Manažeři lžou, přísady použité v kosmetice musí být na obalu

Autor: Copyright (c) 123RF Stock Photos

Nová legislativa má chránit spotřebitele a stanoví proto přísnější pravidla pro označování kosmetických výrobků. Jenže výrobce či prodejce zatím nějaká ta nařízení nechávají v klidu.

Před několika dny nabylo účinnosti evropské nařízení o kosmetických přípravcích, které reguluje prodej kosmetických výrobků na vnitřním trhu EU.

Řečeno lidsky: stanoví pravidla pro prodej kosmetiky. Všech těch serepetiček, které máme v koupelně, patláme je po sobě a jejichž výběru mnohdy nevěnujeme dostatečnou pozornost. Někdo snese všechno, ale lidé s alergiemi nebo ekzémy (což je dnes snad každý druhý) si koledují o malér.

Viz také: 100 nebezpečných výrobků loňského roku

Nezajímáme se o složení výrobků, na druhou stranu sedáme na lep nesmyslným reklamním tvrzením, které slibují zázraky. Přestože zákon ukládá celkem jasná pravidla, výrobci či obchodníci na ně kašlou.


Autor: Copyright (c) 123RF Stock Photos

Kosmetické přípravky musí uvádět přísady: Ať se zmalujete, jak chcete, máte nárok vědět čím

Průměrný kosmetický přípravek v sobě má přes dvě desítky přídavných látek a parfémy dokonce několik stovek (viz článek V běžné kosmetice jsou desítky chemikálií), z nichž mnohé mohou být pro citlivější jedince zdrojem zdravotních problémů. Podle nového předpisu „na obalu, do kterého je přípravek naplněn, a na jeho vnějším obalu musí být nesmazatelně, čitelně a viditelně uveden seznam přísad, tedy všech látek nebo směsí látek záměrně použitých v kosmetickém výrobku během výrobního procesu“. Jenže mnohdy není.

Řekne vám to obsluha

Jak jsme již dříve zjistili a nyní upozornila i Česká televize, kosmetika je ve většině případů prodávána, aniž by splňovala zákonné požadavky. Navíc prodejci v tom nevidí problém, informace o přísadách prý poskytne personál. Zkuste se schválně zeptat prodavačky v drogerii na podrobné složení vašeho šamponu. „Bylo by úsměvné, kdyby to nebylo smutné, že manažeři významných prodejních řetězců s drogistickým zbožím na kameru bezostyšně tvrdí, že informace o složení nemusí být na obalu, ale že ji sdělí personál. Personál samozřejmě nic neví, ale hlavně je to výklad v nesouladu s právem,“ komentuje situaci Libor Dupal, předseda Sdružení českých spotřebitelů (SČS).

Navíc připomíná, že tato „nová“ evropská legislativa pro kosmetiku sice nabyla účinnosti nyní, ale platí už čtyři roky a všichni účastníci trhu (tedy výroba, obchod i dozor) se na případné změny mohli v předstihu připravit. „Nelze proto samozřejmě akceptovat výmluvy o nedoprodaných zásobách na prodejně apod. Navíc i dosavadní evropský předpis údaje o ingrediencích vyžadoval, takže v tomto směru není na výrobu a prodej kosmetiky kladen nový požadavek,“ vysvětluje Libor Dupal.

Na obalu kosmetického přípravku musí být uvedeny tyto údaje:

  • jméno nebo zapsaný název a adresa odpovědné osoby;
  • země původu v případě dovážených přípravků;
  • hmotnost nebo objem v době balení;
  • datum, do kterého kosmetický přípravek skladovaný za vhodných podmínek bude nadále plnit svou původní funkci;
  • zvláštní upozornění týkající se použití včetně zvláštních upozornění o kosmetických přípravcích pro profesionální použití;
  • číslo šarže nebo odkaz umožňující identifikaci kosmetického přípravku;
  • seznam přísad, tedy všech látek nebo směsí látek záměrně použitých v kosmetickém výrobku během výrobního procesu.

