají nejčastěji ženy se dvěma dětmi (33,5 %). Následují je ženy bezdětné (28,9 %) a ženy s jedním dítětem (25,7 %). U samovolných potratů je rozložení žen z hlediska počtu živě narozených dětí před potratem jiné. Zde je nejvíce žen bezdětných (40,4 %), následují ženy s jedním dítětem (36,3 %) a dále ženy se dvěma dětmi (16,7 %).

Struktura potratů podle nejvyššího dosaženého vzdělání ženy zůstává relativně stabilní a je silně ovlivněna rozložením žen podle vzdělání v populaci. U žen se základním vzděláním je evidováno 17 % potratů, u žen se středoškolským vzděláním 62,8 %, u žen s vysokoškolským vzděláním 9,5 % a u zbývajících 10,6 % nebylo nejvyšší dokončené vzdělání zjištěno. Odlišná je u jednotlivých vzdělanostních skupin struktura potratů podle druhu. Spontánní potraty dosahují nejvyššího podílu v případě vysokoškolaček, a to téměř 50 %, což je jistě ovlivněno vyšším věkem těhotných žen v této vzdělanostní skupině.

Naopak u žen se základním vzděláním tvoří samovolné potraty pouze kolem 20 %. Opačná situace z hlediska druhu potratu a vzdělání je v případě interrupcí. Zatímco u žen se základním vzděláním tvoří interrupce zhruba 78 %, u vysokoškolaček jen 48 % potratů. Struktura potratů žen se středním vzděláním se blíží republikovému průměru.

Od roku 2005 zpracovává a publikuje ÚZIS ČR data o potratech souhrnně za české občanky i cizinky s trvalým a dlouhodobým pobytem. V roce 2009 bylo v ČR evidováno 3 020 potratů cizinek (3 252 v roce 2008), což představuje 7,5 % všech potratů (7,8 % v roce 2008). Potraty cizinek mají odlišnou strukturu podle druhu než potraty českých občanek. Větší část (75 %) u nich zastupují interrupce a samovolné potraty se podílí pouze 23 %. V posledních letech se ale každoročně struktura potratů cizinek pomalu přibližuje struktuře potratů českých občanek. Nejvíce potratů cizinek, stejně jako v předchozích letech, bylo hlášeno v Praze a ve Středočeském kraji, což jsou kraje s nejvyššími počty cizinců. Následovaly kraje Plzeňský, Ústecký, Karlovarský a Jihomoravský, kde již tak vysoké zastoupení cizinců není. V krajích Olomouckém a Moravskoslezském bylo potratů cizinek evidováno nejméně.

Data byla čerpána z Národního registru potratů vedeného v ÚZIS ČR.

Zdroj a další informace: ÚZIS ČR