Mohla Elišku zabít MMR vakcína Priorix?

Dne 1. listopadu 2016 zemřela ve Vacenovicích na Hodonínsku šestnáctiměsíční Eliška. Holčička zemřela v den očkování vakcínou Priorix. Policie ČR za pouhé dva dny (!) vyloučila zavinění očkováním. Informace, které se o tomto případu začaly šířit na sociálních sítích a následně v mnoha médiích, vyvolávají mnoho otázek.

O případu úmrtí malé Elišky v den očkování MMR vakcínou Priorix si již dnes můžete na internetu i sociálních sítích dohledat velkou spoustu informací (např. iDnes.cz). Případ vyvolal ihned mnohé emoce, a to na obou stranách. V tomto článku se určitě nechci a ani nemohu věnovat objasňování případu tohoto konkrétního úmrtí. Případ řeší kriminální policie, platí presumpce neviny matky. Avšak způsob, jakým byla o celém případu médii informována široká veřejnost, mne šokoval. Chtěl bych k tomu přinést určité informace v rovině obecnější.

Mohou vakcíny zabíjet děti?

Tak na tuto otázku zní odpověď naprosto jednoznačně – ano. Ano a mohou to dělat úplně všechny vakcíny, které znáte. Existuje univerzální mechanismus, kterým k takovým tragédiím může docházet. Je to závažný typ extrémně silné formy alergické reakce – tzv. anafylaktický šok (více zdravi.euro.cz). U anafylaktického šoku se běžně uvádí, že vzniká nejpozději do dvou hodin od průniku alergenu s tím, že ještě do čtyř hodin o něm lze s určitou rezervou uvažovat. V literatuře se však popisují také opožděné formy této reakce, a to nikoliv zcela vzácně (10–20 % případů). Obvykle se v této souvislosti uvádějí potravinové alergeny a jako důvod zpoždění proces trávení. Není to ale úplně přesné.

Pokud rozhodující alergen může z podané látky v těle teprve vznikat (různými procesy) nebo se z ní musí nejprve uvolnit, může právě tehdy dojít k opožděné anafylaktické reakci. Zda k nějakému takovému zpoždění může docházet u živých MMR vakcín je zajisté polemické, ale není to ničím možné vyloučit. Přestože se jedná o případy opravdu velice vzácné (!), na možnost anafylaktické reakce a na možné úmrtí dítěte v souvislosti s ní po očkování by rodiče i lékaři měli pomýšlet rozhodně do dvou, ale lépe až do dvanácti hodin od provedení očkování.

Existují i jiné mechanismy?

Samozřejmě existují i mnohé jiné mechanismy zapříčinění úmrtí v důsledku aplikace různých vakcín. V těchto případech se však již jedná o mechanismy více specifické. Řečeno laicky – určité vakcíny hrozí tím, jiné vakcíny pak zase něčím jiným. Něco více si můžete přečíst třeba na serveru National Center for Biotechnology Information, ale zdrojů je samozřejmě mnohem více. Pokud bychom zaměřili pozornost na MMR vakcíny, zjistíme, že mají – mezi jinými – i jeden zajímavý specifický mechanismus, kterým mohou zapříčinit úmrtí dětí. Je to samotná infekce vakcinálními (oslabenými) kmeny spalniček, zarděnek nebo příušnic. Obvykle encefalitida nebo meningoencefalitida. Zvýšené riziko této komplikace je u dětí s dosud neodhaleným imunodeficitem. Takové děti mohou být MMR očkováním ohroženy. Děti s rizikovým imunodeficitem přitom dokážeme již dnes snadno odhalit, a to prostým testem ze zaschlé kapky krve (zdravi.euro.cz). Tento test (TRECs) se v některých zemích již rutinně provádí a děti s prokázaným imunodeficitem poté nejsou očkovány vakcínami s živými patogeny. Z výše uvedeného článku, přestože je již z roku 2010, bych rád citoval jednu pasáž:

„Imunologové dokládají závažná pochybení a iatrogenní poškozování dětí v ČR, včetně neomluvitelných zbytečných úmrtí po vakcinaci, bez respektu ke kontraindikacím. Veřejnost, zákonodárci, rodiče, ministerstvo zdravotnictví a Česká lékařská komora i Státní ústav pro kontrolu léčiv jsou již informováni.“ 

