Hrozí nám matriarchát?

GLOSA – Matriarchát neznamená vládu žen, tvrdí vědci. Jak by vlastně vypadala společnost postavená na starověkých principech, kdybychom ji zasadili do moderní doby?

„Tak to u nás máme silný náběh na matriarchát,“ řekne si leckterý muž ať už vážně, nebo žertem, když při nějaké příležitosti pocítí ženskou přesilu. Zvyšující se podíl vysokoškolsky vzdělaných dívek, statisticky stále se snižující rozdíly v platech mužů a žen nebo stoupající počet žen na manažerských postech jako by mu dávaly za pravdu.

Opravdu nám nastává doba matriarchátu? Jak by vlastně vypadala společnost postavená na starověkých matriarchátních principech, kdybychom ji zasadili do moderní doby? Dříve než se dostaneme k odpovědím, musíme si nejprve ujasnit pojmy. A především vyvrátit několik mýtů.

Matriarchát neznamená vládu žen

Amazonky prý muže dvakrát nemusely...
Wikimedia.org

Amazonky prý muže dvakrát nemusely…

Mnozí současní vědci odmítají pojetí matriarchátu jako vlády žen. Moderní antropologie namísto pojmu matriarchát dnes užívá výrazu matrilinearita, tedy uspořádání, kdy se osobní status, případně i majetek dědí v mateřské linii.

Mýtus o vládě žen ve společnostech, které předcházely období patriarchátnímu, vznikl jako logické dovršení Darwinových teorií a má blízko k jiné představě, dle mého názoru rovněž nereálné, že ve vývoji společnosti dochází k určitému genderovému boji.

Rovnováha mužství a ženství

Dovolím si k tomuto tématu předložit lehce alternativní názor. V prvé řadě, mužství a ženství jsou pouze jedním z projevů širšího principu působení dvou protikladných a vzájemně se doplňujících sil, který se projevuje v přírodě i v celém vesmíru.

Staří Číňané nazývali tyto póly jin (ženský) a jang (mužský princip). Jedním ze základních přírodních zákonů je princip, podle něhož vše směřuje k rovnováze. Smícháme-li např. horkou vodu se studenou, vzniká kompromisní vlažná teplota.

Protikladné principy mužství a ženství podléhají téže vyrovnávající hře přírody a projevuje se v životě většiny mužů a žen. V osobnosti průměrného muže dominuje to, co označíme jako maskulinní energie, současně ale muž disponuje i určitou inferiorní femininní energii, kterou je ale pro něj značně obtížně naplno rozvinout, aby v sobě dosáhl vyváženosti obou energií. Protože je pro něj obtížně „vydolovat“ ji ze sebe, hledá ji navenek – a nachází ženu.

U žen je tomu podobně, samozřejmě s rozdílem, že dominantní je pro ně energie femininní. Tento princip rovnováhy zřejmě působí i v životě celé společnosti, kde se rovněž vzájemně prolínají „mužské“ a „ženské“ elementy, aby vzájemným doplňováním vytvořily rovnovážný stav. V případě, že se tato rovnováha vychýlí určitým směrem, vzniká společnost, kde dominují buď principy mužské, nebo ženské.

Ani v patriarchální společnosti nemusí vládnout muži

Jsou-li ve společnosti více „in“ mužské, nebo naopak ženské principy, nemusí to ještě znamenat, že dané dominantní pohlaví drží v rukou moc, popř. má vyšší socioekonomický status, byť obvykle tomu tak bývá.


www.slashgamer­.com

Starověk ale zná spoustu kultur majících na piedestalu zcela „ženské“ hodnoty jako úcta k ženě, a zvláště matce, uctívání ženských božstev, vědomí rovnosti všech lidí atd., ale náčelníky a kněžími byli výhradně muži. Takové kultury lze spíše nazvat matriocentrické, popř. gynocentrické.

Podobně jako v tzv. matriarchálních společnostech vládli muži, lze si snadno představit společnost postavenou na mužských principech soupeřivosti, boje o moc, rozumovému pochopení skutečnosti, vědě a technice, v níž budou mocensky dominovat ženy.

Stačí, když si ženy osvojí několik mužských postojů jako soupeřivost a kariérní ctižádost, a současně si ponechají jiné, typicky ženské přednosti: větší svědomitost při studiu na vysoké škole, lepší schopnost komunikace (včetně znalosti jazyků), intuici, umění snadno navazovat vztahy apod. a výsledek se bude přesně podobat tomu, co měl na mysli muž v úvodním příkladu, když mluvil o matriarchátu.

