Preventivní prohlídky nemají za úkol “jen” odhalit včas vážnou chorobu, vyléčit ji bez větších následků a ušetřit prostředky ve zdravotnictví. Mohou zásadně promluvit do toho, jak dlouho budete žít v relativním zdraví. Může se zdát pěkné, že se ve vyspělých zemích už po desetiletí prodlužuje předpokládaný věk dožití v čase narození. Byť v Evropě se po covidu tento ukazatel snížil v roce 2021 na průměrných 80,1 let (ženy více, muži méně). Otázkou však je, v jakém bude takový běžný osmdesátník stavu.

Eurostat už roky sleduje právě ukazatel předpokládané délky života ve zdraví, bez zásadního postižení nebo choroby. A Češi jsou na tom ve střední Evropě možná trochu nečekaně lépe než Rakušané, ale třeba hůře než Poláci. Ukazatel se navíc liší u žen a mužů.

Každoroční průzkum Státního zdravotního ústavu o holdování kouření a alkoholu ukázal, že v roce 2022 kouřilo 24,4 procenta české populace nad 15 let věku. Tedy stejně jako o rok dříve, kdy tento ukazatel zaznamenal nárůst o více než procentní bod v porovnání s rokem 2020. A to po letech, kdy podíl kuřáků klesal. Přitom z dlouhodobého hlediska se sice zlozvyku zbavujeme, ale pomalu. Podle adiktologů nám to jde mnohem pomaleji než v některých zemích, kde původně kouřil stejný podíl lidí. Navíc odborníci varují, že teenageři začínají s kouřením elektronických “odvykacích” cigaret, aniž by dříve kouřili ty klasické.

O využívání indexu tělesné hmotnosti známého jako BMI (body mass index) se už delší dobu diskutuje. Třeba proto, že jako vstupní údaje používá jen hmotnost a výšku, jejichž poměr nemusí být zdaleka vypovídající například pro osvaleného sportovce. Pro plošné statistické účely je však BMI pořád využívaný parametr, a nejen v Česku s nelichotivým vývojem.

Z loňského průzkumu životních podmínek v ČR, který Český statistický úřad vedl ve více než jedenácti tisících domácností, vyplynulo, že průměrná hodnota BMI za rok 2022 dosáhla 26,2, když ještě o pět let dříve byla 25,2. "Prakticky stejně vyšla i hodnota mediánu, což znamená, že přesně polovina populace v naší zemi má hodnotu BMI nižší," dodali statistici.

Za normální hranici zdravé tělesné hmotnosti se přitom považuje rozmezí 18,5 až 25. Tam se vešla každá druhá žena, ale sotva každý třetí muž.

Obezitou (BMI nad 30) pak trpělo 18 procent žen a 21 procent mužů. Třetina oslovených přitom volném čase nesportuje a ani se jinak výrazně nehýbe.