Pokud tedy kosmetický přípravek nesplňuje některý z požadavků na označení, výrobek jako takový nemá na trhu co dělat, nevyhovuje unijnímu právu.

Zdroj: TZ SČS

Není jedno, čím se mažete

Možná si řeknete, že na složení až tak nezáleží nebo že předlouhý výčet neznámých názvů je běžnému spotřebiteli k ničemu, jak potvrzuje i Libor Dupal: „Dostáváme dotazy, zda uvádění ingrediencí na obalech kosmetiky není zbytečnou informací o látkách, které stejně nikdo nezná, nerozumí jim. Nicméně uvádění složení považujeme za nesmírně důležité. V naší populaci je mnoho alergiků a každá taková osoba obvykle nabude časem zkušeností, kterým látkám se má vyhnout.“

„Povinnost uvádět na trh jen bezpečné výrobky je sice na straně výrobce nebo dovozce, ale je to spotřebitel, kdo významně ovlivňuje bezpečnost jejich používání. Bezpečnost používání začíná správným výběrem kosmetického prostředku,“ uvádí také Dagmar Jírová na webu Státního zdravotního ústavu (SZÚ). „Je třeba vybírat dle typu naší pleti a dle účinku, který od kosmetického prostředku očekáváme. Naší pleti se může stát osudným, pokud zvolíme nevhodný kosmetický prostředek.“

Podle dermatologa Petra Arenbergera mohou určité látky způsobit i vážné zdravotní komplikace. „Dlouhodobé užívání některých látek může způsobit až například neplodnost nebo se může vytvořit některé zhoubné bujení," cituje Česká televize přednostu dermatologie FN Královské Vinohrady.

Prosím vás pěkně, kosmetika neléčí

Předseda spotřebitelského sdružení ale upozorňuje ještě na další problém, z pohledu SČS závažnější. Jedná se o tzv. zdravotní tvrzení, kterým jsme se již na serveru Vitalia.cz v minulosti opakovaně věnovali, i když spíše v souvislosti s potravinami a doplňky stravy. Jde o regulaci nejrůznějších nápisů, sdělení, ale i zobrazení, která tvrdí nebo i jen naznačují, že produkt má určité vlastnosti. Ty obvykle bývají vpravdě zázračné, slepý vidí, chromý chodí a tlusťoška se stává modelkou. Samozřejmě bez námahy a během pár dnů.

I v případě kosmetiky obaly mnohdy slibují léčebný efekt. Což je ovšem nesmysl. Kosmetika není lék.

Kosmetické přípravky jsou látky nebo směsi látek určené pro styk s vnějšími částmi lidského těla (pokožkou, vlasovým systémem, nehty atd.) nebo se zuby a sliznicemi ústní dutiny, výhradně nebo převážně za účelem jejich čištění, parfemace, změny jejich vzhledu, jejich ochrany, jejich udržování v dobrém stavu nebo úpravy tělesných pachů.

Zdroj: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)

„Ve vztahu k označování a k reklamě na kosmetiku se naše priority týkají zdravotních tvrzení, či přímo nabízení kosmetiky s léčivými účinky. Kosmetický přípravek nemůže léčit atopický ekzém ani celulitidu. Běžně se tak kosmetické výrobky nabízejí. Některé přípravky charakterem svých účinků nespadají pod definici kosmetického přípravku a přesto se tak nabízejí a prodávají (erektilní krémy). Zde nám tedy zejména vadí, že orgány ministerstva zdravotnictví, případně další, ‚nekonají‘ a nechávají spotřebitele klamat,“ komentuje Libor Dupal.

Spotřebitelům pak doporučuje: Výrobky, kterým chybí v označení údaje o složení a některé další, zejména o trvanlivosti a spotřebě, považujte za nedůvěryhodné a nekupujte je.

A nevěřte každé blbině na obalu.

Čtěte dále: Chemie v kosmetice: Jedovatý šampon, toxický tampon