V Česku významně roste počet pacientů s vysokým krevním tlakem. Loni se s ním léčilo přes 2 200 000 lidí, což je o 400 000 víc než před deseti lety. Odborníci se shodují, že hlavní příčinou je nezdravý životní styl. Nemocných je podle nich ještě víc.
Vysoký krevní tlak nemusí bolet, a tak o něm další desítky tisíc osob neví. Pokud se však neléčí, postupně se zvyšuje a následky pak mohou být pro člověka fatální. Pacientům hrozí například srdeční infarkt nebo mozková mrtvice. Praktičtí lékaři proto vyzývají veřejnost, aby chodila na preventivní prohlídky, kde se krevní tlak kontroluje. Prevence je v tuzemsku závažný problém – nedbá na ni totiž skoro polovina Čechů.
Každé dva roky na prohlídku
Vysoký krevní tlak neboli arteriální hypertenze je onemocnění, které by lidé neměli podceňovat. Když na něj přijdeme včas, umíme ho velmi dobře léčit a pacienti mohou normálně žít. Pokud ale nemocní o hypertenzi neví a jejich krevní tlak roste, hrozí jim vážné komplikace, které mohou skončit v krajním případě i smrtí,
popisuje docent Svatopluk Býma, předseda Společnosti všeobecného lékařství. Zásadní podle něj je, aby dospělí chodili každé dva roky na preventivní prohlídky. Lékaři jim na nich vždy krevní tlak změří, a případné vyšší hodnoty tak odhalí včas. Každý z nás by měl vědět, jakou hodnotu krevního tlaku má. Za své zdraví zodpovídáme sami,
doplňuje lékař.
Normální krevní tlak se pohybuje kolem hodnoty 120/80 mmHg. Pokud překročí hranici 140/90 mmHg, je třeba zpozornět a začít pacienta pravidelně kontrolovat a léčit. Hypertenze zvyšuje riziko vzniku onemocnění srdce, mozku, ledvin a dalších orgánů. Neléčený vysoký krevní tlak často končí infarktem myokardu. Další vážnou komplikací je cévní mozková příhoda. Právě nemoci srdce a cév jsou u nás nejčastější příčinou úmrtí,
zdůrazňuje šéf Společnosti všeobecného lékařství.

S vysokým krevním tlakem se v Česku potýká stále více lidí. Zatímco před deseti lety jich bylo přibližně 1 780 000, v roce 2023 se s hypertenzí léčilo už více než 2 210 000 osob. Podle lékařů to souvisí především se špatným životním stylem Čechů.
Lidé se málo hýbou, nejí dost ovoce a zeleniny a hodně solí. Libují si také v konzumaci tuků a alkoholu a často kouří. To vše vede k vysokému krevnímu tlaku. Jeho příčinou jsou i jiné přidružené choroby, například cukrovka a obezita,
popisuje praktická lékařka Kateřina Javorská. Lidé si podle ní často zdraví ničí sami a zdravotníci už pak bohužel řeší zažehnutý požár
.
I ona zdůrazňuje důležitost prevence, kterou v tuzemsku zanedbává téměř polovina osob. Spousta lidí na preventivní prohlídky nechodí. Na vysoký krevní tlak ale mnohdy jinak nepřijdou, většinou je totiž nic nebolí a zpočátku nemají žádné potíže,
vysvětluje lékařka Javorská. Je pravda, že tlak mnohdy stoupá s věkem a přibývajícími kily, ale vůbec to neznamená, že mladí a štíhlí lidé ho mají automaticky v pořádku. Mohli totiž například zdědit sklony k hypertenzi, na kterou tím pádem může být jejich případný zdravý životní styl krátký.
Na preventivní prohlídky mají v tuzemsku dospělí nárok každé dva roky. Ve všech evropských zemích to ale standardem není, například ve Skandinávii nebo Velké Británii pravidelné prohlídky vůbec nemají. Podle docenta Býmy by si lidé měli uvědomit, jak dobře se o ně náš zdravotní systém stará. Cílem preventivních prohlídek je totiž zachytit včas nejenom hypertenzi, ale i další vážné nemoci.