To, že máme po více než šedesáti letech očkování konečně o něčem důležitém informované státní autority, je asi „výhrou“ pouze pro nepřekonatelné optimisty. Já si jen pokládám otázku, kolik z těchto dětí, jejichž případy doložili naši imunologové, bylo spravedlivě odškodněno za postižení zdraví očkováním? Kolik rodičů v ČR dostalo náhradu za ona neomluvitelně zbytečná úmrtí svých dětí po očkování? – Znáte prosím někoho?

Co je však důležité směrem k případu Elišky, je jedna skutečnost: MMR vakcíny zajisté mohou zapříčinit úmrtí dětí i jinými mechanismy než anafylaktickou reakcí, ale v takovém případě to obvykle nějaký čas trvá. Vakcinální viry se nejprve musí pomnožit. Některé imunologické mechanismy se musí rozvinout (aby mohly způsobit závažnou infekci). A to se v případě Elišky stát nemohlo. Nebyl na to dostatek času. Eliška umřela několik hodin po očkování vakcínou Priorix.

Ještě něco dalšího?

Pokud byste hledali k MMR vakcínám nějaké vědecké údaje, jakým jiným mechanismem by mohly způsobit „časné“ úmrtí dítěte do několika hodin, nenajdete už spíše nic. Tedy pokud neobjevíte články popisující případy podezřelé ze zneužití očkovacích programů ve válečných zónách, jako je tento na Naturalnews.com. A přesto ještě jeden naprosto logický mechanismus úmrtí po očkování existuje.

Existuje mechanismus úmrtí po očkování, o kterém se nikde v odborné literatuře nedočtete a který přesto nikdo nebude zpochybňovat. Jednou z relativně častých příčin úmrtí menších dětí je prosté udušení vdechnutím (aspirací) cizího tělesa. Samozřejmě nemám na mysli, že by dítě vdechlo právě ampuli od vakcíny Priorix nebo injekční stříkačku. Je to prosté vdechnutí zvratků. A děti, ty nám po mnohých očkováních zkrátka zvrací. V samotném souhrnu schválených informací o vakcíně Priorix jsou přímo uvedeny tyto její nežádoucí účinky: „Gastrointestinální poruchy: Méně časté (> 1/1 000 až < 1/100): otok příušní žlázy, průjem, zvracení.“ Pokud je po očkování dítěti špatně, mohlo by zkrátka zvracet, což je o to horší, pokud by se tak stalo ve spánku.

Mnozí samozřejmě namítnou, že v takovém případě není příčinou úmrtí očkování. To je ale posouzení věcně nesprávné. Pokud je nežádoucím účinkem vakcíny zvracení – a pokud v důsledku podání vakcíny dítě zvrací – a pokud v důsledku zvracení aspiruje obsah – a pokud se v důsledku toho udusí, poté linie kauzality nás dovede k očkování jako primární příčině úmrtí v daném případě. Pouze to nelze dávat za vinu vakcíně a jejímu výrobci – to je samozřejmé. Ale to je také něco trošku jiného. O nezavinění výrobcem zde není sporu. Přicházejí však v úvahu dva jiní zajímaví viníci v takovém případě, pokud by nastal.

Rodič jako viník

Uvažovat o rodiči jako viníkovi v takovém případě je na místě. Rodič je osobou povinnou pečovat o zdraví a život jeho dětí. Rodič je povinen svým jednáním zabránit rizikům ohrožení zdraví a života dítěte, pokud tak může způsobem přiměřeným vůči všem okolnostem učinit. To, zda lze klást rodiči přiměřeně za vinu, že se udusilo dítě, je věcí posouzení zcela konkrétních okolností zjištěných až v rámci vyšetřování případu. Je to pouze obecně možná varianta. Více bych se k tomu vyjadřovat nechtěl.

