Test: Psí biožrádlo je lepší než lidské konzervy

Upřímně, už jsem zvyklá prakticky na cokoliv v bio kvalitě. Vím, jak vypadají bio menstruační vložky, pravidelně kupuji bio uzeniny a jiné biopotraviny, používám bio kosmetiku, občas nosím biotextil. Troufám si tedy tvrdit, že bio vím celkem dost. Jedna věc mě ale překvapila, a to bio krmivo pro psy a kočky. Rozhodla jsem se ho vyzkoušet osobně a zapojit do testu i dva své psy a kočku. Aby to ale bylo spravedlivé a moje zvířata ochutnala něco z lidské stravy, chtěla jsem jim nabídnout lidské masové konzervy.

Blátivá kaše pro lidi

Pořídila jsem si bio krmivo a lidské masové konzervy.  Ty zatím v bio kvalitě na českém trhu nejsou, tedy musela jsem použít konvenčně vyráběné. Rozdíl byl jasný na první pohled, a to v ceně. Zatímco za 400 g bio konzervy pro psy zaplatíte asi 50 Kč, za lidskou od 15 do 35 Kč, záleží na značce a obsahu. Další rozdíl se ukázal při pohledu na obsah. Jakýkoliv bio výrobek prochází velmi přísnou kontrolou od vypěstování prvotní suroviny až po okamžik, kdy si ho přinesete z obchodu domů. To v případě konzerv znamená, že bio je nejen maso, ale i obiloviny, které se do žrádla přidávají. Sóju v bio krmivu nenajdete. V bio konzervě najdete zhruba 37%  až 57% skutečného masa, nikoliv masného separátu. Pokud konzerva tvrdí, že je z kuřete, obsahuje kuře.

V lidské konzervě najdete nejen maso, ale také masný separát, mouku a sóju. Skutečný obsah „masa“ se pohybuje okolo 40 až 70%, ovšem neznamená to, že sníte opravdu masový výrobek. Například v hovězích nebo kuřecích konzervách se dražší maso nahrazuje vepřovým, dále ve svém díle objevíte rozemleté šlachy, kůže, sádlo, lůj, hodně sóji a mouky. Konzerva po otevření tak připomíná spíš blátivou kaší než pokrm z masa.

Po otevření mě čekalo další překvapení. Bio konzerva voněla. Jistě, nebyl to oběd v čtyřhvězdičkovém hotelu, ale podle mě to byla vcelku přijatelná masová vůně. Z lidské konzervy mi bylo nevolno. Byla cítit čímsi podivným. Nejnáročnější okamžik měl teprve přijít, a to ochutnávka. Sbírala jsem odvahu a třásla se odporem. Obecně nesnáším pochutiny z konzerv, až příliš mi připomínají škodlivé české dovolené u moře. Ale co bych neudělala pro čtenáře, vzala jsem vidličku a zabořila.

Psí konzerva byla vcelku bez chuti, ale jíst se dala. Dokážu si představit, že v nouzi nejvyšší bych byla ochotná se takto živit. U lidské jsem měla větší problém. Měla nevábnou konzistenci a provázel ji podezřelý zápach. Na rozdíl od zvířecí jsem nebyla schopná identifikovat maso, pouze jsem viděla krajně odpornou hmotu. Překonala jsem svůj odpor a ochutnala. Jedním slovem: bylo to hnusné. Rozplizlé a příšerně mastné cosi. Tak toto odmítám konzumovat! Snad jen v situaci, kdy mi jinak hrozí smrt vyhladověním.

Psí granule jsou křupavé, fakt

Když už jsem se jednou do testu pustila, nemůžu to vzdát, ani když mám před sebou misku psích a kočičích granulí. Chvilku jsem se rozmýšlela, a pak ochutnala. První dojem na jazyku byl podivný, granule škrábaly. Moje chuťové buňky ale nezaregistrovaly vůbec nic. Bio granule neměly žádnou výraznou chuť. Na skousnutí jsou ale pekelně tvrdé. Pokud tedy máte problémy s chrupem, zvířecí granule nezkoušejte. Rozžvýkat granule dá celkem práci.

Ochutnat psí i kočičí granule není žádným speciálním gastronomickým zážitkem. Celkový dojem jsem měla asi takový, jako když jím několik dní ztvrdlý chleba. Tedy nic úchvatného. Na druhé straně, moje roční dcera jí psí žrádlo celkem pravidelně. Ne, nejsem tak otřesná matka, i když se za běžných okolností honosím titulem krkavčí. Moje dcerka miluje naše dva psy a ve vší té lásce jim ujídá z misky. Ke kočičímu žrádlu se zatím nedostane, jinak by ho jedla taky.

Proč bio pro psy a kočky?

Z pohledu běžného spotřebitele, který se bio potravinami sám neživí, vypadá bio krmivo pro psy a kočky jako rozežranost. Ačkoliv spotřeba biopotravin v Česku neustále roste, zůstává u nás poměrně dost bio skeptiků, kteří v bio boom nevěří. Právě jim je určený prostý fakt, že zvířecí bio žrádlo pro psy a kočky pochází z výrazně kvalitnějších surovin než potrava určená lidským žaludkům. „Je to tragické, ale pokud byste si upekli a snědli kočku, která se živila bio žrádlem, uděláte pro své zdraví více, než když budete jíst lidské masové konzervy,“ vysvětluje prof. RNDr. Zdeněk Opatrný z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Počet příznivců bio stylu v krmení zvířat roste. „My i naši zákazníci se řídíme heslem: Jíte bio, a co váš miláček? Tím chceme jasně říct, pokud si člověk kupuje biopotravinami pro sebe, měl by je kupovat i pro své nejbližší, včetně domácích mazlíčků,“ vysvětluje mi Helena Souhradová z internetového obchodu Biokrmivo.cz  Pustila jsem se i do bio pamlsků, ty už chutnaly výrazněji a nebýt faktu, že se jedná o pochoutku pro zvířata, vlastně nebyly tak špatné. „Můj manžel je jí a chutnají mu. Jsou to vlastně dobré sušenky z kvalitních surovin,“ říká mi s úsměvem. Pochopitelně jejich kočky žijí bio.

Je jen otázkou času, kdy bio začnou žít ostatní kočky i psi v Česku. V sousedním Německu a Rakousku je bio krmení pro zvířata tak běžné, že se dá koupit dokonce i v obyčejném supermarketu. A co je překvapivé, bio krmivo stojí prakticky stejně jako nebio. Zájem o ně je v cizině velký.

Biokrmivo podle zahraničních zdrojů přináší zvířatům podstatné plus. V Česku vzhledem k tomu, že se jedná o novinku, zatím odborné znalosti chybí. „Bio suroviny jsou plus. Kvalita a zdravotní nezávadnost se dá měřit podle ceny. Levná krmiva neznamenají zdraví pro zvířata, naopak dražší krmiva lze spojit s lesklou srstí a dobrou zdravotní kondicí,“ popisuje veterinární lékařka Susan Wynn ve svém článku o kvalitě krmiva na serveru Altvetmed.org.