Špína v bytě - zdravé dítě

Autor: Isifa.cz

Možná je to úsloví jen lákavou výmluvou líných matek. Ale dost možná, že jde o odžitou moudrost našich babiček. V každém případě výzkumy potvrzují, že je do puntíku pravdivé.

Ty reklamy jsou tak stupidní, že nevím, jestli je někdo soudný ještě sleduje až do konce: na začátku je vždy bezradná primitivní žena, které přijde poradit superman, co má používat, aby její domácnost byla pro ni a její děti co nejčistší a úplně a dokonale bez bakterií.


Autor: Isifa.cz

Paranoia z bakterií se už přesunula i na dětská hřiště, takže je zábavné někdy se posadit a sledovat maminky, jak nervózně povykují na svá batolata na pískovišti: Nestrkej to do pusy! Neolizuj to! Fuj! Co jsem ti říkala?! Vyplivni to! Nedostaneš rohlík, dokud si neumyješ ruce, ty čuně…

A vedle nich se občas najde jedna, která klidně sedí, čte si noviny a po upozornění vynervované sousedky, jestli jí nevadí, že její dítě právě ochutnává hlínu zpod keře, kam čůrají psi, odvětí: „No a? To je přece přirozené očkování…“

Kdo má pravdu? „Ty co v klidu sedí a čtou si noviny,“ říká lékařka Kristina Danešová. „Je dokázáno, že imunita dítěte vzniká už v období těhotenství, takže výhodu mají ty matky, které už v době těhotenství nežijí v dokonale čistém prostředí. A po porodu to jen pokračuje. Když přivedete dítě do sterilně čistého prostředí, chráníte ho pak očkováním, nevodíte ho do kolektivu z obavy před nákazou, a dítě prakticky vyrůstá jako skleníková kytka, budete se hodně divit, až přijde do první třídy,“ popisuje.

Špína je trénink na život

Takové děti pak stíhá jedna angína za druhou, často se rozvine alergie, a první dva roky školního života stráví dítě víc času po nemocnicích a po vyšetřeních,  než ve škole samotné. „Vytvářet sterilní prostředí je chyba, i kojenec se potřebuje plazit po zemi a občas sníst, co nemá, aby se tělo naučilo obranyschopnosti. Imunita se tvoří do věku tří čtyř let, to je klíčové období pro to, co dítě jí a v jakém prostředí se pohybuje. S čím více potenciálními alergeny se setká, tím větší šance, že z něj vyroste odolný jedinec,“ říká lékařka.

Jistě – i naši předkové žili se slepicemi v kuchyni a přežili to. Ne tak dnes.

Každé třetí dítě má nějakou alergii. Alergologické ordinace jsou tak plné, že na vyšetření jsou objednací lhůty čtvrt roku a více. Podle loňských čísel Ústavu zdravotnických informací a statistiky roste počet ošetřených dětí každý rok o 8 procent a nejčastěji mají děti astma a chronickou rýmu. Jen počet astmatiků se během posledních deseti let zdvojnásobil! A to není jen české specifikum. 

„Vědci už to zkoumali a zjistili, že naše posedlost přílišnou čistotou je na vině. Organismus se nemá kde vycvičit v odolnosti, když jsou domácnosti sterilně čisté a bakterií prosté, a pak jej skolí první náraz zvenčí,“ dodává Kristina Danešová.

Čtěte také: Co si počít s atopickým ekzémem?     

Neradíme žít na hnojišti, ale neuklízet denně!

Samozřejmě: nikdo neříká, že máte žít ve špíně, a že se po návratu domů z pískoviště nemyjí ruce. Ale že byste museli mít doma baterii čisticích prostředků vyvražďujících bakterie, a neustále je používat, je zbytečné. Malé bakterie a mikroorganismy, které s námi žijí, nás dokonce chrání před dravějšími útočníky. Když vyhubíme přirozené bakterie, které se v bytě nacházejí, otevřeme tím bránu jejich dravějším kolegyním.

Mimochodem: ukázalo se to po pádu berlínské zdi. Děti z průmyslové a celkově špinavější NDR byly zdravější, měly méně atopických ekzémů i astmatu než děti vyrůstající v bohatším sousedství. Vysvětlení? Jesle. Tam chodilo prakticky každé socialistické dítě, zatímco v západním Německu měly děti chůvy nebo soukromé miniškoličky a nesetkávaly se tak v klíčovém období s pestrou škálou bacilů a mikrobů, takže jejich odolnost byla menší.  

Co nemá smysl?

  • hroutit se, když dítě sní trochu písku z pískoviště nebo spořádá jablko nemytýma rukama
  • denně nebo každý týden čistit domácnost antibakteriálními prostředky – to má význam jen v době nemoci dítěte či vás, nastěhujete-li se do nového bytu, nebo po větších zásazích v bytě jako je třeba výměna oken a podobně
  • sterilizovat lahvičky na mléko dítěti po každém použití
  • trvat na tom, že dítě bude mít všechna nepovinná očkování ještě dřív, než mu byly tři roky – ostatně moudrý lékař by vám to měl vymluvit
  • nutit příbuzné chodit ke zdravému novorozenci v roušce a pouze s umytýma rukama
  • složit dítěti den ze zákazů, co všechno nesmí dělat
  • nevodit dítě do kolektivních předškolních zařízení ze strachu, že by se tu mohlo nakazit. Možná ho uchráníte před pár virózami ve věku dvou tří let, o to horší pak budou ale nemoci, s nimiž se budete potýkat o tři roky později
14 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 21. 7. 2014 8:58