Lékař jako viník

Jako o viníkovi však rozhodně můžeme uvažovat také o lékaři. Lékař je povinen dát rodiči všechny takové informace, které potřebuje znát a dostat, aby ten optimalizoval svůj postup a minimalizoval rizika pro dítě po očkování. V medicíně dnes necháváme pacienty podepisovat tzv. informované souhlasy prakticky již s úplně každým nesmyslem. Je to proto, že na takové informace má pacient údajně právo a lékař by se mohl ocitnout v problémech, pokud by k něčemu došlo v důsledku nedostatečné informovanosti na straně pacienta.

Poté skutečnost, že lékař neposkytl rodiči informaci, že by dítě mohlo třeba po Priorixu zvracet, že proto musí být u něj – a to zejména pokud by mu bylo nějak špatně a dávat pozor hlavně na to, aby se nepozvracelo v noci, nevdechlo zvratky a neudusilo se – to je mnohem důležitější informace než desítky z těch, které dnes pacienti takzvaně musí dostat. Obhajovat lékaře tím, že tohle přece musí každého rodiče napadnout samotného, to je opravdu polemické. Lékař samozřejmě nemusí sdělit celý „manuál“, ale upozornit rodiče na možnost zvracení po očkování i v noci ve spánku by určitě měl.

Co nám prozradí a co neprozradí pitva?

V souvislosti s podezřením na úmrtí dítěte po očkování je obvykle celé veřejné mínění vmanipulováno do čekání na výsledky pitvy. Ty mají rozhodnout a objasnit případ úmrtí a jeho příčinu. Je v každém případě zajímavé se zamyslet nad tím, co nám vlastně může říci pitva, co říci nemůže a proč. Je v tom totiž skrytý háček, respektive hned háčků několik. Zkusme si to přiblížit na příkladu. Představte si pouze modelově, že existují zcela objektivně čtyři způsoby, jak může MMR vakcína zabít dítě do dvanácti hodin od svého podání. (1) anafylaktický šok, (2) udušení vdechnutím zvratků, (3) porucha převodního systému srdce a zástava, (4) poškození dýchacího centra v prodloužené míše. Co se bude dít, když bude provedena pitva?

1. Anafylaktický šok: V prvním případě patolog nalezne změny typické pro anafylaktický šok. Nebude však moci prokázat, z čeho šok vznikl – co jej způsobilo. Pouze údaj o tom, co se stalo před úmrtím (bylo očkování), odhalí pravděpodobnou příčinu. Patolog bude moci učinit závěr, že úmrtí zapříčinilo očkování, ovšem pouze proto, že věda dnes uznává, že vakcíny mohou způsobit anafylaktické reakce.

2. Udušení vdechnutím zvratků: Ve druhém případě patolog nalezne změny typické pro dušení a navíc zvratky v dýchacích cestách. Opět ale nebude moci prokázat, co bylo příčinou zvracení. Zase až údaj o tom, že ten den podaná vakcína může vyvolávat zvracení, odhalí pravděpodobnou primární příčinu. Patolog bude moci učinit závěr, že úmrtí zapříčinilo očkování, ovšem pouze proto, že v příbalovém letáku této vakcíny se vyvolání zvracení uvádí. Tedy, že je to známá a uznávaná skutečnost.

3. Porucha převodního systému srdce a zástava: Ve třetím případě patolog na těle nenalezne nic. Náhlá zástava srdce v důsledku poruchy rytmu se ničím konkrétním při pitvě nedá prokázat. Kdyby nastala tato varianta, patolog by nenašel nic. Nemohl by říci, že pitva prokázala, že k něčemu takovému došlo. Správně by musel výsledek pitvy interpretovat tak, že pitva tuto variantu nepotvrdila, aniž by ji ale vyloučila. Je opravdu velký rozdíl mezi vyjádřeními vyloučit očkování jako příčinu úmrtí a nepotvrdit očkování jako příčinu úmrtí při interpretaci pitevního nálezu. To si bohužel stále neuvědomují média, a dokonce někdy ani mluvčí policie ČR.

