Vědci o rakovině: Efekt chemikálií kolem nás se musí sčítat

Účinky chemických látek, jimž jsou lidé pravidelně vystaveni, a jejich karcinogenní potenciál byly dosud posuzovány spíše jednotlivě. Je třeba zabývat se kombinacemi všudypřítomných chemikálií a vývojem rakoviny, upozorňují nyní odborníci.

Pracovní skupina téměř dvou stovek vědců z předních světových institucí se věnovala možným souvislostem mezi směsí běžných chemikálií a vývojem rakoviny. Na základě zjištění označili odborníci dosavadní postupy za zastaralé a nepostačující.

Informuje o tom 3. lékařská fakulta UK, za niž se na studii podílel RNDr. Petr Heneberg, Ph.D., odborný asistent II. interní kliniky 3. lékařské fakulty UK a FNKV.

Je třeba hodnotit dlouhodobý vliv „chemické polévky“

Z tisíců chemikálií, kterým jsou nyní lidé běžně vystaveni, vybrali vědci pětaosmdesát prototypů chemikálií, které dosud nebyly pokládány pro lidský organismus za rakovinotvorné, a porovnali jejich účinky s dlouhým seznamem mechanismů důležitých pro vývoj rakoviny. Vědci pracovali ve skupinách soustředěných kolem různých charakteristických znaků rakoviny a zjistili, že padesát z oněch pětaosmdesáti vybraných chemikálií podporuje klíčové mechanismy spojené s rakovinou v koncentracích odpovídajících normálnímu životnímu prostředí. Toto poznání podporuje hypotézu, že chemikálie mohou být schopny společného účinku ve tvorbě rakoviny, a to i v případech, kdy malá expozice těmto chemikáliím jednotlivě, tj. každé zvlášť, rakovinotvorná není.

„Poněvadž v našem životním prostředí již existuje tolik chemikálií, kterým se není možné vyhnout a jejichž již nízké koncentrace jsou přímo spojeny se vznikem rakoviny, naše zavedené metody testování chemikálií v izolaci, jedné po druhé, jsou zcela zastaralé. Každodenně jsme vystaveni ‚chemické polévce‘ v našem prostředí a tudíž potřebujeme testovací metody, které vyhodnotí dlouhodobý vliv těchto směsí na lidský organismus,“ říká William Goodson, výzkumný pracovník z California Pacific Medical Center v San Franciscu. Dr. Goodson je hlavním autorem publikace, která byla spolu s ostatními relevantními pracemi všech výzkumných skupin právě zveřejněna ve speciálním vydání časopisu Carcinogenesis.

Víme hodně o jednotlivých efektech, velmi málo o kombinovaných a sčítaných

Je to poprvé, kdy se problémem tak širokého rozsahu zabývaly interdisciplinární týmy schopné plně interpretovat celé spektrum rakovinové biologie a postihnout to, co je dnes známo o chemických efektech malého účinku. Ve světle těchto důkazů nyní pracovní skupina apeluje na podporu výzkumu expozice nízkým koncentracím směsic chemikálií, které nás běžně obklopují.

„Toto je oblast, která si zasluhuje značnou pozornost a kde je interdisciplinární a mezinárodní spolupráce potřebná,“ řekl David Carpenter, spoluúčastník projektu a ředitel Institute for Health and the Environment na Univerzitě Albany v New Yorku (středisko spolupracující s OSN). „Věda v tomto oboru se rychle mění. I když víme hodně o jednotlivých efektech chemikálií, naopak známe velmi málo o kombinovaných a sčítaných efektech mnohých chemikálií, jimž jsme denně vystaveni v našem vzduchu, vodě a jídle.“

Podezření: Každou pátou rakovinu způsobí chemikálie v našem prostředí

Současné odhady naznačují, že až jeden z pěti výskytů rakoviny může být způsoben působením chemikálií v našem prostředí, které nemůžeme nijak ovlivňovat životním stylem. Chceme-li snížit výskyt rakoviny, musíme pochopit vliv směsí všudypřítomných chemikálií na její rozvoj.

„Co se týká významu pro veřejnost, jedná se o první komplexní zpracování problematiky vlivu chemikálií přijímaných z okolního prostředí na vznik a progresi nádorového bujení. Mezi tyto chemikálie patří těžké kovy, aditiva užívaná v nejrůznějších průmyslových provozech, například při produkci plastů, látky přijímané v potravě a v neposlední řadě i léčiva, zejména pak léky užívané dlouhodobě při léčbě či kompenzaci chronických chorob,“ vyjmenovává Petr Heneberg z 3. lékařské fakulty UK.

Vyhodnocení vlivu chemikálií přijímaných chronicky v nízkých koncentracích je obtížné, stávající povinné testy vesměs nejsou schopny jejich účinky v plném rozsahu podchytit. V rámci projektu, jehož výsledky publikoval 23. června časopis Carcinogenesis, jsme vyhodnotili vliv osmdesáti pěti chemikálií, u nichž byly známy indicie o jejich možných mutagenních a karcinogenních účincích, ale které v nízkých dávkách nejsou dosud považovány za karcinogenní. Zjistili jsme, že nejméně padesát z nich podporuje vznik a progresi nádorového bujení v koncentracích, v nichž jsou běžnou populací z prostředí přijímány.“ Podle vědců je významné zejména současné vystavení se více chemikáliím zároveň, přičemž jednotlivě každá z nich nemusí být v dané koncentraci karcinogenní.

Zdroj: 3. lékařská fakulta UK

6 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 30. 6. 2015 12:30