Proč vlastně slavíme Vánoce

I během našich z pohledu historie jepičích životů se oslavy Vánoc proměňují. Jen my ty rozdíly obvykle ani nevnímáme. V drobnostech se svátky lehce mění a za nějakých směšných padesát, sto let budou vypadat zase jinak, než jak je známe dnes.

Jak odlišné byly teprve Vánoce před staletími. Původně pohanský svátek uprostřed tuhých mrazů vítal zlomový okamžik – zimní slunovrat. Dával naději, že světla a tepla začne zase brzy přibývat.

Starověcí pohané slavili 25. prosince svátek slunce a křesťané ho později nahradili svým „sluncem“ – Ježíšem. Namísto zrození nového života na polích vítali Příchod Páně. Podle Vatikánských znalců se tak stalo oficiálně poprvé v roce 354.


Autor: SXC

Mesiáš, Spasitel, tedy náš známý Ježíšek se měl narodit 25. prosince. „Náš Štědrý den se označuje jako vigilie, bdělost,“ uvádí Dagmar Šottnerová v publikaci Lidové tradice, „je očekáváním slavného dne. Narození Ježíše v Betlémě pak připadá na 25. prosince, Hod boží vánoční.“

Co je po jméně?

„Křesťanství určilo dvanáct vánočních nocí mezi Narozením Páně a Zjevením Páně,“ píše Pavel Toufar v knize Vánoce. Označení Vánoc tedy údajně pochází z dvanácti nocí (25. 12. – Narození Páně až 6. 1. – Zjevení Páně, svátek Tří králů), tedy „dvanáctnoce“, čili „dvánnoce“.

„Ostatně i francouzské pojmenování „Noël“ pochází z latinského „natalis“ (den narození) a anglické označení svátků „Christmas“ je rovněž spjato s křesťanstvím, protože se odvozuje od latinského „missa“ neboli „mše“,“ uvádí Toufar. „Německé pojmenování „Weihnachten“ pochází ze středohornoně­meckého „zu den wihen nahten“, což značí „za posvátných nocí“, staroněmecky vyjádřeno složeninou „winnahten“. A naše české slovo „Vánoce“ má zřejmou souvislost s německým „Weihnachten“ či „winnahte“ a dostalo se do našeho jazyka už v předcyrilome­todějském období.“

Kdysi tiché čekání, dnes pohanské přežírání

Křesťanská církev kladla důraz na narození Ježíše Krista. Lidé čekali na příchod Spasitele a v časech adventu se připravovali na Vánoce.

První popis křesťanských oslav v našich krajích nám zanechal mnich Jan z Holešova, roku 1397 napsal „Boží milosti darována jest spása člověčenstvu narozením Páně. Proto se právem zve Štědrý večer.“

Zvyky, které popisuje, se zachovaly až do dnešních časů, jen jsme si je poněkud upravili: „Na památku nebeské štědrosti křesťané ten večer vedou si štědře. I chudý otec snaží se potěšit své dítky alespoň rozžehnutím velké svíce.“ Představuji si to nadšení, když dnešním dětem místo Play Station nebo Barbie rozsvítíte voskovici. To bude radosti!

„Také měšce mají lidé na Štědrý den otevřené,“ píše Jan. Dnes už jsou měšce na Štědrý den spíše prázdné (alespoň u nás doma), a nemohou tak být po ruce, kdyby do domu zavítal nuzák…

Jan se zmiňuje i o vánočkách a ovoci, jako vzpomínce na sladký plod Panny Marie, a stěžuje si na přetrvávající pohanské zlozvyky, na zhýralost bezbožníků: „Služebníci ďáblovi se ve slavnostní podvečer přežírají, druzí opíjejí…“ V prvním by se poznala většina národa, druhé si necháváme na Silvestra.

Štědrý den býval svátkem pokory, úcty a skromnosti. Až v 16. století se začaly objevovat štědrovečerní dárky. Začali si je vyměňovat přátelé, v oblibě prý byly podle Pavla Toufara voňavky a také nádobí. Z tohoto období pocházejí také první zmínky o vánočních stromcích.

Koho to dnes zajímá

V silně ateistickém Česku se sice i dnes dodržuje řada dávných tradic, ale podtext a význam Vánoc se nám kamsi vytratil.

V naší bezvěrecké rodině prezentuji Vánoce jako čas, kdy si lidé na sebe udělají čas a jsou na sebe hodní, navštěvují se a dávají si dárky, dělají si radost. To není snad zas tak málo, co myslíte?

Zpráva o stavu Vánoc - informace o speciálu Advent        

Názory na Proč vlastně slavíme Vánoce

Zvídavý
Zvídavý (neregistrovaný) 188.92.13.---
11. 12. 2010 14:46 Nový

Re: Proč vlastně slavíme Vánoce

celé vlákno

Tomáši, souhlas. K tomu nemám co dodat.
Snad jen to, že praví křesťané se sdružují po celém světě. Uctívají Jediného Pravého Boha, následují jeho Syna Ježíše Krista tím, že se podílejí na kazatelské činnosti stejně jako to dělali jeho učedníci a následovníci v prvním století našeho letopočtu.
Na tom, co tady dělá ta "parodie na křesťanství" nemají praví křesťané žádný podíl.
To co jsi napsal, by si měl přečíst jeden můj známý z (katolického) Polska :) ..dlouho a nutno dodat i marně jsem mu vysvětloval, že mezi pravými následovníky Ježíše a těmi, kdo se za ně jen vydávají, je propastný rozdíl.