4. Poškození dýchacího centra v prodloužené míše: Ve čtvrtém případu patolog na těle nenalezne nic. Selektivní poškození dýchacího centra v prodloužené míše by totiž mohlo prokázat jen podrobné a velmi pečlivé histopatologické vyšetření právě prodloužené míchy, a to se standardně při pitvě neprovádí. Patolog to nezjistí prostě proto, že to vůbec nezkoumá. Při každé pitvě se nedají provést úplně všechna myslitelná vyšetření úplně všeho myslitelného v lidském těle. Výsledek takové pitvy poté bude, že nebylo potvrzeno očkování jako příčina úmrtí, přestože se tak stalo, a dokonce i přesto, že to vlastně šlo zjistit.

Klíč klíčů

A pak je zde ještě jedna zásadní skutečnost, na kterou nepochopitelně zapomínají snad úplně všichni, když se jim to hodí. Pitva může mezi dvěma skutečnostmi (očkování vs. úmrtí) prokázat kauzální souvislost pouze tehdy, pokud je taková souvislost nejdříve vědecky známá a uznávaná. Pokud by patolog modelově nalezl na těle známky poruchy převodního systému srdce, a dokonce i poškození dýchacího centra v prodloužené míše, jak má takový svůj nález interpretovat? No pokud oficiální věda neuznává, že by MMR vakcíny mohly vést k poruchám převodního systému srdce, a pokud neuznává, že mohou poškodit dýchací centrum v míše, poté patolog musí prohlásit jedinou věc: „Můj pitevní nález nepotvrdil souvislost očkování a úmrtí.“ Patolog může prokazovat jen souvislosti vědou uznávané – tedy anafylaktický šok a udušení zvraty. Nic jiného prokázat zkrátka nemůže, i kdyby na těle objevil v podstatě úplně cokoliv.

Celá úvaha o významu a výsledcích pitvy, která je (a byla i v případě Elišky) zcela manipulativně médii předložena veřejnosti, má vycházet z toho, co se vlastně od pitvy očekávat dá a co očekávat vůbec nedá, i kdyby tomu tak bylo. Bohužel laická, ale i nepozorná odborná veřejnost jsou manipulovány do očekávání, že pitva rozhodne – pitva to ukáže! Je to nesmysl. Obzvláště u očkování je to vysoce naivní představa. Je předem téměř jisté, že jakákoliv pitva poskytne negativní výsledek ve vztahu k očkování a vakcínám, pokud se nejednalo právě o anafylaktický šok nebo o udušení zvratky. Pokud by k úmrtí objektivně došlo jakýmkoliv jiným vzácným – a vědecky dosud všeobecně neuznávaným – mechanismem, pitvou velmi pravděpodobně nebude vůbec zjištěn. A pokud by i náhodou byl, stejně z toho nebude nikdo moci učinit závěr, že úmrtí způsobilo očkování.

Závěrem

O tom, jak vlastně umřela Eliška, nám ještě něco více sdělí tzv. soudní pitva, která je podrobnější. Avšak pouze v případě, že by se objevila a prokázala opravdu jiná zjevná příčina úmrtí, mohlo by být očkování vakcínou Priorix vyloučeno. Je však vysoce pravděpodobné, že i když se jiná příčina neprokáže, pitevní nálezy v tomto případě souvislost očkování a úmrtí nepotvrdí. Z celého nešťastného případu tak ponejvíce zůstane ve slušných lidech odporná pachuť na skutečně hroznou mediální štvavou kampaň.

Ta se na místo proporcionálního informování o tragédii soustředila na profesionální posun veřejného mínění ve zjevný neprospěch matky a ve zjevný prospěch vakcíny Priorix, jejího výrobce a očkování obecně. A to ještě v době, kdy žádná varianta nebyla nikým potvrzena a kdy platí presumpce neviny u všech podezřelých.

Aktualizace: „V souvislosti s násilnou smrtí dítěte kriminalisté zahájili trestní stíhání jeho matky pro zvlášť závažný zločin vraždy. S ohledem na věk mladistvé nebude policie zveřejňovat žádné další informace,“ sdělila policejní mluvčí Štěpánka Komárová.
Zdroj: www.denik.cz, 11. 11. 2016.

Galerie: Moderní patologie slouží jen živým pacientům

Přidávat nové názory je zakázáno 15 názorů Prohlédnout dosavadní názory