Pokud ale ženy budou vyprazdňovat své ženství, jehož nedílnou součástí je i nesoupeřivost a upřednostňování rodinných hodnot před kariérou, výměnou za vidinu lepšího socioekonomického statusu, pronikání ženského elementu do společnosti a větší vyrovnanosti mužsko-ženských principů tím příliš neprospějí, naopak, pouze tím posílí dominanci stávajících mužských principů.

Jak by vypadal matriarchát v moderní době

Je možné si představit moderní společnost, v níž by dominovaly ženské principy? Určitě. Zcela jistě by se nejednalo o žádnou vládu žen, které nosí kalhoty. Přesto by ženské vidění světa bylo středem všeho.

Společnost by byla výrazně rovnostářská. Matriarchát totiž předpokládá, že všichni jsme děti matky země, která má své děti ráda rovným dílem. Převažovala by tendence nijak ze společnosti nevyčnívat, moc se neodlišovat od ostatních, jinak – šup hlavičku pod vodičku.

V praxi lze rovnosti stěží docílit jinak než prostřednictvím extrémně levicového státního zřízení, které by znamenalo obrovské daňové zatížení všech, kdo vydělávají nadprůměrně, a následného přerozdělování. Příjemci různých sociálních dávek by byly převážně ženy, a zejména matky, čímž by se výrazně zlepšoval jejich ekonomický status. Být matkou by se vyplatilo. Žena, která by se rozhodovala mezi kariérou a rodinou, by měla jasnou volbu. Práce by v pojetí žen byla jen jakýmsi doplňkem k všestrannému rozvinutí jejich potenciálu. Jednalo by se hlavně o zaměstnání, která mají nesoutěživý charakter.

Přečtěte si: Řekni, kde ti chlapi jsou?

Protože rovnostářské tlaky nijak nepodporují iniciativu a podnikavost jednotlivce, společnost by se příliš nerozvíjela. Před ekonomickým úpadkem by ji chránil pouze dostatek pracovních sil a zdravé populační rozvrstvení (tedy žádná převaha důchodců) jakožto důsledek vyzdvihování rodinných hodnot a mateřství.

V politice by ženy možná dosáhly početnějšího zastoupení, zvláště na místní úrovni, lze si ale též představit, že by oblast vrcholné politiky zůstala nadále doménou mužů. Politici by ale svým vlivem spíše připomínali stranické aparátčíky, jejichž kariéra je podmíněna věrností vůči způsobu myšlení převládajícímu ve společnosti, tedy matrio- či gynocentrismu.

Poněvadž je v matriarchátu nejposvátnějším svazkem vazba matky a dítěte, byl by tento vztah nejvíce podporován i ekonomicky. Role otců by naopak byla značně oslabena a reflektovala by to i rozvodová soudní praxe (jako bychom v tom matriarchátu už žili, že!).

Oblastí, kde dominuje mužské pojetí světa více než kdekoliv jinde, je moderní věda. Proč vědci vyzdvihují kritický rozum a potlačují intuici navzdory prokazatelnému faktu, že mnoho vědců učinilo své nejlepší objevy právě ve stavu náhlého intuitivního vhledu? Protože intuice je nevědecká? – Možná spíše proto, že intuice je „ženská“! V moderní matriarchální společnosti by tedy věda buď pro nedostatek respektu zaostávala, nebo by ke zděšení všech sisyfovců zcela změnila svůj kritický charakter a stávala se stále iracionálnější…

Větší vliv na myšlení společnosti by mělo náboženství. Převládala by představa Boha jako ženy. Bohyně, která učí své děti spíše vyživovat než soupeřit a své dcery být silnými a přece poddajnými ženami. Stěžejní modlitba by začínala slovy "Matko naše, jenž jsi nejen na nebesích, ale i na zemi…,“ neboť země by byla neméně posvátná. Náboženské obřady by vedly převážně ženy a u oltáře by namísto ministrantů dívky tančily břišní tance.

Konec představám, v této fantazijní společnosti by se rychle začalo šířit maskulinistické hnutí, nová šedesátá léta a společnost by rychle dospívala k větší rovnováze…

5 názorů Vstoupit do diskuse
poslední názor přidán 8. 11. 2011 15:50