Tomáš
Tomáš (neregistrovaný) ---.230.broadband2.iol.cz
10. 12. 2010 23:16 Nový

Re: Proč vlastně slavíme Vánoce

celé vlákno

Také bych rád dodal, že se jedná o výmysly římskokatolické církve, která nemá s Křesťanstvím, Bohem Bible a Ježíšem téměř nic společného! :) Není křesťan jako křesťan. Římskokatolicismus je náboženství, parodie křesťanství. Pravé křesťanství je živý vztah s Bohem skrze Ježíše Krista, ke kterému není třeba nikoho dalšího, než mě samotného a Boha. :)

Zvídavý
Zvídavý (neregistrovaný) 188.92.13.---
5. 12. 2010 21:57 Nový

Re: zvláštnosti kolem vánoc

celé vlákno

To Kacz: Jsem křesťan a nestydím se za to. Je dobré rozeznávat mezi těmi, kdo se za ně jen prohlašují (těch je většina) a těmi, kdo jimi skutečně jsou. Jak říkal ježíš: "Poznáte je podle jejich ovoce."
Když po svých dětech chci, aby mi nelhali, nebudu jim také lhát a půjdu jim příkladem.
Co se týká oslavy velikonoc (anglicky Easter (Ester neboli Aštoret, bohyně plodnosti)), je smutné, že takzvaní "křesťané" tímto opět pohanským svátkem zamaskovali něco daleko podstatnějšího a to Ježíšovu poslední večeři se svými učedníky, kterou si praví křesťané dodnes připomínají jeho obětní smrt za hříchy lidstva. Ježíš si přál (a to je v Bibli skutečně zapsané), aby si ji jeho praví následovníci stále připomínali. K tomu je vyhrazeno jedno datum dle židovského kalendáře 14.nisan (přelom března a dubna). Tato památná slavnost navazuje na slavnost Pasach, kterou si Izraelité měli připomínat vysvobození z egyptského otroctví.
A nakonec něco k dárkům. To děláme už roky u nás doma tak, že je dětem dáváme nečekaně.
O to větší z nich mají radost :-)
Bez zbytečných propriet se klidně obejdeme ;-)

Kaacz
Kaacz (neregistrovaný) ---.20.broadband10.iol.cz
1. 12. 2010 12:25 Nový

Re: zvláštnosti kolem vánoc

celé vlákno

Přesně. Nesnáším pokrytectví a nechci dětem lhát. Mně osobně pak štvalo, že mi rodiče lhali. Ale pár jedinců nic nezměni, tak to jen ignoruji.
Mimochodem, i Velikonoční svátky je křestanské prekrytí pohanských oslav slunovratu a příchodu jara. Křesťané byli totiž pěkné svině.:-P
Nechci dělat něco jenom proto, "že je datum" (přijde mi srandovní, že křesťané vlastně ani neví přesně rok, natož den ale přesto jim to nebránilo něco URČIT).
Když už bych měl něco slavit, tak se přikloním k pohanským oslavám slunovratu a rovnodennosti.
1) souvislost s datumem je čistě náhodná, to lidé si dodatečně měření času navázali na tyto vesmírné zákonitosti.
2) není to žádná demagogie a výmysl - je to oslava přírodních/ves­mírných zákonitostí, které nepřežijeme, pokud by nebyly.
3) je to 4x do roka :-D

Stinge
Stinge (neregistrovaný) ---.tmcz.cz
1. 12. 2010 2:55 Nový

Re: zvláštnosti kolem vánoc

celé vlákno

Ono je to ješte ironičtější. Jak správně podotýkáte, v Bibli není ani zmínka o tom, že by se Vánoce měli slavit, jejich oslava je naprosto umělá už od počátku.
A co se týče toho, kdy se Ježíš skutečně narodil, v Bibli zmínky jsou. Počínaje tím, že v den narození pastýři pásli ovce (v prosinci se NIKDY ani v okolí Betléma ovce nepasou, takže 25. prosinec je těžce nepravděpodobný), přes ruzné další odkazy (měsíce a části roku, kdy se narodily další postavy z Bible), se dá dojít k odhadu, kdy se skutečně (nebo aspon podle dochovaných informací) mohl Ježíš narodit - v létě. Celé křesťanské Vánoce jako oslavy narození Ježíše jsou tak skutečně jen lidským výmyslem.

Zvídavý
Zvídavý (neregistrovaný) 188.92.13.---
24. 11. 2010 23:05 Nový

zvláštnosti kolem vánoc

celé vlákno

Je zajímavé, že v pozadí takzvaných "křesťanských" svátků, jsou skryté pohanské tradice a rituály. Oslavy starořímských Saturnálií probíhaly 17.-24.prosince, kdy si lidé vyměňovali dárky. V domácnostech i na ulicích lidé hodovali, hodně pili a byli rozjaření. Datum 25.prosince nebylo vybráno na základě Bible, ale vychází z pohanských římských svátků, které se konaly na konci roku a to přibližně v době zimního slunovratu. V Bibli není ani zmínka o tom, kdy se Ježíš skutečně narodil, ba dokonce ani o tom, že bychom si jeho narození měli připomínat. Ježíš miloval pravdu. Nepřipadá vám jako ironie, že během svátků, které se údajně slaví na Ježíšovu počest se dětem lže?